Pes má podle zjištění mezinárodního konsorcia vědců na 20.000 genů, tedy o něco méně než člověk. Informace o rozluštění genetického kódu "nejbližšího přítele člověka" přineslo nejnovější vydání britského vědeckého časopisu Nature.

Podrobná analýza dědičné informace má podle expertů umožnit lepší porozumění psím nemocem, ale zároveň prý může pomoci při zkoumání lidských chorob.

Při luštění psího genomu vědcům stála "modelem" fena boxera jménem Tasha. Tým pod vedením Kerstin Lindbladové-Tohové z bostonského Broad Institutu rozluštil kolem 2,4 miliard nukleotidů (základní stavební jednotka nukleové kyseliny, DNA) v 39 chromozomech Tashy. Před boxerem byly rozluštěny tři čtvrtiny genomu pudla, ale výsledky neměly valnou vypovídací hodnotu.

Psi mívají stejné nemoci

Pro genetiky jsou psi zajímaví mimo jiné proto, že žijí ve stejném prostředí jako člověk. Trpí téměř navlas stejnými nemocemi - rakovinou, onemocněními srdce, poruchami krevního oběhu a celou řadou dalších nemocí. To dává zdravovědě možnost zkoumat příčiny lidských nemocí prostřednictvím psů.

"Při srovnání s genomem člověka a dalších důležitých organizmů poskytuje genom psů účinný pomocný prostředek pro identifikaci genetických faktorů zdraví a nemoci člověka," komentoval nejnovější výzkum bývalý šéf světového projektu pro luštění lidského genomu Francis Collins.

Kolem pěti procent dědičných informací představují podle prvních analýz ovládací prvky, které jsou společné člověku, psům i myším, a podle vědců jsou možná totožné u všech savců.

Máte doma asijského vlka

Analýza dědičné informace psa má také pomoci podrobněji vysvětlit evoluci psa, rozdíly mezi jednotlivými rasami a jejich přednosti či nevýhody pro potřeby lidí. Dnešní doma chovaní psi jsou potomky asijských vlků, které lidé domestikovali před 15 000 až 100 000 lety.

Od té doby jejich chovatelé vyšlechtili stovky psích ras - lovecká plemena, strážní psy, praktické pomocníky člověka i domácí mazlíčky. V současnosti slouží na celém světě lidem kolem 400 milionů psů.