Írán oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu protestujících.
Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a 66 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) prohledal domov reportérky deníku The Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů.
Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést.
Řím zavádí plošné omezení rychlosti pro motorová vozidla na 30 kilometrů v hodině v celém středu města. Napsala to agentura ANSA. Nový limit začne platit ve čtvrtek a vztahovat se bude i na dalších tisíc ulic mimo centrum.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Spojené arabské emiráty přestaly financovat studium svých občanů ve Spojeném království. Důvodem jsou obavy z možné radikalizace studentů na britských univerzitách a narůstající politické napětí mezi oběma zeměmi, zejména kvůli postoji Londýna k Muslimskému bratrstvu, které Emiráty považují za teroristickou organizaci.
Na středu íránský režim naplánoval popravu šestadvacetiletého Erfana Soltaniho, který byl minulý týden během celonárodních protestů zadržen bezpečnostními složkami. Jeho rodina nedostala žádné informace o tom, z čeho je obviněn, ani o tom, jaké soudní řízení proti němu proběhlo. Americký prezident pohrozil režimu odvetou.
Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post (WP) reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za "ochránce pedofilů".
Rusko podniklo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu před necelými čtyřmi lety. Od té doby ale ztratilo nejméně 19 svých generálů, informovalo o tom investigativní médium The Insider s odvoláním na veřejné dostupné údaje i zprávy z ruských a ukrajinských zdrojů.
Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba předpovídá, že do konce zimy nedojde k dohodě s Ruskem o příměří, protože Rusko má zájem pokračovat ve své strategii ničení ukrajinské ekonomiky a energetického sektoru. Politik to uvedl v rozhovoru pro web Ukrajinska Pravda.
Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil v zemi stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z řady trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci.
Británie plánuje další pomoc pro Ukrajinu, tentokrát vyhlásila soutěž na vývoj pozemních balistických raket v rámci projektu Nightfall. Sází na rychlost, cílem je rychlé nasazení na bojišti, a nikoliv dlouhý cyklus zadávání veřejných zakázek. Vláda zprávu oznámila v době, kdy Rusko na Ukrajinu údajně zaútočilo jednou ze svých nejmodernějších zbraní - hypersonickou balistickou střelou Orešnik.
Přiletět si pro nejvyššího íránského vládce ajatolláha Chameneího přímo do Teheránu podobně jako pro venezuelského diktátora Madura do Caracasu? To opakovaně naznačil Donald Trump. Írán ale může být těžší oříšek. Američané se o podobnou akci už jednou pokusili. A nedopadlo to dobře.
Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.
V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.
Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom v úterý agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly.
Donald Trump podle washingtonských zdrojů citovaných deníkem The Telegraph ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem a považuje ho za hlavní překážku míru na Ukrajině. Jako jasný signál, že Putinovi dochází čas, dal Bílý dům zelenou kroku, který má Rusko bezprecedentně ekonomicky izolovat.
