Tento týden v úterý 2. prosince se v Moskvě uskutečnilo několikahodinové jednání mezi ruskou a americkou stranou ohledně války na Ukrajině, ale bez většího úspěchu - žádný pokrok, dohoda ani známky toho, že by Vladimir Putin přehodnotil své maximalistické požadavky. Nekompromisní verdikt zazněl od poradce Kremlu Jurije Ušakova, podle kterého nejsou obě strany ani blíže, ani dále od řešení krize. Postoj Ruska ani Ukrajiny se totiž nezměnil - a Trumpovo úsilí o brzký diplomatický průlom působí, že se nachází ve slepé uličce.
Právě to potvrzuje i Carpenter. Podle něj jednání nebylo strukturálně schopné dosáhnout úspěchu, přístup amerického zvláštního vyslance navíc nahrával přímo Moskvě. "Witkoff důsledně prosazoval zájmy Ruska v procesu vyjednávání, takže není divu, že ho v Moskvě přijali," řekl Carpenter pro Kyiv Post.
"Ale když se na chvíli zastavíme, klíčem k pochopení tohoto vyjednávacího procesu je rozumět tomu, že bez ohledu na to, jak se formulují podmínky potenciálního mírového plánu, nelze dosáhnout toho, že s ním budou současně souhlasit obě strany," dodal.
Podle bývalého úředníka Rady národní bezpečnosti (NSC) jde o základní geopolitický problém - strategickým cílem Kyjeva je přežít jako suverénní demokratický stát, protože chce usilovat o integraci do EU. Putin ale tento případný výsledek považuje za strategickou porážku Ruska. "Jediným faktorem, který by mohl tuto situaci změnit, by byl ekonomický nebo vojenský kolaps jedné ze stran," popsal Carpenter.
Patovou situaci označili jako předem předvídatelnou i analytici. Odborník zaměřující se na Rusko z Institutu pro studium války (ISW) George Barros napsal, že odmítnutí Moskvy zvážit protinávrh USA a Ukrajiny (proti původnímu 28bodovému plánu) bylo zcela v souladu s jejím dosavadním chováním. "Rusko nechce vyjednávat o ničem jiném než o podmínkách kapitulace Ukrajiny a Západu," poznamenal. "Neměli bychom Putinovi dovolit, aby USA navždy vodil za nos," doplnil.
K tomuto názoru se připojil i Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině. "Putin stále věří, že Rusko může dosáhnout svých cílů na bojišti. Proto nevidí důvod ke kompromisu," řekl. "Západ musí Ukrajině pomoci a přesvědčit Putina, že Rusko na bojišti selže a musí vážně vyjednávat o ukončení války," upozornil.
K jednání se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil obavy z toho, že Spojené státy (a zejména Trumpova administrativa) mohou ztratit zájem o poskytnutí záruk, které Ukrajina potřebuje k dosažení trvalého míru. "Cílem Ruska je odvést pozornost Ameriky od této situace," řekl.
Obavy se Zelenským sdíleli i někteří evropští diplomaté. Jeden ze západních úředníků řekl serveru Kyiv Post, že americký tým se podle něj jeví jako nesourodý. "Moskva tuto nesourodost využívá," prohlásil. Další byl pak daleko přímější. "Pokud Washington jen na okamžik zaváhá, Putin posune hranici dál. Evropa tento vzorec pozoruje už deset let."
Trumpův tým zahraniční politiky tak nyní stojí před obtížnou otázkou: posune administrativa politiku USA blíže k požadavkům Moskvy? Pro americké vyjednavače tato jednání zatím podtrhují neúprosnou pravdu - mír na Ukrajině nelze dosáhnout pouze uzavíráním dohod, alespoň prozatím ne, uzavírá Kyiv Post.
