Papež Lev XIV. vyzval katolíky po celém světě, aby pomáhali imigrantům. Navázal tak na nedávnou kritiku tvrdých protiimigračních opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, píše agentura Reuters. Papež uvedl, že s imigranty by se nemělo zacházet s lhostejností a se stigmatem diskriminace.
Rusko se potýká s nejvážnější palivovou krizí za poslední roky. Série ukrajinských útoků drony na ropné rafinerie výrazně narušila produkci benzinu a donutila Moskvu přistoupit k mimořádným opatřením. Situace se mezitím komplikuje i na frontě energetické bezpečnosti Ukrajiny, kde dochází k výpadkům elektřiny v okolí jejích jaderných zařízení.
Americký prezident Donald TrumpTrump schválil vyslání 300 příslušníků Národní gardy do Chicaga, oznámila agentura AFP s odvoláním na mluvčí Bílého domu. Stalo se tak v době, kdy soud zablokoval Trumpův příkaz ohledně vyslání Národní gardy do Portlandu.
Ruské síly na Ukrajině mučí vězně i civilisty hrůznými metodami. Kromě bití a kopání či sexuálního nátlaku například posílají elektrický proud do genitálií a dalších částí těla vojenským telefonem, informuje britský The Telegraph odkazující na odbornici z OSN.
Češi dali ve sněmovních volbách přednost umírněné kritice současné vlády premiéra Petra Fialy, místo aby volili radikální řešení. Ani pro vládní strany ale není výsledek voleb zničující porážkou. V rozhovoru s ČTK to v neděli řekl německý politolog Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP). Andrej Babiš teď podle něj stojí před velkou výzvou, jak sestavit stabilní vládu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v příštích dnech dosáhnout osvobození izraelských rukojmích zadržovaných palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prohlásil to v sobotu večer v televizním projevu. Jednání o uskutečnění předání by podle něj měla trvat několik málo dnů. Podle egyptského ministerstva zahraničí nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem začnou v pondělí v Káhiře.
Desítky tisíc demonstrantů vyšly do ulic Tbilisi poté, co se gruzínská vláda prohlásila za vítěze sobotních komunálních voleb. V zemi se po téměř roce politické krize mezi vládou a proevropskou opozicí konaly místní volby.
Až 8000 lidí se v sobotu v jihomaďarském univerzitním městě Pécs zúčastnilo pochodu na podporu sexuálních menšin Pécs Pride, který úřady dříve zakázaly. Informovala o tom agentura AFP, podle které se několik demonstrantů snažilo pochod zablokovat, vzápětí svůj pokus ale vzdalo. Podle dostupných zpráv se pochod obešel bez větších incidentů.
Americký prezident Donald Trump v sobotu na své sociální síti Truth Social uvedl, že nebude tolerovat, aby Hamás zdržoval předání izraelských rukojmích. S jejich osvobozením teroristické hnutí Hamás souhlasilo v pátek, podrobnosti ale zatím nejsou známé. Zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner se vydají do Egypta dojednat detaily propuštění rukojmích, píše agentura AFP.
V řadě evropských měst se v sobotu demonstrovalo proti válce v Pásmu Gazy, kterou mnozí účastníci akcí označili podle médií za genocidu Palestinců. Zhruba 70 tisíc lidí podle policie vyšlo do ulic v Barceloně. Podstatně menší byla demonstrace v Londýně, kde policie několik osob zatkla. V Římě přišlo podle italské policie na čtvrt milionu lidí.
Ministři devíti evropských zemí se v sobotu v Mnichově shodli, že budou usilovat o zpřísnění migrační politiky Evropské unie. Společně chtějí dosáhnout zrychlení azylových řízení, zavést neomezeně dlouhou deportační vazbu či umožnit vznik návratových center pro odmítnuté žadatele o azyl ve třetích zemích. Po jednání to řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který schůzku inicioval.
Historicky první předsedkyní japonské Liberálnědemokratické strany (LDP) se v sobotu stala exministryně hospodářské bezpečnosti a vnitra Sanae Takaičiová. Obě komory parlamentu budou v polovině října hlasovat o její nominaci do premiérské funkce, do které ji v případě souhlasu zákonodárného sboru jmenuje císař Naruhito.
Hackerům se podařilo proniknout k údajům některých uživatelů populární komunikační platformy Discord, a to prostřednictvím kybernetického útoku na jednoho z poskytovatelů služeb pro tuto platformu. Společnost Discord o tom informovala v tiskové zprávě.
Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz.
"Průměrný Rus si není jistý, zda jeho země může znovu získat status velmoci, zejména prostřednictvím války, nicméně s Putinem zůstane," myslí si Alexandr Morozov. Deník Kyiv Post se ruského politologa, který od roku 2013 žije v Česku, ptal na to, co si jeho krajané myslí o agresi na Ukrajině a politice svého vůdce.
Americký prezident Donald Trump je na základě vyjádření teroristického hnutí Hamás přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír. Napsal to pozdě večer na své sociální síti Truth Social. Zároveň uvedl, že Izrael musí okamžitě přestat bombardovat Pásmo Gazy, aby z něj bylo možné bezpečně dostat rukojmí.
Německá spolková policie v sobotu potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu v 07:00 jej opět obnovilo. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil agentuře DPA mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících.
Případ zadržené české aktivistky v Izraeli se komplikuje. Podle diplomatických zdrojů redakce Aktuálně.cz totiž odmítla podepsat souhlas o deportaci, čímž si měla oddálit návrat do své vlasti. Češka z gazanské humanitární flotily přitom tvrdí, že byla unesena izraelskou armádou, a nyní žádá Černínský palác o to, aby ji dostal domů. Ve výsledku o její deportaci musí ale rozhodnout až tamější soud.
Ruská rozvědka GRU podle polského deníku Gazeta Wyborcza pravděpodobně připravovala sérii teroristických útoků v Polsku, v Litvě a v Německu. Jako zbraně jim měly sloužit drony a plechovky od kukuřice naplněné výbušninami, ukryté na hřbitově v Litvě. Obdobnou skrýš v Polsku už ale policisté našli prázdnou.
