Slovensko si o víkendu zvolí nového prezidenta. Vítěz voleb nahradí Zuzanu Čaputovou, která post neobhajuje. První kolo přineslo překvapivé vítězství favorita liberálů Ivana Korčoka nad spojencem premiéra Roberta Fica Peterem Pellegrinim. V sobotu se oba utkají ve druhém kole a očekává se těsný souboj.
Co stojí za úspěchem čtyřnásobného premiéra Roberta Fica a nástupem populismu? Slovenský antropolog Juraj Buzalka ve své nové knize Postsedláci píše o opomíjeném konzervativním venkově, který dlouhodobě cítí frustraci. Šéf strany Směr i jeho předchůdci podle něj cílí právě na tyto voliče, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naději vidí v porozumění mezi městem a venkovem.
Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda se pokouší o návrat v parlamentních volbách. Kdysi odstavil od moci Vladimíra Mečiara, letos ale se spojením prozápadních sil neuspěl. "Nejen Fico je problém. Chyba je i u nás, nikdo nechce vládnout," říká. Ficův návrat do vlády by byl podle něj katastrofou. "Nevystoupí z EU, Rusko chce, aby pomáhal rozkládat Západ zevnitř," varuje v rozhovoru.
Přesně za měsíc čekají Slovensko parlamentní volby. Průzkumy ovládá Směr expremiéra Roberta Fica - pokud uspěje, bude to jeho velký návrat do vlády po pěti letech. "Fico se dlouho projevoval jako sociální demokrat. Je uvěřitelný, i když mění postoje, přitom je to cynický pragmatik," říká šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy, který o politikovi v těchto dnech vydává knihu.
Krach slovenské vlády ohrožuje i Česko. V regionu pomáhala vyvažovat autoritativní kabinety v Maďarsku a Polsku. Návrat Roberta Fica by vše změnil.
Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.
Jednání o rozdělení Československa před 30 lety byla už jen završením dlouhodobého procesu rozcházení Čechů a Slováků a jejich cílem bylo dohodnout přátelský zánik tehdejší federace. Vyplynulo to ze čtvrteční televizní diskuse s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, kteří v roce 1992 jako premiéři národních vlád stáli u konce československého státu.
Hlasování v roce 1992 dopadlo šťastně. Revoluční hnutí definitivně nahradily strany. Vzešel z nich jasný vítěz připravený vládnout, poražené pak donutil ke zformování silnější opozice. Dočkali jsme se díky tomu stabilního a standardního politického systému.
S bývalým českým premiérem o hnuťařích, semtexu v ústavě i zvláštním anarchismu Čechů.
Byl vítěznou stranou od roku 2006 a jeho opakované triumfy v parlamentních volbách na Slovensku za posledních čtrnáct let téměř nikoho nepřekvapovaly. Po sobotní noci ale Směr-sociální demokracie (Směr-SD) šňůru volebních vítězství ukončil. Stranu Roberta Fica porazilo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Tento článek byl publikován ve slovenském deníku SME.
Byl to vůbec poslední veřejný rozhovor, který Luboš Dobrovský před svou smrtí poskytl. Když si ho opětovně pročítám, znovu se mi vybavuje výrazná míra sarkasmu, s níž pan Dobrovský nahlížel zejména na své působení ve veřejných funkcích po listopadu 1989.
Markéta Pekarová Adamová je určitě lepší volba než Tomáš Czernin. Nová předsedkyně ale uspěje, jen pokud dokáže spolu se starosty uspořádat politickou svatbu.
Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar se vrací do politiky. V parlamentních volbách, které se konají koncem února, bude kandidovat se stranou Slovenská liga. Informovala o tom slovenská média. Podle nich byl Mečiar v sobotu v Trenčíně zvolen předsedou strany Slovenská liga, která na Slovensku působí už několik let, ale do letoška se jmenovala Nový parlament.
Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar nebude trestně stíhán za amnestie, kterými mimo jiné zabránil vyšetřování únosu syna exprezidenta Michala Kováče do ciziny. Informovala o tom dnes slovenská televize Markíza s odvoláním na policii. Ta dosud vyšetřovala udělení amnestií z doby, kdy disponoval Mečiar koncem 90. let jako premiér dočasně prezidentskými pravomocemi, jako možný trestný čin.
Jsme evropský problém, ale můžeme nad tím zvítězit. Být obětí je příjemné, ale s obětí nechce mít nikdo nic společného, pokud chceme být normální Evropané, tak musíme převzít odpovědnost, míní bývalá diplomatka Magda Vášáryová. V politice lze dominovat bez lží, podívejte se na Zuzanu Čaputovou. Najděte už také nějakou ženu, vždyť Češky jsou tak schopné, vyzývá. Do Česka teď míří další Mečiarovi privatizátoři, na Slovensku je teď horká půda, tak se stahují k vám, dodává Vášáryová.
V posledním volebním videu, vydaném pět dní před sobotními slovenskými prezidentskými volbami, chtěl zřejmě Štefan Harabin působit státnicky. V pětiminutovém projevu, vyplněném i uměle domixovanými potlesky, se snaží od řečnického pultíku a se slovenskými vlajkami v pozadí svojí nezaměnitelnou dikcí oslovit voliče a slíbit jim Slovensko jen pro Slováky a "vymetení Augiášova chléva" liberální a proevropské politiky.
Jsme národem se slabostmi jako jiní. Kdo by chtěl žít v nepořádku, když je tu někdo, kdo nabízí pořádek?
Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar působí v dokumentu Terezy Nvotové jako vyrovnaný starý muž. V tu chvíli jako by snímku, který je spíše souhrnný než investigativní, chyběla kontroverze. Zdání ale klame. "Ten film ukazuje, jak se může opakovat historie. Má v sobě aktuálnost, což je dost nepříjemné zjištění, obzvlášť v kontextu posledních dní," říká filmový kritik Kamil Fila s poukazem na situaci po vraždě novináře Jána Kuciaka o snímku Mečiar. V českých kinech měl premiéru 8. března.
Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar působí v dokumentu Terezy Nvotové jako vyrovnaný starý muž. V tu chvíli jako by filmu chyběla kontroverze. Ale zdání klame, říká filmový kritik Kamil Fila o dokumentu Mečiar, který míří do českých kin.
Letošní ceny Trilobit, udělované Českým filmovým a televizním svazem, si odnesli režisérka Tereza Nvotová, režisér Pavel Kačírek nebo herci Zuzana Kronerová a Pavel Nový. Poctu za celoživotní dílo získal producent Čestmír Kopecký. Cenu Josefa Škvoreckého za audiovizuální adaptaci literárního díla udělila porota polské režisérce světové pověsti Agnieszce Hollandové za zpracování románu Olgy Tokarczukové Přes kosti mrtvých.
Pondělní debatu expremiérů si přišli poslechnout bývalí ministři federální vlády.
