Alexandra Skočilenková se do povědomí světové veřejnosti dostala v dubnu 2022, kdy ji zatkla ruská policie za to, že v obchodě vyměnila pět cenovek zboží za pacifistická hesla proti válce na Ukrajině. V listopadu 2023 si nakonec vyslechla rozsudek – sedm let vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že jednání o dohodě o ukončení války v Pásmu Gazy pokračují velmi dobře a že tento víkend možná odcestuje na Blízký východ, píše AFP. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch v pondělí začalo další kolo nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, které se soustředí na Trumpův plán, jenž má zajistit trvalé příměří a propuštění rukojmí.
Omar M. Yaghi, který se narodil v rodině palestinských uprchlíků v Jordánsku a je čerstvým laureátem Nobelovy ceny za chemii, ve středu zdůraznil, že veřejně financované americké školství a výzkum hrály v jeho kariéře klíčovou roli. Jeho slova přitom zazněla v období, kdy se americký prezident Donald Trump snaží narušit systémy financování univerzit v USA.
Francie může mít nového premiéra do 48 hodin. Ve středu večer to po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil dosluhující ministerský předseda Sébastien Lecornu, napsala agentura Reuters. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.
Soud v Argentině ve středu vyměřil tresty dvěma pachatelům, kteří se v roce 2022 pokusili o atentát na bývalou prezidentku Cristinu Kirchnerovou. Osmatřicetiletý Fernando Sabag Montiel byl odsouzen k deseti rokům vězení, jeho tehdejší přítelkyně Brenda Uliarteová dostala trest o dva roky nižší, informuje agentura AFP.
Španělští poslanci ve středu schválili embargo na vývoz zbraní do Izraele, které zavedla vláda minulý měsíc kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Bez potvrzení parlamentem by však embargo přestalo platit. Menšinovou vládu Pedra Sáncheze podpořili i čtyři vládní poslanci z koaliční krajně levicové strany Podemos, jejichž souhlas přitom ještě ve středu dopoledne nebyl jistý, uvedla agentura AFP.
Poslanci německého Spolkového sněmu ve středu schválili zákon, který ruší možnost získat německé občanství už po třech letech. Napříště tak bude možné stát se německým občanem nejdříve po pěti letech. Zkrácený proces získání občanství pro obzvlášť dobře integrované cizince, takzvané turboobčanství, zavedla bývalá vláda kancléře Olafa Scholze teprve v loňském roce.
Německá vláda ve středu schválila návrh zákona, kterým chce zpřísnit podmínky pro léčebné využívání marihuany. Napříště by ji lékař mohl předepsat pouze po osobním setkání s pacientem, dosud ji bylo možné získat i online. Cílem je podle ministryně zdravotnictví Niny Warkenové zabránit zneužívání léčebného konopí.
Bulharsko už týden bojuje s následky nejhorších záplav posledních let. Prudké deště zasáhly zejména jihovýchodní část země, včetně oblíbených přímořských letovisek u Černého moře, kam každé léto míří tisíce Čechů.
Ve švédském Gävle postřelil čtrnáctiletý chlapec v centru města šest lidí, z nichž někteří ještě nebyli plnoletí. Policie zkoumá motiv útoku, který mohl souviset s válkou místních zločineckých sítí. Incident znovu upozornil na bezprecedentní gangové násilí mezi nezletilými, které staví Švédsko mezi nejvíce postižené země v Evropě.
Úterní pobodání starostky města Herdecke na západě Německa souvisí se sporem v rodině a nemělo žádný politický motiv. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci policie a státního zastupitelství v Hagenu. Komunální politička Iris Stalzerová je mimo ohrožení života, při výslechu v nemocnici označila za útočnici svou 17letou dceru. Policie předběžně zadržela obě její děti.
Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí. Ve středu to oznámila švédská Královská akademie věd, která jejich práci označila za novou formu molekulární architektury.
Americký prezident Donald Trump ve středu vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra státu Illinois J. B. Pritzkera. Oba demokraty přitom bez důkazů obvinil, že neochránili federální imigrační pracovníky. Informuje o tom agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin podle bývalého amerického vyjednavače pro Ukrajinu Kurta Volkera „lhal Donaldu Trumpovi“, když sliboval konec války. I proto je podle něj „docela možné“, že Spojené státy brzy pošlou Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk. O nervozitě Kremlu svědčí ostrá Putinova prohlášení o střelách z posledního týdne.
"Bylo tam psychologické mučení, ale fyzicky jsem napadena nebyla," říká po příletu do České republiky aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí humanitární flotily pro Gazu. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil celou akci za provokaci.
Slovenský premiér Robert Fico má stejně jako žalobkyně za to, že střelec, který ho loni vážně zranil, spáchal teroristický čin. V závěrečné řeči u soudu s obžalovaným Jurajem Cintulou to řekl Ficův zástupce David Lindtner. Fico v případu vystupuje jako poškozený, ale hlavního líčení se neúčastní. Obhájce útočníka slova o terorismu opět odmítl a zpochybnil postup policie při vyšetřování.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od roku 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik za rok společně vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek, na niž ve středu upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů, ale i těžce zasáhla přírodu a klima.
Barmská armáda bombardovala dav lidí, který se sešel při oslavě buddhistického svátku světel spojené v noci na úterý s protivládní demonstrací. Podle informací agentury AFP přišlo o život nejméně 40 lidí včetně dětí a dalších osm desítek osob utrpělo zranění.
Pokud se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří přesvědčit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby upustil od použití síly proti Tchaj-wanu, měl by dostat Nobelovu cenu za mír. Podle agentury Reuters to tento týden v rozhovoru v americkém podcastu řekl tchajwanský prezident Laj Čching-te. Prezidenti USA a Číny se mají setkat tento měsíc.
