Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se dnes shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.
Masových shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi pod heslem No Kings (Žádní králové) se podle organizátorů po celých Spojených státech účastnilo v sobotu sedm milionů lidí. Pokud se údaj potvrdí, šlo by o největší protestní akci v USA od roku 1970, uvedl server listu USA Today. Protesty zaplnily ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu nebo Atlanty.
Rusko se ve válce na Ukrajině velmi rychle adaptuje. Výhodou je pro něj především jeho zaměření na válčení pomocí dronů a neustálá militarizace společnsoti a nábory. Díky tomu Kreml může dosáhnout bodu, kdy bude schopné zaútočit na státy NATO dříve, než západní stratégové předpokládají, píší ve své zprávě analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Před deseti lety, 7. ledna 2015, se francouzský satirický týdeník Charlie Hebdo stal terčem brutálního teroristického útoku. Radikální islamisté v pařížském sídle časopisu zavraždili 12 lidí včetně osmi členů redakce. "Tehdy to bylo velmi těžké, ale nezlomilo nás to," říká současný šéfredaktor Charlie Hebdo Gérard Biard v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Díky příměří uzavřenému mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začalo v Pásmu Gazy vyklízení sutin a pátrání po tělech, která trosky zasypaly. Jde mimo jiné o 18 rukojmích, kteří zajetí Hamásu nepřežili a zůstalo pohřbeni pod ruinami domů i tunelů. Příbuzní pomáhají identifikovat své blízké a hledají provizorní přístřešky ve městě, kde je většina obytných budov srovnaná se zemí.
Spolupracovníci Donalda Trumpa zvažují možnost setkání amerického prezidenta se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem během nadcházející Trumpovy cesty do Asie. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na osoby informované o této záležitosti.
Vysoká afghánská delegace přijela do katarského Dauhá na mírová jednání s Pákistánem, uvedl mluvčí afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán poté, co obě země prodloužily příměří po dobu jednání. Informuje o tom agentura Reuters. Cílem schůzky je ukončit vzájemné střety, která si za poslední týden vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.
Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody, která v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze však nakonec možná vyplatí italská vláda.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se v pátek obrátila na nejvyšší soud se žádostí, aby povolil nasazení Národní gardy ve státě Illinois, informovaly tiskové agentury. Trump, který se snaží rozmístit armádní jednotky do států vedených demokraty, žádostí reagoval na neúspěšné odvolání proti verdiktu federálního soudu dočasně blokujícího možnost gardisty do Illinois vyslat.
Rusko má plán, jak odvést pozornost Rusů od jejich rostoucí frustrace ze zvyšování daní a pokračující války proti Ukrajině. Podle zdrojů z Kremlu, se kterými mluvil korespondent nezávislého webu Meduza Andrej Pertsev, dojde k propuštění nepopulárních guvernérů, kteří v Rusku často slouží jako “hromosvody pro hněv místních obyvatel”. A toho chce Putinova administrativa využít.
Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
Gruzínská policie v pátek prohledávala domy někdejších vysoce postavených činitelů, včetně bývalého premiéra Irakliho Garibašviliho, bývalého šéfa státní bezpečnosti Grigola Liluašviliho a bývalého generálního prokurátora Otara Parcchaladzeho. Oznámil to generální prokurátor Giorgi Gvarakidze.
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje. Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by také měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
Neznámí útočníci se v pátek odpoledne v centru Varšavy pokusili Molotovovým koktejlem zapálit sídlo Občanské platformy premiéra Donalda Tuska, informovala polská média. Žháře zahnal návštěvník kavárny, která se nachází ve stejné budově. Při strkanici se zápalná láhev rozbila a nikomu se nic nestalo.
Bývalá první dáma Brazílie Michelle Bolsonarová nevyloučila kandidaturu v prezidentských volbách plánovaných na příští rok. Rozhodne se po debatě s manželem, někdejším prezidentem Jairem Bolsonarem, a pokud jí Bůh ukáže, že chce, aby se dala na politiku. Řekla to v rozhovoru s agenturou AFP.
Britský princ Andrew se po letech kritiky za blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem v pátek vzdal královského titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. v prohlášení přitom znovu popřel všechna obvinění, která proti němu kvůli jeho spojení s Epsteinem padla.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice kvůli výroku, který tento týden pronesl, když mluvil o migraci. Řekl, že se v nápravě chyb předchozích vlád daří dosahovat určitého pokroku, v rázu německých měst je ale ještě problém znatelný, a proto vláda pracuje na zrychlení deportací migrantů. Podle kancléřových odpůrců byl jeho výrok xenofobní až rasistický. Někteří se ale šéfa vlády zastali.
