Po drtivém volebním vítězství prezidenta Vladimira Putina čekají Rusko větší represe, uvedla v pondělí šéfka britského think-tanku Chatham House Natalie Sabanadzeová. Podle ní stávající šéf Kremlu nastolí režim inspirovaný praxí stalinismu. “Chtěl se předvést tím, že za ním občané stojí. Ale všichni vědí, že to není skutečné,” tvrdí.
Zákonodárci v Hongkongu v úterý jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Platit začne v sobotu, necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent v tehdy demokratičtěji fungující správní oblasti přijala podobný zákon Čína, píše agentura AP.
Úřady moldavské separatistické republiky Podněstří tvrdí, že její vojenskou základnu zasáhl v neděli ukrajinský dron a zničil vrtulník. Místní televize zveřejnila na sociální síti Telegram záběry z bezpečnostních kamer, na nichž má být zásah vojenského vrtulníku Mi-8, který následně vybuchuje. Po bližším prozkoumání videa je ale zřejmé, že jde o podvrh.
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje BBC.
Dva nejpopulárnější kandidáti na slovenského prezidenta, Peter Pellegrini a Ivan Korčok, se v první televizní debatě před nadcházející přímou volbou hlavy státu neshodli v názoru na rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace mezi oběma zeměmi. Kabinet premiéra Petra Fialy je na začátku března pozastavil kvůli rozdílným pohledům na zahraniční politiku.
V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň.
Ruské prezidentské volby vyhrál stávající prezident Vladimir Putin, který po sečtení všech hlasů údajně získal 87,28 procent. Přestože nikoho výsledek víkendového hlasování nepřekvapil, obyvatelé Kyjeva se obávají toho, že povede k zesílení agrese okupantů na ukrajinském území. Napovídá tomu i Putinův výrok o zřízení "nárazníkové zóny" v Charkovské oblasti.
Denně tam znějí sirény varující před ostřelováním a dělostřelecká palba, Ukrajina to ale není. Jde o realitu Belgorodské oblasti, kam pronikají ruští dobrovolníci z Ukrajiny, zatímco ukrajinské dělostřelectvo pálí přes hranici. Ruská Belgorodská oblast hraničí s ukrajinskou Charkovskou oblastí a už se válčí na obou stranách hranice.
Osobnosti společenského života na Slovensku a tamní bývalí politici vyzvali v otevřeném dopise české vlastníky nejsledovanější televize Markíza, aby odolali tlaku slovenské vlády a zachovali společenský význam tohoto média. Učinili tak po informacích, že v zákulisí Markízy, která čelí bojkotu strany Směr-SD premiéra Roberta Fica, zuří souboj o podobu zpravodajství.
Americký deník The Wall Street Journal v reakci na kritiku, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska.
Okrová šestipatrová budova na Lubjanském náměstí v Moskvě je známá jako Lubjanka. Za sovětských časů zde sídlila sovětská tajná policie KGB, "zdědila" ji její ruská nástupkyně Federální a bezpečnostní služba (FSB).
Šéf nejmenší slovenské vládní strany SNS Andrej Danko oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb, jejichž první kolo bude v zemi v sobotu. Danko zároveň podpořil třetího nejpopulárnějšího prezidentského kandidáta Štefana Harabina, se kterým ho spojují proruské názory. Krok Danko a Harabin na pondělní společné tiskové konferenci označili za spojování národních sil.
