Během covidu-19 suploval dětem školní docházku pořad UčíTelka. Kdyby pandemie udeřila dnes, mohli by se žáci spolehnout na mnohem přizpůsobivější, interaktivní nástroje. Společnost Google vyzbrojila svou Gemini AI na začátek školního roku novými funkcemi, které pomůžou jak těm, kteří při vyučování nestíhají, tak těm, kteří by se rádi dozvěděli více. Studenti teď navíc mohou mít verzi Pro zdarma.
Film režiséra Davida Borensteina a spolurežiséra Pavla “Paši” Talankina přináší jedinečný pohled na současné putinovské Rusko. Sleduje Pašu, obyčejného učitele z malého města, známého jako vtipného, kreativního a nekonvenčního pedagoga, který svým studentům poskytuje bezpečné útočiště ve svém kabinetu.
Česko zcela bezostyšně mrhá potenciálem intelektově nadaných dětí. V populaci od tří do patnácti let věku jich je v republice diagnostikováno jen 4200. Podle propočtů Miriam Janyškové, ředitelky nadačního fondu Qiido, který se podpoře a rozvoji těchto dětí věnuje, jich přitom může být padesátkrát více.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak si doktoři připravují náročné operace? V Brně vznikl web, kde si kdokoliv může zdarma stáhnout přesné 3D modely kostí a orgánů. Díky nim si lékaři i studenti lépe nacvičí zákroky a učitelé zase jednoduše vysvětlí dětem, jak funguje lidské tělo. A laici mohou nahlédnout do tajů vlastního těla. Moderní medicína je dostupná všem.
V České Kamenici se letos v létě zrodil projekt, který dalece přesahuje tradiční představy o architektuře, výuce i prázdninovém pobytu v přírodě. Mezinárodní letní škola architektury Cabin Fever pod taktovkou maďarského studia Hello Wood se letos poprvé konala na českém území a přinesla pohled na budoucnost glampingu, jedinečné objekty, ale především novou energii místu s nelehkou historií.
Jsou školy, které vnímají umělou inteligenci jako hrozbu pro kvalitu výuky. Bojí se, že studenti budou opisovat, přestanou přemýšlet a ztratí motivaci učit se, když jim odpovědi poskytne nástroj jako ChatGPT. Snaží se tedy AI spíše vytěsnit. Naopak na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu ji přijímají jako běžný nástroj, stejně jako kalkulačku nebo textový editor.
Když se dětí ve škole zeptám, co pro ně má hodnotu, odpovídají různě, říká propagátorka hodnotového vzdělávání Michaela Stoilová. Často prý začínají penězi, ale bez ohledu na to, jestli jsou z malé nebo velké školy, z města nebo vesnice a jak jsou staré, se velmi záhy dostanou k tomu, že hodnotu pro ně má rodina, kamarádi, život nebo láska a vyjmenují spoustu základních hodnot.
Milada Horáková, příběh ženy, která se stala symbolem odporu proti totalitě a obětí justiční vraždy, rezonuje napříč generacemi. Ale jak se o ní skutečně učí ve školách? Je její odkaz živý, nebo se pomalu vytrácí? A co učitelům brání věnovat této látce tolik prostoru, kolik by si zasloužila?
Podávání přihlášek na střední školy je v plném proudu a tentokrát si je díky Cermatu mohli žáci zkusit i nanečisto. Cvičné testy měly žákům usnadnit výběr dalšího zaměření, nicméně zkoušky se setkaly spíše s negativním přijetím. Podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého je myšlenka "zkoušek nanečisto" dobrá, nicméně nastavená obtížnost a forma zkoušek nebyla dobře zvolena.
Je zapálený pro svůj obor a toto nadšení se snaží přenést i na žáky a studenty. Objíždí školy a ukazuje, že zabývat se vesmírem není "raketová věda". "Děti na to palici mají, jen ji využívají na studium práv nebo ekonomiky. Je potřeba je nahecovat k tomu, aby ji využily pro technický obor," říká odborník na astronomii Jan Spratek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo školství chce do konce roku rozhodnout, jak se změní výuka na základních školách. Na poslední chvíli ale ještě dělá změny a přepracovávají se vzdělávací obory. Ministr Mikuláš Bek trvá na navýšení úrovně v matematice i angličtině. Místo větší volnosti ke školám míří také detailnější popis toho, co má žák umět. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak změny v reformě hodnotí experti i učitelé.
