Více než sto vzácných papoušků čtyřiceti druhů uvidí návštěvníci v pražské zoo od soboty v novém Rákosově pavilonu. Nahradil voliéry ze 30. let, které už pro chov ptáků nebyly vhodné. Papoušci budou žít v prostředí podobném jejich původní domovské krajině.
Pražské zoo se podařilo úspěšně přepravit do oblasti Tachin Tal na západě Mongolska tři klisny koně Převalského. Klisny Tárik, Tara a Spina před vypuštěním do volné přírody stráví přibližně rok v aklimatizační ohradě. Klisny cestovaly z pražských Kbel od úterý, na místě byly po dvacetihodinovém letu ve středu v devět hodin večer místního času. "Počet koní Převalského, které jsme ve spolupráci s Armádou České republiky přepravili z Evropy do západního Mongolska, se tak zvýšil na 34," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Stádo koní Převalského v chráněné oblasti Velká Gobi B čítá přes 270 kusů.
Pražská zoologická zahrada vyslala do Londýna tři pelikány bílé. Žít budou u jezírka v královském parku St. James's, který je na dohled od Buckinghamského paláce. Praha takto nepřímo pelikány věnuje britské královně Alžbětě II. už potřetí. Čtyři odeslala do Londýna v roce 1995, další tři od dva roky později. Trojice letos odchovaných pelikánů - samci Sun a Moon a samice Star - cestovala 17 hodin dodávkou přes Německo, Nizozemsko, Belgii a Francii, do Velké Británie se dostali eurotunelem. Pelikáni patří k jezírku v parku St. James's už několik století. První z nich věnoval králi Karlu II. Stuartovi ruský velvyslanec v roce 1664.
Téměř po roce a půl vypustí v pondělí pražská zoologická zahrada lva indického Jamvana zpět do pavilonu šelem. Jak koncem minulého roku upozornil deník Aktuálně.cz, musel žít měsíce v karanténě kvůli tomu, aby mohla lvice Ginni zabřeznout s jiným ostravským samcem. To se nepovedlo. Nakonec ale přece jen zabřezla po umělém oplodnění s Jamvanem. Šťastný konec však tento lví příběh nemá. Mládě se narodilo mrtvé.
Čerstvě narozený žirafí samec se po dvou týdnech konečně mohl připojit ke zbytku svého stáda. Mládě mělo hned po příchodu na svět potíže s chůzí. Mláďatům obvykle trvá nejvýše 30 minut, než se postaví na nohy. Tohle žirafí mládě si ale dalo načas a vyžádalo si podporu veterinářů. Jeho první kroky si užijte na záběrech ve videoreportáži. Letos už jde o druhou žirafu narozenou v Zoo Praha. 25. února tu přišla na svět samička Nela. Chovatelského úspěchu si všimla i zahraniční média. Mimo jiné o něm informuje italský zpravodajský server Today.
Ke čtyřicetiletému výročí přátelských vztahů mezi Malajsií a Čínou dostala v roce 2014 poloostrovní země jedinečný dar. Čína do místní zoologické zahrady umístila pandí pár, ikonická a ohrožená zvířata, která bez ohledu na to, kde se narodí, jsou ve vlastnictví Pekingu.
Vánoční stromky mají podle tradice zůstat nazdobené do svátku Tří králů, tedy do 6. ledna. Až doslouží, nemusí nutně skončit ve spalovně nebo na skládce. Některé se stanou součástí biomasy pro výrobu tepla, jiné skončí v kompostu. Neprodané stromky odebírají zoologické zahrady, nejlepší pro zvířata jsou jedle.
Veterináři v pražské zoo ve středu uměle oplodnili samici lva indického Ginni. Je to jediný způsob, jak tyto vzácné lvy v Praze rozmnožit. Použili sperma samce Jamvana, který pochází stejně jako Ginni z indického Gudžarátu. Informovala o tom mluvčí zoo Lenka Pastorčáková.
Pražská zoologická zahrada drží už rok lva indického v izolovaném výběhu, určeném pro krátkodobý pobyt zvířat s infekčním onemocněním nebo čekajících na vyšetření. Upozornila na to jedna z návštěvnic, které se zdají takové podmínky nevhodné. Vedení zoo se brání tím, že provizorní výběh splňuje minimální parametry pro chov šelem a že má lev dostatek podnětů.
Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek se ohradil proti čtvrtečním slovům prezidenta Miloše Zemana, že s čínskou stranou o zapůjčení pandy vůbec nejednal. Bobek tvrdí, že proběhla jednání s pekingskou zoo, ale zástupci zahrady mu řekli, že o zvířata musí oficiálně požádat sám prezident Zeman.
V pražské zoo uhynul hroch Slávek, jedna z největších celebrit v zahradě. Podle ředitele zoo Miroslava Bobka se u něj objevily příznaky akutních zažívacích obtíží. Na konci října by mu bylo 34 let, v chovech se hroši dožívají až 50 let. "Pitva ukázala těžký zánět žaludku a střev. Další se dozvíme po provedení laboratorních vyšetření," uvedl Bobek. Slávek, který zplodil sedm potomků, se stal hrdinou povodní v roce 2002. Dokázal přežít v pavilonu velkých savců, ale jeho tehdejší partnerka Lentilka a dcera Barborka takové štěstí neměly. Slávek přišel na svět 30. října roku 1984. Hrochy chová pražská zoo téměř od svého založení. Jako první přijel v roce 1933 v cirkusové maringotce hroch Petr.
Objevují se informace, že žena se nechala mambou uštknout záměrně, prý to byl pokus o sebevraždu. Podle mého názoru by nemělo být možné chovat extrémně nebezpečné hady v bytových domech. Ptám se, jak je možné, že si někdo se sebevražednými úmysly může domů poměrně snadno na černém trhu pořídit mambu zelenou, říká Miroslav Bobek, ředitel ZOO Praha. Podle Bobka se nedá předpokládat, že had je mrtvý, naopak si myslí, že na 90 % bude mamba živá. Dodává, že je přesvědčen, že do činžáku tito hadi rozhodně nepatří.
Chce to teleobjektiv, pěkné světlo a trochu trpělivosti. Pak se i v zoologické zahradě dají pořídit skvělé fotky zvířat. Jak na to? Tady je osm rad, které začínajícím fotografům pomohou k pěknému výsledku. Galerie snímků z nedávného setkání Canon Zoom v pražské zoo ukazuje, že tyto rady skutečně fungují.
Každý, kdo bude chtít v areálu umístit novou schránku, bude muset její umístění konzultovat s marketingovým oddělením trojské zoo.
Mezinárodní studie tak zároveň prokázala, že v současnosti na světě nežijí žádní opravdu divocí koně.
V brněnské zoologické zahradě dosáhli chovatelé významného úspěchu. Po sedmnácti letech se narodila mláďata levharta cejlonského. Šestiletá samice Nayana přivedla na svět zdravá dvojčata. Podle ředitele Zoo Brno Martina Hovorky jsou mláďata velká a vitální a matka se o ně od první chvíle svědomitě stará.
V pražské zoo si mohou návštěvníci prohlídnout až 60 druhů sklípkanů. Expozici vévodí téměř třiceticentimetrová samice druhu Theraposa stirmi. Výstava se nachází v galerii Gočárovy domy a pro veřejnost bude otevřena do konce září.
Pražská zoo v rámci projektu, který má vrátit koně Převalského do přirozeného prostředí, úspěšně přesunula čtyři klisny. Jejich novým domovem jsou mongolské stepi. Klisny rok zůstanou v uzavřeném areálu, aby se aklimatizovaly. Poté budou vypuštěny do volné přírody. „Všechny klisny vypadají velmi dobře, chůze bez problémů, nekulhají, jsou klidné, žerou seno a snaží se testovat, jak chutná místní tráva,“ uvedl veterinář pražské zoo Roman Vodička. První převoz pražská zoo uskutečnila už v roce 1992. Od té doby již do divočiny vypustila 27 koní.
Po celém světě žije v zoologických zahradách pouze 20 tamarínů bělovousých. O to větší radost měla Zoo Praha z prvního narozeného mláděte tohoto vzácného druhu. Samci všech druhů tamarínů jsou starostliví otcové a veškerou péči o mláďata zastanou prakticky sami. Samec „půjčuje“ matce její potomky jen v době kojení.
Ošetřovatelé připravují bezmála měsíční mládě lachtana na plavání v bazénu venkovní expozice. To se zatím osměluje, zvyká si na vodu a učí se plavat. Malý lachtan váží už 9,2 kilogramu a každý týden přibírá kilo navíc. Narodil se samičce Abeby a samci Melounovi v pražské zoo. Návštěvníci se na malého samečka mohou přijít podívat na přelomu srpna a září. To bude i s matkou přesunut do venkovního výběhu.
