Africké jazyky: Jako hodit Picassa do WC

rst, ČTK
26. 1. 2006 0:00
Djibonkor - Životní styl a tradice kmene Bainouků ohrožuje moderní svět. Teď se dostal do ohrožení i jejich starobylý jazyk.

Legenda praví, že jeden tyranský král, než umřel, vyřkl nad národem Bainouků kletbu a odsoudil je k životu ve věčné chudobě.

Dnes Bainoukové z jížního Senegalu třou bídu s nouzí a snaží se přežít zemědělstvím v pralesích turisticky atraktivního regionu Casamance, píše agentura Reuters.

"Když mluvíme naším jazykem, nikdo nám nerozumí, takže když jdeme do města, používáme diolštinu," říká šedesátiletý Jacques Sanya s odkazem na nejrozšířenější jazyk, kterým se v tomto regionu běžně hovoří.#reklama

Ve škole se hovoří francouzsky, anglicky a španělsky

Vsedě Sanya před svou hliněnou chýší plete červený košík a směje se, když přijde řeč na dávnou kletbu. "Naši rodiče nám jen řekli, že opustili Guineu a přišli sem... Nyní pěstujeme obilí a vyrábíme košíky, abychom vydělali nějaké peníze."

Jazykem Bainouků hovoří odhadem asi 1000 lidí rozesetých po vesnicích Casamance, labyrintu malých zátočin a údolí, ve kterém žijí desítky národů s řadou různých jazyků.

V čerstvě natřené školní budově v Djibonkoru se jazyk Bainouků neučí. To je pro Afriku, domov třetiny z více než 6000 jazyků světa, klasický příběh. "Tady ve škole hovoříme francouzsky. Studujeme angličtinu a španělštinu. Bainoukštinu nepoužíváme," říká dvanáctiletá Liliana.

Měl by celý svět jíst u McDonalda?

Lingvisté tvrdí, že mnoho afrických jazyků vymírá, neboť řada jejich mluvčích se domnívá, že západní jazyky jsou užitečnější. K přípravě studentů pro obchod západoafrické školy většinou využívají francouzštinu a angličtinu.

"Je to jako kdybyste hodili Picassa do záchodu, když necháte jazyk zemřít. Nádherná kultura umře s ním," vysvětluje expert na africké jazyky Roger Blench. "Je to příběh o globalizaci... Měl by celý svět jíst u McDonalda a pít Coca-Colu?" dodává.

Senegalský student Serge Sagna se právě vrátil z odlehlé vesnice Essyl, která leží asi 18 kilometrů jihozápadně od regionální metropole Ziguinchor na konci úzké špinavé cesty. Studoval tam bandialštinu, jeden z mnoho dialektů diolštiny.

Diolové se drží, přesto i oni jsou v ohrožení

Diolové, kteří mají za sebou dlouhou a slavnou historii boje za nezávislost, jsou jedním z mála národů v Casamance, kterému se podařilo odolat útokům kmenů hovořících jazykem mandinka, kteří sem přišly ze Sahary. Na rozdíl od zbytku Senegalu si také udrželi křesťanskou a animistickou víru před náporem islámu.

Avšak s tím, jak do mangrovníkového a palmového přítmí Casamance pronikají obchod, média a turistika, jsou jazyky jako bandiolština vystaveny nové hrozbě. "Je to jazyk, kterému hrozí vymizení, možná už za dvě generace," míní Sagna a poukazuje na to, že někteří rodiče už děti přestali jazyk učit.

Foto: Martina Běhounková

"Lidé z našich vesnic byli zvyklí být soběstační. Pěstovali rýži, byli závislí jen na své vlastní produkci," říká. "Nyní odcházejí do města a když se vracejí, přinášejí s sebou jiné jazyky."

Národní řeč ničí pradávné jazyky

Jedním z největších "zabijáků jazyků" je senegalská národní řeč wolofština, podobně jako svahilština či hausajiština v centrální a východní Africe.

Wolofštinou hovoří jako mateřským jazykem asi 40 procent z jedenácti milionů obyvatel Senegalu. Pro zhruba stejný počet jde o druhý jazyk. Její úspěch však ohrožuje dalších přibližně 30 jazyků, kterými se v zemi hovoří.

"Wolofština má větší prestiž než náš jazyk, neboť je spojená s módou a hip-hopem," říká Sagna, který nyní dělá doktorát z bandialštiny na Londýnské škole orientálních a afrických jazyků. "Intelektuálové volí francouzštinu a ti, kteří chtějí být in, mluví wolofštinou," dodává.

Každé dva týdny zmizí jeden světový jazyk

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) uvádí, že každé dva týdny ze světa mizí jeden ze světových jazyků. Africká unie ve snaze přitáhnout pozornost k tomuto problému vyhlásila rok 2006 rokem afrických jazyků.

I když experti připouštějí, že jazyky jako bandialština nikdy nebudou široce rozšířenými řečmi, tvrdí, že mohou být zachráněny před zmizením.

"Prvním krokem jsou média: mělo by zde být víc vysílání v různých jazycích. Kde se o to pokusili, například na severu Ghany, mělo to vždy dobrý efekt," připomíná Blench.

Dalším krokem je vzdělání. Vlády musejí podpořit výuku takových jazyků ve školách.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy