V úterý se tak ukáže, do jaké míry je předseda hnutí ANO a kandidát na příštího premiéra Andrej Babiš odvážný jít do sporu s Motoristy. Ti totiž dlouhodobě odmítají být ve vládě, jejíž součástí nebude kandidát na ministra zahraničí Filip Turek, jehož provází kauza údajných rasistických komentářů a výroků, které měl šířit na svých sociálních sítích.
Jenže problém s ním nemá jen prezident Petr Pavel - skoro jistě by se bez něj ve vládě obešel také Andrej Babiš. Což ovšem neznamená, že se otevřeně vzepře předsedovi Motoristů Petru Macinkovi. Stejně pravděpodobné totiž je, že řešení "problému Turek" nechá na prezidentovi.
Zdroj blízký Hradu přitom deníku Aktuálně.cz v pondělí v podvečer řekl, že zatím stále netuší, zda Turek součástí navrhovaných ministrů bude. "Stále čekáme, stejně jako novináři," dodal.
A o nic sdílnější nejsou ani lídři vznikající vlády. Třeba první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček se v neděli v České televizi v Otázkách Václava Moravce nechal slyšet, že na jednotlivých nominacích musí ve finále nalézt shodu všechny tři strany.
Zdůraznil přitom, že pokud by se dohodly na obsazení pozice ministra zahraničí Filipem Turkem, tak by takový výsledek ctil. Jenomže navzdory tomu, že Macinka dlouhodobě tvrdí, že pokud nebude ve vládě Turek, nebudou tam ani Motoristé, podle některých zákulisních informací v tom jeho strana už není ani zdaleka tak jednotná.
Rozhodne Babiš
Klíčový bude tedy postoj Andreje Babiše. Ostatně Ústava České republiky hovoří jasně: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů". Což neznamená nic jiného, že to bude nakonec předseda hnutí ANO, kdo rozhodne o tom, jak bude vypadat finální sestava kandidátů na příští ministry.
A pokud na něm budou Motoristé trvat, bude volit mezi dvěma variantami dalšího postupu: buď bude akceptovat návrh Motoristů, nebo na ně zatlačí s tím, aby mu na post ministra zahraničí dodali jiného kandidáta. Otázkou ovšem je, zda má k podobnému tlaku dost odvahy ve chvíli, kdy ho čeká hlasování poslanců o jeho vydání či nevydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Pokud jde o prezidenta Petra Pavla, jeho výchozí pozice je prostá: ten, kdo si "problém Turek" způsobil, by ho měl také vyřešit. Což není Hrad, nýbrž Motoristé a jejich předseda Petr Macinka. Případně budoucí premiér Andrej Babiš. A pokud Motoristé tvrdí, že je pro ně Turek nepostradatelný, a faktem nejspíš je, že bez něj by se do sněmovny nedostali, pak mu neměli slibovat něco, co není v jejich moci nyní splnit.
V úterý se tedy ukážou dvě věci: jak vážně to Motoristé mysleli a myslí s Turkem a jak odvážný bude v čase vznikající vlády ve vztahu ke svým koaličním partnerům Babiš.
Teprve Babišův oficiální seznam kandidátů na ministry ukáže, zda problém s Turkem hodlá řešit on, anebo zda to nechá na prezidentovi. A ten ho skoro jistě následně také řešit bude. Pokud se mu to nepodaří, v záloze má ještě jednu možnost.
Pro vznik a jmenování vlády totiž není překážka, pokud by zůstal jeden post neobsazený. Ostatně když Miloš Zeman jako prezident jmenoval druhou vládu Andreje Babiše, učinil tak, aniž by na post - shodou okolností stejně jako v případě Filipa Turka - ministra zahraniční jmenoval Miroslava Pocheho ze sociální demokracie. Řízením diplomacie byl tehdy Zemanem dočasně pověřen předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.
Totéž by nyní mohl v krajním případě udělat i Pavel - jmenovat vládu Andreje Babiše bez ministra zahraničí s tím, že by řízením úřadu pověřil například premiéra. Babiš by s tím jistě neměl problém, ostatně opakovaně a dlouhodobě avizuje, že si zahraniční politiku bude tak jako tak řídit on sám. Otázka pouze je, zda by se v takovou chvíli "na zadní" nestavěli Motoristé, kteří dali opakovaně najevo, že bez Turka ve vládě nebudou.
