Teherán - Americké sankce vůči Íránu, které se dotknou zhruba dvaceti íránských firem, bank a jednotlivců, jsou podle íránského ministerstva zahraniční předem odsouzeny k nezdaru.
Kroky Spojených států Teheránu přesto vadí. "Nepřátelská americká politika vůči íránskému lidu je v rozporu s mezinárodním právem," stěžoval si mluvčí ministerstva Mohammed Alí Husejní.
Sankce k ničemu?
S tím, že sankce nebudou mít žádný dopad, ale nesouhlasí korespondent BBC v Teheránu Jon Leyne. Podle něj embargo naopak silně zasáhne íránskou ekonomiku. Už proto, že míří především na íránské Revoluční gardy, které údajně vlastní třetinu všech společností v zemi.
Zájem zahraničních firem o spolupráci tak po čtvrtečním vyhlášení sankcí určitě opadne. Embargo oficiálně oznámili americký ministr financí Henry Paulson a šéfka diplomacie USA Condoleezza Riceová.
Sankce se týkají jednotek Al-Kuds Revolučních gard, které patří k elitním ozbrojeným složkám režimu a jsou přímo podřízené nejvyššímu duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu.
Čeká se na OSN
Proti přijetí dalších sankcí v Radě bezpečnosti OSN je Rusko. Jeho prezident Vladimir Putin minulý týden během návštěvy Teheránu prohlásil, že neexistují věrohodné důkazy o íránské snaze sestrojit jadernou bombu.
V pondělí přitom šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej oznámil, že podle jeho informací zbývá Íránu k dokončení jaderné bomby, pokud o ni usiluje, tři až osm let.
Obavy z íránského jaderného programu vyjádřil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Pokračující jednání s Íránem jsou nutností," cituje jeho slova milánský deník La Stampa.
Krok americké vlády - na rozdíl od Moskvy - naopak přivítala Velká Británie a podpořila návrh na přijetí tvrdších sankcí vůči Íránu v OSN.
