„Nejde o to Rusko napadnout a nejde o to ho zničit. Myslím, že zničení Ruska by svým způsobem mohlo vést k daleko tragičtějším následkům než jenom válka na Ukrajině,“ říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak by podle něj mohla vypadat porážka Putinova režimu, který před dvěma lety napadl Ukrajinu. Jeho vyhnání z ukrajinského území si ale umí představit. „A to včetně Krymu,“ říká.
Čína zažila 18. února rekordní rozdíl teplot na svém území. Zatímco v oblasti Sin-ťiang na dálném západě země klesla teplota na minus 52,3 stupně Celsia, město Pa-tu na jihu Číny zaznamenalo maximální teplotu 38 stupňů Celsia. Rozdíl teplot v rámci jedné země tak dosáhl ohromujících 90,3 stupně, informoval zpravodajský server The Guardian.
Německo se 1. dubna stane devátou zemí na světě, kde je rekreační užívání marihuany legální. Poslanci Spolkového sněmu schválili možnost mít doma až 50 gramů této drogy a pěstovat pro svou potřebu až tři rostliny. Vzniknout mohou také pěstitelské kluby. Jeden takový vzniká u Mnichova díky českému rodákovi, dokonce se zážitkovým světem.
Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Ruský prezident Vladimir Putin se obává následků smrti Alexeje Navalného. A to hned ze dvou důvodů, tvrdí jeho dlouholetý rival, kdysi nejbohatší Rus, Michail Chodorkovskij v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Tím prvním je, že se nějak podaří prokázat cizí zavinění (jako třeba otrava) skonu opozičního předáka. Tím druhým, a podle Chodorkovského pro Putina mnohem děsivějším, je Navalného pohřeb.
Slovenský předseda vlády Robert Fico (Směr-SD) je legitimně zvolený premiér a reprezentuje jistou část společnosti, chci mu ale připomínat, že za sebou nemá většinu Slovenska. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká jeden ze dvou favoritů na nového slovenského prezidenta, bývalý diplomat Ivan Korčok. Slováci budou o nové hlavě státu rozhodovat za měsíc 23. března.
Ruské jednotky dostaly „deadline“, do kdy musí převzít plnou kontrolu nad Luhanskou oblastí na Ukrajině, tvrdí Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR). Podle zástupce šéfa rozvědky Vadyma Skibického mají Rusové čas ani ne tři týdny. Putin chce Luhansk ovládnout ještě před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Archeologové našli v dříve neznámé římské osadě v britském Small Hythe spolu s dalšími artefakty vzácnou hliněnou sošku boha Merkura, informoval server The Guardian. Bývalá osada v hrabství Kent byla dříve vedle rušného přístavu. Pobřeží se v této oblasti ale od dob Římské říše kvůli rozsáhlému odvodňování a mulčování kdysi širokého ústí řeky proměnilo.
Tato ukrajinská města se stala symboly ruské agrese, která trvá už dva roky. Dříve v nich žily desítky tisíc lidí, dnes už některá ani neexistují.
"Potvrdilo se to, co jsem věděl od svých kolegů. Můj bezprostřední pocit byl šílený vztek na naše politické elity, protože jsem přesvědčen, že k tomu vůbec nemuselo dojít," hodnotí dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu politický geograf Michael Romancov. V debatě s politologem Janem Šírem a novinářem ČRo Ondřejem Soukupem předpovídají další vývoj války i celé Evropy s Ruskem v zádech.
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines tento pátek přistál na povrchu Měsíce a k Zemi začal zhruba dvě hodiny po dosednutí vysílat data. Řídící středisko čeká na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle společnosti jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch.
Jedno rozhodnutí Vladimira Putina stačilo k destrukci ukrajinských měst, zničilo životy mnoha civilistů a změnilo chod dějin. Před dvěma lety ruský vládce zahájil největší válku v Evropě od roku 1945. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje dramatické týdny předcházející bojům a ukazuje, jak invaze proměnila Rusko i Ukrajinu.
Ve Francii vyjde kniha novináře Vincenta Jauverta, který v odtajněných archivech československé komunistické Státní bezpečnosti (StB) pátral po francouzských stopách. Našel v nich několik Francouzů, včetně novinářů v rádiu Europe 1 nebo v týdeníku l'Obs, kteří o dění ve Francii informovali východní blok.
