Stovky dětí a mladistvých se staly oběťmi sexuálního zneužívání v rámci křesťanských skautských organizací v Německu. Vyplývá to ze studie dvou výzkumných ústavů, která uvádí, že mezi lety 1973 až 2024 identifikovala 344 obětí sexuálního násilí a 161 podezřelých pachatelů. Informuje o tom agentura DPA.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.
Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.
Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.
Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.
Stále více lidí po celém světě zkouší dočasně omezit nebo úplně vynechat alkohol. A to kvůli očistě či pouhé zvědavosti, zda tento úkol zvládnou. Právě leden nebo únor bývají obdobím, kdy se k tomu experimentu odhodlá největší počet osob. Co ale taková měsíční abstinence skutečně udělá s lidským tělem?
Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Vědci dlouhodobě zkoumali možná nebezpečí mikrovlnných trub. Tentokrát se ale zaměřili i na další malé domácí spotřebiče, konkrétně na fény, toustovače a horkovzdušné fritézy. A přinesli znepokojivé výsledky: i přístroje, které má doma téměř každý, mohou nenápadně poškozovat zdraví. Největší riziko přitom hrozí dětem.
Autismus je v současné době neléčitelné onemocnění, které komplikuje život tisícům lidí po celém světě. Podle autorů nové studie by se to ale v budoucnu mohlo změnit. Odhalili totiž trojici látek, které dokázaly nemoc vyléčit u myší. Předpokládá se, že by léčba mohla být vhodná také pro lidi.
To, co má být ozdobou na kůži, nezůstává jen tam. Průlomová mezinárodní studie s účastí českých vědců z Biologického centra AV ČR přišla se znepokojivým zjištěním: pigmenty z tetovacích barev se hromadí v klíčových imunitních buňkách, kde přetrvávají roky.
Máte pocit, že se váš život dělí na jasně ohraničené etapy? Nová vědecká studie potvrzuje, že nejste daleko od pravdy. Mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti odlišnými fázemi oddělenými zásadními zlomy. Vědci z Cambridge analyzovali tisíce skenů a určili přesný věk, kdy je lidská mysl na absolutním vrcholu, i moment, kdy začíná prudký sešup. Zjistěte, ve které fázi se právě nacházíte vy.
Venku je tma už odpoledne a vy se cítíte bez energie, i když spíte dost? Možná za to nemůže jen sychravé počasí, ale načasování vaší večeře. Naše biologické hodiny v zimě tikají v těsném závěsu za sluncem. Odborníci upozorňují, že posun posledního jídla, byť jen o hodinu dříve, může v tomto období zásadně ovlivnit to, jak spalujete tuky, i to, jak ráno vstanete z postele.
Nemusíte ujít desítky kilometrů. Stačí pár tisíc kroků denně – a podle nových vědeckých poznatků to může znamenat rozdíl mezi zdravým stářím a předčasnou ztrátou paměti. Z několika aktuálních studií vyplývá, že i obyčejná chůze může oddálit projevy Alzheimerovy choroby a zároveň snížit riziko úmrtí, a to i u lidí s vysokým krevním tlakem.
Ještě před 15 lety by šlo pomalu o sci-fi. Dnes má mobil většina seniorů. Starší generace objevila kouzlo chytrých zařízení – surfují na internetu, komunikují přes WhatsApp a nakupují online. Technologie jim otevírají dveře do světa, ze kterého byli dříve vyloučeni. Jenže s pohodlím a radostí z propojení přichází i nebezpečí: digitální závislost už není jen problém teenagerů.
Pizza s uzeným masem a sklenice koly – pro mnoho lidí neodolatelná kombinace, pro mozek ale doslova dvojitý úder. Nový výzkum z americké univerzity Virginia Tech ukázal, že ultrazpracované masné výrobky a slazené nápoje nejvíce poškozují mozkové funkce a zvyšují riziko demence. Dobrá zpráva? Omezit je může být snazší, než se zdá.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Rychlost, s jakou ve stáří přicházíme o zuby, může úzce souviset s rizikem předčasného úmrtí. Ukazuje to nová studie, která naznačuje, že ztráta zubů může být klíčovým ukazatelem závažných zdravotních problémů. Už dříve se podařilo prokázat, že čím méně zubů člověk má, tím vyšší je riziko úmrtí. Data o tom, jak se do tohoto vztahu promítá samotná rychlost ztráty zubů, však dosud chyběla.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
