Americká viceprezidentka Kamala Harrisová představila rozsáhlou sadu návrhů s cílem snížit výdaje Američanů za bydlení či potraviny, zatímco bojuje o hlasy před prezidentskými volbami. Její plány zahrnují podporu při nákupu první nemovitostí či rozšíření daňových úlev na děti. Podle amerických médií tak do velké míry navazuje na program současného prezidenta Joea Bidena.
Značný rozruch na začátku týdne způsobil výrok ruského prezidenta Vladimira Putina na poradě s gubernátory regionů sousedících s Ukrajinou. Šéf Kremlu na ní totiž prohlásil, že "jednání s (ukrajinskou) vládou, která útočí na civilisty, nemá smysl". Od začátku agresivní a nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přitom dle údajů OSN zemřelo více než 11 a půl tisíce civilistů.
Zatímco se boje přenesly i na ruské území, situace v Doněcké a Luhanské oblasti je pro Ukrajince stále kritická. Prezident Zelenskyj se snaží před světem nadále vystupovat sebevědomě, nicméně Rusové na mnoha místech fronty stále postupují. Podle historika a ukrajinisty Davida Svobody má ale Zelenskyj ještě vážnější problém. Je jím sílící kritika na vlastní vnitropolitické scéně.
V tureckém parlamentu v pátek propukla rvačka při jednání o vězněném opozičním poslanci Canu Atalayovi. Nejméně dva poslanci utrpěli zranění. S odkazem na turecká média o tom informovala agentura AFP. Podle videa na sociálních sítích se do bitky zapojilo i několik žen.
Výsledky amerických listopadových prezidentských voleb neovlivní jenom obyvatele Spojených států, ale i budoucnost vztahů s druhou největší ekonomikou na světě - s Čínou - a následně i celosvětový trh. Peking proto boj o Bílý dům pečlivě sleduje a oba hlavní kandidáti na prezidenta USA začínají naznačovat, jak by vzájemné vztahy mohly v případě jejich zvolení vypadat.
Obavy Kremlu po vpádu ukrajinské armády rostou. Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) mají ukrajinské operace v Kurské oblasti významný dopad na obranu, logistiku a bezpečnost země. Satelitní snímky společnosti Maxar odhalily, jak Moskva staví opevnění na klíčových komunikacích, které by mohla ukrajinská armáda využívat k přesunům.
Chorvatsko od Nového roku znovu zavede povinnou vojenskou službu. Služba v armádě potrvá dva měsíce, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće.
Požár, který v neděli vypukl v okupované Záporožské jaderné elektrárně, vyvolal mezi analytiky obavu, že by ji Rusové mohli využít jako "špinavou bombu“. Dmitrij Gorčakov z ekologické organizace Bellona si myslí, že se ruský prezident také snaží o znovuobnovení provozu části "uloupeného" zařízení.
