„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
„Děti, kterým umetáme cestičku, se pak nejsou schopné adaptovat na vnější prostředí a po skončení školní docházky, kdy se dostanou do normálního života, mají jeden stres za druhým,“ říká senátor a kardiochirurg Jan Pirk. Zvýšený výskyt psychických problémů u dětí podle něj pramení právě z tohoto přístupu.
Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.
Ruce často sáhnou po čokoládě dřív, než si to vůbec stihneme uvědomit. Nejde o slabou vůli, ale o chytrý způsob, jak se mozek snaží zklidnit stresový hormon kortizol. Nutriční terapeutka Karolína Beranová vysvětluje, proč jídlo funguje jako rychlá náplast na emoce a jak převzít kontrolu nad chutěmi zpět.
Nová australská studie ukazuje, že migrénou - vyčerpávajícím onemocněním -trpí až jedna ze tří žen. A to je mnohem víc, než se dosud předpokládalo. Pro srovnání - u mužů postihuje migréna zhruba jednoho z patnácti. Proč tomu tak je?
I z malé země se dá mířit vysoko. Třeba až ke hvězdám. To dokazuje devětadvacetiletá česká vědkyně Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity v Brně, která by jednou ráda letěla do vesmíru. A její přání by nemuselo zůstat nevyslyšeno. Už teď spolupracuje třeba s Evropskou kosmickou agenturou či NASA – a našlápnuto má k velkým věcem.
Pracujeme s tím, že se snažíme člověka rozhýbat, říká terapeutka Hana Hniličková. "Vidíme, kde zamrzlá emoce narazí na blok a najednou ji člověk ucítí," vysvětluje s tím, že zatuhlost emoce vzniká v situaci, kdy něco cítíme, ale nechceme to cítit.
V době, kdy je běžné trávit volno s mobilem v ruce a pracovním e-mailem na očích, přichází projekt, který se vydává opačným směrem. V Javorníkách, v srdci beskydských lesů, vzniklo místo, kde je prioritou mentální regenerace a skutečný klid. Na mú dušu.
Je jí 37 let, má dvě děti a její domácnost rozhodně není sterilně dokonalá. Přesto - nebo právě proto - se z Kateřiny Brožové stala jedna z nejvlivnějších českých tváří v oblasti domácího úklidu. Pod značkou Úklid pro klid vytváří šikovné produkty a inspiruje statisíce lidí, jak si z každodenní rutiny udělat osobní očistu – fyzickou i mentální. A přitom se netají tím, že úklid vlastně nemá ráda.
Hoď to za hlavu, odjeď na dovolenou a tam určitě otěhotníš. Nestresuj se, to přijde samo. Dostali jste také nějakou takovou "radu", která vás víc naštvala či zamrzela, než pomohla? Když nejde páru počít dítě, dostávají se sami bludného kruhu sebeobviňování. "Okolí je může hodně zraňovat," přiznává odbornice na reprodukci Hana Višňová z IVF Cube. Jak se k nim správně a s pochopením chovat?
Vysvědčení nemusí znamenat jen radost z toho, že končí školní rok a začíná vytoužené léto. Pro některé děti je to především období nejistoty a velkého strachu. Bojí se jít domů a trápí se, jestli za školní výsledky nepřijde nějaký trest. Jak by se rodiče správně měli zachovat? O tom pro Aktuálně.cz promluvil známý psychoterapeut Martin Zikmund z úspěšného projektu 13 hříchů rodičovství.
Touha po miminku je jedním z nejintimnějších témat, o kterém se stále málo mluví. Přitom každému pátému páru v Česku se početí nedaří - a čísla nejsou optimistická. Jen za loňský rok se narodilo o 10 200 dětí méně než v roce předchozím. Proč je cesta k rodičovství tak složitá? A jaké chyby páry dělají nejčastěji? Farmaceutka Zdenka Morvai se s touto realitou setkává denně ve své poradně.
Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost. A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci.
Není žádná novinka, že syndrom vyhoření je pomalu denním chlebem mladších generací. Podle výzkumů je tímto stavem nejvíce sužovaná generace Z, tedy skupina lidí narozených v letech 1996 až 2012. Proč zrovna oni, a především pak ti, co tuto éru odstartovali, vyhoří rychleji a častěji?
Péče o vlasy je denní rutinou. Zatímco muži si mnohdy vystačí s hřebenem, vodou nebo gelem, ženy věnují svým vlasům větší péči. Pravidelně jim dopřávají masky a jinou vlasovou kosmetiku, fénují je, natáčí či žehlí. Přehnaná péče jim ale může uškodit.
Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie - skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému.
Desetitisíce uchazečů o studium na střední škole čeká přijímací řízení, jehož první kolo se koná již 11. a 14. dubna. Pro řadu z nich to znamená stresovou situaci. Jak se s ní vypořádat, radí ve společném rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě odbornice na psychiku dětí, sociální pedagožka Nicola Blábolilová a školní psycholožka Michaela Částková.
Dnešní hektická doba nás stresuje. Nadměrný stres, který se stal naším nevítaným společníkem, si však zhoršujeme i my sami, a to třeba nedostatečným odpočinkem, konzumováním nevhodných potravin i rychlým pojídáním pokrmů. Co bychom měli odstranit z našich jídelníčků, abychom si nezhoršovali duševní pohodu?
Domácí násilí může být v některých rodinách o svátcích či těsně po nich intenzivnější a častější, uvádějí některé organizace, které obětem pomáhají. Spouštěčem je stres, ale i větší konzumace alkoholu. Ohrožené jsou jím především ženy. "Alkohol může být spouštěčem, nikoliv však důvodem či omluvou," říká Zdena Prokopová z centra Rosa.
Rychlejší tempo, mnoho stimulů a nároků. Podle vědkyně Lucie Ráčkové se stres v dnešní době dotýká úplně každého a má dopad na naše zdraví. "Lidská chyba způsobená stresem je činitelem různých nehod, které mohou mít dramatické dopady," říká expertka, která se ho rozhodla zkoumat například na Antarktidě. Jak se na takovém místě se stresem srovnat a pod jak velkým tlakem jsou například astronauti?
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
