Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.
Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Kreml hlásí, že jeho jednotky dobyly město Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ruské státní agentury ale zásadně používají jiné označení: mluví o „osvobození Krasnoarmějsku“. Výběr názvu je především ideologický boj.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.
Donald Trump mladší se na fóru v katarském hlavním městě Dauhá - setkání vládních představitelů a dalších mezinárodních aktérů - zaměřil na korupci ukrajinských politiků. Zároveň naznačil, že by se jeho otec mohl od Ukrajiny distancovat, jestliže nedojde k míru s Ruskem.
Německo se snaží učinit ze své armády tu nejsilnější v Evropě. Snaha je přitom nutná, vzhledem k hrozbě, kterou Rusko pro kontinent představuje - konflikt Evropy s Moskvou by totiž byl zcela odlišný od vyčerpávající války, kterou v současnosti zažívá Ukrajina, řekl pro Newsweek britský vojenský poradce a stratég v oblasti obrany Nicholas Drummond.
Dvacetiletý Pavlo Broškov v březnu vstoupil do ukrajinské armády. Toužil bránit svou zemi a vydělat si zároveň velké peníze. Chtěl za ně koupit dům pro svou ženu a malou dceru. O tři měsíce později zůstal zraněný mladík bezvládně ležet na bojišti.
Poměřování Ruska a Ukrajiny, kdo ovládne vzdušný prostor, nabírá opět nový směr. Agresor většinou pěchuje sebevražedné drony Šahíd výbušninou a posílá je na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Modifikace tohoto typu nyní už ale řídí operátoři. Útočí s nimi na frontě, a dokonce se jimi mají pokoušet lovit ukrajinská letadla.
Americký prezident Donald Trump uvalil v říjnu nové sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Naznačoval tím touhu dotlačit Kreml k vyjednávání o míru na Ukrajině. Jak velkou škodu mohou sankce způsobit, teď závisí na Pekingu, píše Foreign Affairs.
Ty peníze měly jít na děti s autismem nebo na obědy pro chudé. Skončily u islamistů. Úřady prošetřují rozsáhlé schéma rozkrádání humanitární pomoci v americkém Minneapolisu. V hlavní roli je somálská menšina ve městě. Prezident Trump Somálce označil za "odpad", který "nikdo nechce".
Po druhé světové válce Německo přijalo pacifismus jako formu pokání. Po té studené se stal známkou víry v globální systém pravidel a smluv. Umožnila to moc Spojených států, které v Německu vybudovaly vojenské základny, rozmístily jednotky a umístily jaderné zbraně.
Půl roku po operaci Pavučina ruskému letectvu otrnulo. Začalo přemisťovat své strategické bombardéry opět blíž k Ukrajině. Se sílící zimou a přetěžovanou ukrajinskou protivzdušnou obranou by mohly představovat pro napadenou zemi novou hrozbu.
Trumpovi vyslanci mají za sebou jednání v Moskvě, která ale skončila s nejasným výsledkem. Promluvil o něm i bývalý vrchní ředitel pro Evropu v Radě národní bezpečnosti za doby Bidenovy administrativy Michael Carpenter. Podle něj jednání neměla šanci na úspěch, přežití Kyjeva a ambice Moskvy se totiž nachází na neslučitelných cestách.
Ukrajinským jednotkám se na bojišti daří dosahovat velkých úspěchů. Pouze dvě procenta ozbrojených sil totiž mohou až za polovinu ruských ztrát, uvedl to generálmajor německé armády a zástupce velitele bezpečnostní pomoci a výcviku NATO pro Ukrajinu (NSATU) Maik Keller. Často za nimi nestojí ani ti "tradiční" vojáci.
Belgický premiér Bart De Wever ostře odmítl návrh Evropské unie na využití zmrazených ruských státních aktiv pro financování Ukrajiny. Zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“, jejíž prosazování by mohlo vést k destabilizaci jaderné mocnosti.
