Na konci května se v médiích objevila informace, že Ukrajinci zajali Čecha bojujícího na ruské straně. Jedná se o veterináře Jakuba Jurčagu, který žil od roku 2011 v Rusku. Po mobilizaci vstoupil do ruské armády a bojoval na Ukrajině, kde byl zajat. Tento týden s ním čeští dobrovolníci ze skupiny Filantrop Group udělali rozhovor, který přináší i Aktuálně.cz.
Ruský politolog a historik Sergej Medveděv nyní žije v Česku, ohledně vyhlídek pro Evropu a pro Ukrajinu je pesimista. Podle něj je totiž krvácející Ukrajina jediná strana, která chce válku opravdu ukončit, Trump chce jenom sbírat vavříny coby mírotvůrce a Putin nemá k uzavření míru důvod. "Putina může zastavit pouze rozsáhlá západní vojenská síla, která zničí jeho armádu," soudí politolog.
Zakladatel SOS dětských vesniček v Rakousku Hermann Gmeiner, který zemřel v roce 1986, je podezřelý ze sexuálního násilí a týrání osmi nezletilých mezi lety 1950 až 1980. Informovala o tom ve čtvrtek rakouská veřejnoprávní televize ORF s odkazem na prohlášení organizace. Už osm obětí ze čtyř různých zařízení obdrželo odškodnění a absolvovalo terapeutická sezení, potvrdila SOS Kinderdorf.
Love-hate bromance mezi Trumpem a Putinem pokračuje. Nejdřív si americký prezident a jeho ruský protějšek měli dát dostaveníčko v Budapešti nad doboškou. Z toho sešlo. Jak z legendárního maďarského zákusku, tak i z posunu v zastavení ruské války proti Ukrajině. Místo toho Putin dostal od Trumpa nové sankce.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil ozbrojeným silám, aby vytvořily mobilní aplikaci, která umožní občanům nahlašovat vše, co vidí a slyší, a to 24 hodin denně. Cílem iniciativy je podle něj posílit lidové zpravodajství a nadále zajišťovat mír. Maduro plán na rozšíření sítě informátorů oznámil v době rostoucího napětí mezi Venezuelou a Spojenými státy.
Bavorská policie v jihoněmeckém Erdingu dostala ve středu oznámení, že se ve městě pohybují ozbrojení muži. Policisté na místo, kde cvičil Bundeswehr, vyrazili, při příjezdu na ně ale podle německého deníku Bild vystřelili příslušníci vojenské policie cvičnou munici. "Běžní" policisté ovšem palbu opětovali ostrými a jednoho z vojáků zranili.
V Sixtinské kapli ve Vatikánu se ve čtvrtek koná historická modlitba papeže Lva XIV. a britského krále Karla III., který je mimo jiné oficiální hlavou anglikánské církve. Děje se tak poprvé od roku 1534, kdy se anglikáni oddělili od katolíků. Před modlitbou papež přijal britského panovníka, kterého doprovází na návštěvě Vatikánu manželka, a mluvil s ním několik desítek minut, uvádí agentury.
Tři roky od nástupu Giorgie Meloniové do čela italské vlády představují významný mezník nejen v domácí politice, ale i v evropském kontextu. První žena v čele italského kabinetu a zároveň politička s krajně pravicovým zázemím dokázala něco, co se jejím předchůdcům nedařilo: udržet stabilní vládu po celé tři roky a vytvořit si silnou mezinárodní pozici.
Východní křídlo Bílého domu bylo zcela zdemolováno, aby ustoupilo plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu rozlehlého tanečního sálu. Informovala o tom agentura AP. Trump dříve tvrdil, že projekt nenaruší budovu prezidentského sídla.
Ukrajina v úterý zasáhla klíčový chemický závod v Brjansku na západě Ruska. K útoku použila střely Storm Shadow, které dokážou pronikat do pevně opevněných bunkrů a muničních skladů. Britsko-francouzské střely jsou díky vysoké přesnosti a nízké dráze letu obtížně odhalitelné a umožňují Ukrajině zasahovat cíle na velké vzdálenosti.
Spojené státy provedly další útok na loď v Tichém oceánu, při němž zahynuli tři lidé podezřelí z nelegálního obchodování s drogami. Na síti X to v noci na čtvrtek napsal americký ministr obrany Pete Hegseth, který ve středu informoval o jiném úderu ve stejné oblasti a o dvou obětech. Jedná se o druhý incident v Pacifiku; sedm dalších se dříve odehrálo v Karibiku, vyžádaly si nejméně 34 životů.
Rusové se systematicky zaměřují na jednu ze slabin Ukrajinců, kteří s obtížemi doplňují armádu novými vojáky. Agresor po celé zemi tvrdě útočí na většinou nezabezpečená cvičiště, kde shromáždění rekruti přicházejí o život.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Důslednost končící české vlády premiéra Petra Fialy vůči autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka v rozhovoru se zpravodajem ČTK ocenila vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Zdůraznila zároveň, že kvůli vládci v Minsku by se Evropa neměla obracet zády k obyčejným Bělorusům. V důsledku ztížených možností cestování a studia na Západě totiž hrozí ztráta celé mladé generace.
Ministr vnitra německé spolkové země Durynsko Georg Maier obvinil stranu Alternativa pro Německo (AfD), že její poslanci zneužívají práva klást zemské vládě dotazy, aby působili ve prospěch Ruska. Podle něj to přitom nedělají jen durynští poslanci AfD, ale i její zákonodárci ve Spolkovém sněmu. Předseda durynské odnože AfD Björn Höcke reagoval požadavkem na Maierův odchod z funkce.
Bojovníci jedou na koních přes otevřená pole, často dva na jednom oři. V rukou nemají oštěpy nebo luky a šípy, ale kalašnikovy. A na hlavách nemají čelenky, ale helmy. Nejde o Apače, ale ruské vojáky, kteří trénují útok jezdectva na ukrajinské linie.
Bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho budou při výkonu trestu chránit dva policisté, informoval o tom ve středu ministr vnitra Laurent Nuňez. Mezi zástupci odborové organizace vězeňských dozorců však krok vyvolal velké rozhořčení, píší agentury AFP a Reuters.
Rusko opět zaútočilo na ukrajinské železnice. Konkrétně na klíčové dopravní trasy, které spojují severní a severovýchodní regiony země, kde dochází k nejintenzivnějším bojům. Při útocích vojáci využili strategii, která porušuje válečné právo.
Laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se letos stali novináři Andrej Pačobut (aktivista polské menšiny v Bělorusku je znám i podle polského přepisu jména Andrzej Poczobut) a gruzínská žurnalistka Mzia Amaglobeliová. Oznámila to dnes předsedkyně Evropského parlamentu, který cenu uděluje. Cena má být předána v prosinci, ale oba laureáti jsou nyní vězněni v Bělorusku a v Gruzii.
