Jak by měl podnikatel postupovat v případě zpětného zrušení evidované tržby - když se třeba v restauraci zpětně zjistí, že byla naúčtována zákazníkovi káva navíc.
Vrací-li se evidovaná tržba nebo provádí-li se opravy tržby, která již byla odeslána do systému správce daně, postupuje se obdobně jako v případě evidování tržby s tím rozdílem, že tato zadaná částka bude záporná. Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil. Nejčastěji půjde zřejmě o zasílání zboží webovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží.
Další případ může být záloha zaplacená zákazníkem např. při rezervaci hotelového pokoje. Ta se eviduje a stejně tak i doplatek. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek. V případě vrácení zaevidované zálohy se postupuje stejně jako při stornu platby.
Stornované tržby se s původní platbou párovat nemusí. Mezi transakcí, která je stornována a samotným stornem není žádná vazba. Takový postup by u řady podnikatelů nebyl ani možný. Např. v případě vrácení zboží v obchodních řetězcích může zákazník věc vrátit v jiné provozovně, než ji koupil a pro obsluhu v této provozovně by nemuselo být možné informace o původní transakci z jiné provozovny získat. V případě vrácení pouze některé z položek je možné provést pouze částečné storno částky, která této položce odpovídá.
