Prvních 100 dnů ve funkci argentinského prezidenta Javiera Mileie bylo ve znamení škrtů ve státní správě, devalvace domácí měny peso, růstu chudoby a protestů. Vyjadřuje se tak španělský a argentinský tisk. Podle deníku El Mundo prosadil ultraliberální ekonom Milei, který je známým odpůrcem zásahů státu do ekonomiky, nový styl v politice a jen plní své sliby z předvolební kampaně.
Ukrajinci žádají dlouhé měsíce po Němcích, aby jim dodali výkonné střely Taurus. Po několika náznacích, že by se snad mocné zbraně mohli dočkat, se nyní zdá, že k tomu nedojde. Hlavní postavou, která vzkazuje zemi bránící se ruské agresi své "Nein", je kancléř Olaf Scholz.
Spojené státy v případě vítězství Donalda Trumpa v letošních prezidentských volbách určitě zůstanou členem Severoatlantické aliance připraveným bránit spojence, pokud budou ostatní země platit svůj férový podíl na financování společné obrany. Trump to prohlásil v úterý v rozhovoru s britským euroskeptickým politikem Nigelem Faragem.
Kandidát na slovenského prezidenta Štefan Harabin se uchází o nejvyšší post v zemi s programem, který by o 180 stupňů otočil zahraničněpolitickou orientaci Slovenska. Není to žádná politika mnoha "azimutů", ale jednoznačná orientace na východ, na Rusko.
Britský soud v úterý poslal do vězení prvního člověka, který dostal trest podle nových pravidel zakazujících rozesílání intimních fotografií po internetu. Devětatřicetiletý muž z anglického hrabství Essex stráví 15 měsíců za mřížemi za to, že posílal snímek svého ztopořeného penisu patnáctileté dívce a dospělé ženě, informují britská média.
Jeden ze dvou favoritů na nového slovenského prezidenta Peter Pellegrini před předčasnými volbami v roce 2020 žádal maďarského premiéra Viktora Orbána, aby mu zprostředkoval oficiální návštěvu Moskvy. Chtěl tak zvrátit nepříznivé volební preference strany Směr-SD, jejímž byl tehdy členem. O zjištění novinářů z projektu VSquare a Investigativního centra Jána Kuciaka informoval v úterý deník SME.
V roce 1922 vznikla "říše zla", jak Sovětský svaz nazval někdejší americký prezident Ronald Reagan. SSSR fungoval 69 let a nynější ruský prezident Vladimir Putin, který invazí na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, označil rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století. Podívejte se na střípky ze života v tomto státě.
Po drtivém volebním vítězství prezidenta Vladimira Putina čekají Rusko větší represe, uvedla v pondělí šéfka britského think-tanku Chatham House Natalie Sabanadzeová. Podle ní stávající šéf Kremlu nastolí režim inspirovaný praxí stalinismu. “Chtěl se předvést tím, že za ním občané stojí. Ale všichni vědí, že to není skutečné,” tvrdí.
Zákonodárci v Hongkongu v úterý jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Platit začne v sobotu, necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent v tehdy demokratičtěji fungující správní oblasti přijala podobný zákon Čína, píše agentura AP.
Úřady moldavské separatistické republiky Podněstří tvrdí, že její vojenskou základnu zasáhl v neděli ukrajinský dron a zničil vrtulník. Místní televize zveřejnila na sociální síti Telegram záběry z bezpečnostních kamer, na nichž má být zásah vojenského vrtulníku Mi-8, který následně vybuchuje. Po bližším prozkoumání videa je ale zřejmé, že jde o podvrh.
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje BBC.
Dva nejpopulárnější kandidáti na slovenského prezidenta, Peter Pellegrini a Ivan Korčok, se v první televizní debatě před nadcházející přímou volbou hlavy státu neshodli v názoru na rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace mezi oběma zeměmi. Kabinet premiéra Petra Fialy je na začátku března pozastavil kvůli rozdílným pohledům na zahraniční politiku.
V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň.
