V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího podle serveru Politico prohloubilo obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o vlastní bezpečnost i o stabilitu ruského režimu. Prokremelští komentátoři zároveň varují, že pokud by Írán padl, mohlo by být Rusko další na řadě.
Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom stanice CNN.
„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.
Útoky na Blízkém východě paralyzovaly leteckou dopravu nejen do Evropy. V okolí Perského zálivu tak uvízly tisíce cestujících z Česka. Ale nejen tam. Další tisíce čekají dále na východě v Asii. Ani oni nemohou zatím domů. Pro deník Aktuálně.cz popisují chaos, který nastal krátce po sobotním izraelsko-americkém úderu na Írán.
Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.
Volodymyr Zelenskyj hledá cestu k dočasnému zastavení bojů na Ukrajině prostřednictvím států Perského zálivu. Argumentuje jejich vlivem na Rusko a nabízí zkušenosti s obranou proti íránským dronům. Konflikt na Blízkém východě zároveň komplikuje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.
Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.
Fungují restaurace, lidé chodí na koncerty a přitom kousek dále padají izraelské bomby. Tak popisuje libanonské hlavní město Bejrút přímo z místa Jakub Jajcay, bývalý důstojník slovenské armády, který si nyní dělá doktorát na katedře Blízkého východu Univerzity Karlovy. Cizinci ve městě podle něj zatím většinou zůstávají.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl americký zmocněnec Steve Witkoff. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.
Spojené státy během sobotních úderů proti Íránu vůbec poprvé v bojových podmínkách nasadily sebevražedné útočné drony LUCAS (Low-Cost Unmanned Combat Attack System). Americký systém přitom vychází z íránského Šáhidu, který Rusko nasazuje při útocích na ukrajinská města.
Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.
Zatímco někteří Iránci v soukromí slavili smrt náboženského vůdce Alího Chameneího po izraelsko-amerických úderech, další se v sobotu shromáždili na teheránském náměstí Enghelab, kde truchlili a vyjádřili podporu stávajícímu režimu.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.
