Američané: Íránská odpověď nestačí

man
23. 8. 2006 20:40
Teherán - Konflikt mezi Íránem a Západem se prohlubuje. Podle Američanů íránská odpověď na požadavky OSN nesplňuje podmínky rezoluce Rady bezpečnosti.
Íránský vyjednavač Alí Laridžání dnes předal zástupcům šesti států íránskou odpověď na výzvu OSN k zastavení procesu obohacování uranu.
Íránský vyjednavač Alí Laridžání dnes předal zástupcům šesti států íránskou odpověď na výzvu OSN k zastavení procesu obohacování uranu. | Foto: Reuters

Spojené státy proto zahájily konzultace s dalšími mocnostmi, jak by měl svět na nejnovější vývoj reagovat.

Írán v odpovědi na návrhy stálých členů Rady bezpečnosti jen navrhl další jednání o svém jaderném programu. Nenaznačil však, že je ochoten ho ukončit obohacování uranu, což po něm OSN v rezoluci požadovala. To nejvíc vadí Spojeným státům. Jako základní podmínku pro další rozhovory to požadují také evropské země - Francie, Velká Británie a Německo

"Jsme od zítřka připraveni vést seriózní rozhovory se všemi velmocemi," řekl íránský vyjednávač Alí Laridžání.

Írán v těcho dnech pořádá další vojenské cvičení na jihu země. Je to příprava na válku s USA a Izraelem ?
Írán v těcho dnech pořádá další vojenské cvičení na jihu země. Je to příprava na válku s USA a Izraelem ? | Foto: Reuters

Vyhýbavá odpověď

Oficiální íránská odpověď se podle prvních zpráv diplomatů otázce obohacování uranu vyhýbá. Laridžání potvrdil předchozí vyjádření íránských politiků, že Írán je ochoten diskutovat o čemkoliv, ale ultimativní požadavky jsou pro něj nepřijatelné.

"Seriózní rozhovory mohou začít, ale až poté, co Írán zastaví obohacování uranu," uvedl dnes dopoledne francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy.

Američané a Evropané Teheránu nabídli, že mu pomohou s výrobou jaderné energie pro mírové účely a podpoří ho ekonomicky, pokud zastaví obohacování uranu. Západ íránský režim podezírá, že vysoce obohacený uran využije k sestrojení atomové bomby.

Írán tvrdí, že o bombu neusiluje a na jaderný program má právo jako kterákoliv jiná země.

  • ČTĚTE VÍCE O JÁDRU V ÍRÁNU:
    Historie íránského jaderného programu

    Íránský jaderný program má své počátky 70. letech v éře šáha Mohammada Rezy Pahlavího, který uzavřel kontrakty na obohacování uranu se zahraničními firmami z Ruska, Číny a Pákistánu...

Plán na postupné zpřísňování sankcí

Spojené státy už dříve daly najevo, že se v případě negativní odpovědi pokusí prosadit v Radě bezpečnosti OSN hospodářské sankce.

"Pokud se Írán rozhodne pro spolupráci a dialog, uvítáme to. Jsme však připraveni prosazovat ekonomické sankce proti Íránu, pokud odpověď neuspokojuje body stanovené velmocemi," citovala včera televize CNN amerického velvyslance při OSN Johna Boltona.

Mluvčí prezidenta George Bushe opakovala, že podle USA by jaderné vyzbrojení Íránu bylo nebezpečím pro celý svět.

V první fázi by postih Íránu měl vypadat jako zákaz cestování nejvyšších íránských představitelů do zahraničí, zvažuje se zmrazení některých íránských účtů v cizině.

Další sankce by měly následovat později.

Rusko a Čína sankce nechtějí

Snaha USA a některých evropských zemí ale naráží na odpor Číny a Ruska, které naznačují, že embargo vůči Íránu nepodpoří.

Zvláštní pověřenec čínské vlády pro Blízký východ Sun Bigan dnes ráno krátce před zveřejněním íránské odpovědi OSN uvedl, že Peking je pro "mírové" řešení krize.

"Hrozby sankcemi nebo silou problém nevyřeší," uvedl vyslanec.

Ani Rusko se sankcemi nespěchá. Naopak. Ještě tento týden má do Moskvy dorazit íránská delegace jaderných expertů, která má projednávat další kontrakty pro ruské firmy v Íránu.

Moskva pomáhá Íránu s výstavbou reaktoru v Búšehru v hodnotě jedné miliardy dolarů a hodlá se podílet i na dalších projektech.

Pro Rusko i Čínu je Írán mimořádně důležitý hospodářský partner. Přijetím sankcí vůči islámské republice by obě země výrazně ekonomicky tratily.

Foto: Tomáš Daněk

Íránská vláda hrozí, že možné přijetí sankcí přijde svět draho. Jako čtvrtý největší producent ropy může omezením dodávek výrazně zvýšit její cenu.

Obětí krize bude cena benzínu

Už včera poté, co nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatoláh Chameneí oznámil, že jeho země neučiní ústupky požadované Západem, stoupla cena ropy Brent o více než dolar na 73,38 dolarů za barel.

Hodlá také odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, což by znamenalo konec kontrol, které v Íránu provádějí experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Íránské dívky protestují před velvyslanectvím Británie v Zeheránu proti izraelské ofenzívě v Libanonu.
Íránské dívky protestují před velvyslanectvím Británie v Zeheránu proti izraelské ofenzívě v Libanonu. | Foto: Reuters

Obavy panují také z toho, že by Írán mohl více vyzbrojovat a podněcovat k násilí spřátelené skupiny a organizace ve světě, jako jsou Hizballáh, Hamas, radikální šíité v Iráku či někteří jednotlivci v Evropě a USA.

Americký prezident George Bush nevylučuje, že v krajním případě použije vojenskou sílu, aby zabránil Íránu získat nukleární bombu. Zničit či přerušit íránský jaderný program považují analytici za obtížné, protože je soustředěn na mnoha místech a dobře chráněn.

Náčelník generálního štábu íránské armády minulý týden prohlásil, že pokud USA na Írán zaútočí, íránské rakety v odvetě zasáhnou Izrael. Terčem odvetného útoku by se zřejmě stali také američtí vojáci v sousedním Iráku.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy