Strana Alternativa pro Německo (AfD) podala žalobu na Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který ji ve své zprávě minulý týden označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolupředsedkyně strany Alice Weidelové; soud následně potvrdil, že žalobu obdržel.
AfD už minulý týden vyzvala úřad pro ochranu ústavy, který zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky, aby zprávu stáhl. Jinak hrozila podáním žaloby. Podle mluvčího Weidelové Daniela Tappa v pondělí strana žalobu skutečně podala, a to u správního soudu v Kolíně nad Rýnem, kde BfV sídlí. Strana chce žalobou dosáhnout toho, aby nebyla nadále označovaná za prokazatelně pravicově extremistickou a aby ji kontrarozvědka přestala sledovat a hodnotit její aktivity. V žalobě mimo jiné stojí, že postup BfV je "zjevně protiprávní" a jedná se o "státní zásah do demokratické soutěže".
BfV minulý pátek uvedl, že po rozsáhlé analýze dospěl k závěru, že AfD je strana s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Podle úřadu činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Dosud byly za prokazatelně pravicově extremistické považovány jen tři zemské organizace strany - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku. Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že považují rozhodnutí BfV za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii.
Označení AfD za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami mimo jiné znamená, že BfV může používat k jejímu sledování informátory a zařízení, jako jsou audionahrávky a videa. Mohl tak činit už i dříve, kdy stranu vedl jako podezřelou z pravicově extremistických aktivit, nyní je ale práh pro použití těchto zpravodajských nástrojů nižší.
