Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Ne vždy platí, že nejbohatší národy mají nešťastnější zaměstnance na světě. Například Velká Británie skončila až na 29. místě a USA na 30. místě z padesáti pěti zkoumaných zemí. Česko překvapilo devátým místem. Nejméně jsou zaměstnanci spokojení v Japonsku.
Nová studie zveřejněná na Světovém ekonomickém fóru v Davosu porovnává 60 vybraných států podle toho, jaký si vytvořily obrázek za hranicemi.
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
Inflace byla v roce 2015 velmi nízká, proto i důchody podle zákonem stanovených pravidel porostou jen minimálně – přestože ekonomika výrazně roste. Jako kompenzaci proto vláda prosadila mimořádný příspěvek ve výši 1200 korun, který důchodci dostanou k únorové penzi.
Fakt, že si rodič může dovolit platit velmi vysoké výživné, ještě neznamená, že by dítě mělo dostávat tolik peněz bez přihlédnutí k dalším okolnostem. Rozhodl o tom Ústavní soud v případu otce, který měl platit 100 tisíc měsíčně a osmimilionový dluh k tomu. Podle soudců je správné, pokud je rodičům s nadstandardními příjmy stanoveno i nadstandardně vysoké výživné, nicméně jeho výše by měla mít určité hranice. Naučit dítě hodnotě peněz a vštípit mu, že nic není zadarmo a „bez práce nejsou koláče“, je významnou částí výchovy.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru zhruba 200 tisíc korun ročně a patří na 26. místo mezi 42 evropskými státy. Ukazuje to studie společnosti Gfk. Největší kupní sílu v Česku mají lidé v Praze. Nejslabší naopak v Bruntále - o téměř pětinu nižší, než je celostátní průměr.
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve srovnání s rokem 1950 spotřebují lidé více těstovin, sýrů a drůbežího masa. Naopak popularita hovězího klesla, snižuje se i spotřeba brambor a chleba. Za změny v českém jídelníčku může jiný životní styl, lepší dostupnost zahraničního zboží i růst kupní síly obyvatel.
Letošní ročník projektu Místo pro život hodnotil kvalitu života v krajích České republiky na základě 52 kritérií. Zvítězila Praha před Královéhradeckým a Plzeňským krajem, na opačném místě žebříčku skončil Středočeský kraj. Porovnání vycházelo ze statistik, názorů odborníků a průzkumu mezi 1400 obyvateli všech regionů.
Česká republika je 26. nejlepším státem světa, pokud jde o podmínky k životu. V žebříčku institutu Legatum - takzvaném indexu prosperity - si polepšila o tři místa a umístila se nejlépe od roku 2011. Na rozdíl od většiny podobných žebříčků nehodnotí tento index státy pouze podle jejich ekonomické vyspělosti. První příčky obsadily severské státy spolu se Švýcarskem a Novým Zélandem. Naopak nejhůře se žije ve Středoafrické republice.
Česká republika obsadila 22. místo v žebříčku zahrnujícím téměř sto zemí světa podle kvality života seniorů. Nejlépe se jim žije ve Švýcarsku, ukázalo nejnovější vydání žebříčku Global AgeWatch Index, za nímž stojí univerzita v Southamptonu a mezinárodní organizace HelpAge International. Žebříček se zaměřil na několik kritérií, například příjmy seniorů, zdraví, fyzická bezpečnost a další.
Komentář Martina Fendrycha: Česko je mistrem hraběcích rad a nesplnitelných receptů. Jako třeba že pomáhat uprchlíkům se musí u nich doma. Ale skutečně pomáhat se nám nechce. Držíme se svého strachu.
Srpnová studie Economist Intelligence Unit porovnala, jak se žije ve 140 městech světa včetně Prahy. S letošním hodnocením zahýbaly celosvětové nepokoje.
Poprvé od ledna 2006 převážil v Česku počet lidí, kteří předpokládají zlepšení ekonomiky, oproti těm, kteří jsou k ní skeptičtí. Lepší vývoj očekává skoro třetina Čechů.
Týdeník Ekonom porovnal měsíční příjmy a výdaje v jednotlivých okresech České republiky. Projděte si hlavní výsledky.
Ministryně Marksová Tominová navrhla, aby důchody i v příštím roce stouply o více než jen o standardní valorizaci předepsanou zákonem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje - stejně jako před rokem - vyšší růst důchodů jako kompenzaci za předchozí škrty. Ministerstvo financí to ale odmítá.
Jmění v hodnotě nad 100 tisíc dolarů má kolem 200 tisíc českých domácností, tedy asi pět procent, zatímco v západní Evropě je to 61 procent a v USA 54 procent.
Český statistický úřad bude zjišťovat, jaká je životní úroveň Čechů. Šetření bude probíhat od 21. února do poloviny května.
Ekonom a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: Evropa zůstane bohatá, bude ale zaostávat.