Ministerstvo školství připravuje posunutí povinné výuky angličtiny ze třetí do první třídy, druhý cizí jazyk by se měl místo osmé třídy učit už v šesté. Některé oborové organizace jako EDUin nebo Asociace ředitelů se změnami nesouhlasí. Oslovení odborníci z univerzit to naopak vítají. "V nižším věku se děti jazyk učí přirozenou cestou," řekli v debatě projektu Chytré Česko na Aktuálně.cz.
Videohry u dětí podněcují násilí nebo vedou k závislosti, tvrdí kritici. Mohou být ale také prospěšné, některé školy je už používají při výuce. Na základní škole v krkonošském Vrchlabí pomocí her přibližují žákům historická období nebo rozbíjí mýty. Podle odborníků mohou digitální hry dětem pomoci zažít pocit úspěchu i lépe navazovat vztahy. Nejvíce pomáhají dětem s horšími známkami.
V Česku chybí žáci ve škole častěji, než je běžné v zahraničí. Zameškají zhruba deset procent výuky, u deváťáků je to až 15 procent. Vědec Dominik Dvořák z Univerzity Karlovy upozorňuje, že důvody mohou být hlubší než jen "záškoláctví z lenosti". Na vině může být neřešená šikana, psychické potíže i nedůvěra rodičů ve školní systém. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak problémy odhalit.
Učitelka střední školy v Londýně Lucy Crehanová prožívala rozčarování z britského školství a neustále se měnící politiky. Rozhodla se proto odjet do zemí, jejichž studenti patří ke světové špičce ve čtení, matematice i přírodních vědách. Crehanová vystoupí 17. září v Praze na konferenci FutureEdu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem úspěch spočívá a jak změnit i české školy.
Ministr školství Mikuláš Bek chce, aby se žáci povinně učili anglicky už od první třídy. Druhý jazyk by měli mít povinný od šesté třídy. Podle většiny expertů oslovených v anketě Aktuálně.cz jde o dobrou myšlenku, někteří však zpochybňují, zda je změnu možné provést. Upozorňují také, že na výuku není dostatek jazykářů.
V univerzitním kampusu na jihovýchodě Tchaj-peje nic Česko nepřipomíná. Poletují tu papoušci, které je u nás možné potkat jedině v zoo, do obřích velikostí tu dorůstají rostliny, jež v Česku přežívají jako pokojovky, liší se i zvuk zvonku oznamující přestávku. Přesto se tu z jedné ze tříd ozývá čeština. Tři studentky právě začínají psát diktát.
Sám v dětství moc štěstí na učitele neměl, což mu profesi ze začátku zprotivilo. Pak si k ní ale našel cestu, když zjistil, že si může se žáky vytvořit vztah plný důvěry. Karel Gamba z Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži nyní vyhrál cenu Global Teacher Prize pro nejinspirativnějšího učitele. "Učitelům k dobré práci chybí rok volna, aby se mohli sami rozvíjet," říká pro Aktuálně.cz.
Nejinspirativnějším učitelem roku se stal učitel základů společenských věd a mediální výchovy Karel Gamba. Na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži se věnuje i osobnostně sociální výchově. Získal českou verzi mezinárodní ceny Global Teacher Prize. Porota ho ocenila i za to, že při svých hodinách vytváří prostor pro sebereflexi žáků.
Žáci osmých a devátých tříd je sice často sledují na sociálních sítích, sami se ale influencery či youtubery stát nechtějí. Volí tradičnější profese. Nejčastěji chtějí být učiteli, následují veterináři a sportovci, vyplývá z ankety Nadace České spořitelny. Často ale mají o povoláních zkreslené představy, upozorňují experti. Podle nich Česko zaostává v kariérním poradentství.
Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Ve školách se sice vyučuje informatika, osnovy ale neřeší, jak si poradit s umělou inteligencí. Iniciativa AI dětem se snaží naučit s ní učitele i žáky pracovat rozumně. "Školství se nesmí uzavírat do bublin a vzdorovat vývoji," říká zakladatelka. Podle ní by se žáci měli se strojovým učením seznamovat už na základní škole od útlého věku. Učitelům zase může ušetřit čas s přípravami na výuku.
Umělá inteligence začíná pronikat i do škol. "Buď žákem osmé třídy z Pardubic, kterému moc nejde matematika, ale je dobrý ve výtvarné výchově a jazycích, a já ti vysvětlím, co je to Wankelův motor. Ty mi dávej zpětnou vazbu," může vypadat konkrétní využití učiteli. O dalších možnostech zapojení umělé inteligence ve školách i o tom, jak to promění výuku, mluvili hosté debaty projektu Chytré Česko.
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
