Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském dole Turów, funguje, uvedly v pondělí Česká geologická služba a ministerstvo životního prostředí. Na polské straně podle dat ze čtyř vrtů hladina skutečně roste. Jenže v Česku vody dále ubývá, někde je její stav dokonce na historickém minimu. Podle geologů není jasné, jestli stěna svoji funkci vůbec splní.
Z českých měst a obcí by měly zmizet barevné kontejnery na plast, papír nebo kovy. Podle plánů ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL zůstanou do budoucna jen dva typy popelnic. Jeden na směsný odpad, druhý na vše, co jde recyklovat. Podmínkou bude, aby v oblasti fungovala dotřiďovací linka. Ta je zatím jen v Brně, další dvě se staví v Ostravě a Praze.
Evropská komise chce zamezit vývozu aut z EU do třetích zemí, kde by se měly sešrotovat. Argumentuje životním prostředím.
Za posledních třicet let udělalo Česko pokroky v tom, jak se stará o kvalitu vodních toků nebo jak nakládá s odpady. Výrazně ale pokleslo množství ptactva v krajině. Proměny životního prostředí od roku 1993 do současnosti zmapovala Česká informační agentura životního prostředí (Cenia).
Od 90. let se české řeky a potoky značně pročistily. Dlouhé úseky, kde je voda špinavá jen velmi málo, lze nalézt mimo jiné i na Vltavě, Ohři nebo severní části Moravy. Malé toky v hustě osídlených a průmyslových oblastech ale stále často nezvládají zřeďovat odpadní vody. Navíc zesiluje dříve neřešený problém - léčiva. Aktuálně.cz připravilo grafiku kvality vody v českých řekách.
Táboří tu trampové a na místní skály se sjíždí lezci. Posázavský lom Doubí považují lidé z okolí za jedno z nejromantičtějších míst v regionu. Teď ale hrozí, že o něj přijdou. Doubí mají těžaři zasypat materiálem z nedalekého aktivního lomu. Místní se tomu snaží zabránit peticí, kterou podepsal i olympionik Adam Ondra. Zodpovědná firma namítá, že jen vykonává plány báňského úřadu.
Přechod na zálohový systém PET lahví a plechovek se dotkne téměř každého Čecha. Od základu promění nejen nakupování a způsob, jakým se nakládá s odpady. Změna přijde nejdříve za dva roky, stále tak panují nejasnosti. Kdo zaplatí miliardové investice? Zdraží nápoje i nad zálohu? Přispěje změna ke zlepšení životního prostředí? Aktuálně.cz odpovídá na sedm základních otázek k zálohovému systému.
Nová dopravní značka může už brzy překvapit řidiče v centrech českých měst. Sněmovna je blízko ke schválení novely dopravního zákona, která zavede sdílené zóny. Tedy náměstí či ulice, kde se mohou volně pohybovat chodci, cyklisté i auta. Odborníci a radnice si od změny slibují, že se tím česká města zklidní a přiblíží Rakousku nebo Skandinávii. Platit by mohla od začátku roku 2024.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Nápoje v plastových lahvích a plechovkách kupuje téměř každý. Stejně tak je v Česku většina třídí a vyhazuje do žlutých, případně šedých popelnic. Už brzy by se to ale mohlo změnit. Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Přestože se proti řešení ozývá kritika odpůrců, fungovat má už za dva roky. Aktuálně.cz nabízí přehled, jak bude vypadat.
Studovali v zahraničí a po vysoké škole se mohli pohodlně živit architekturou a programováním. Jakubu Peškovi a Tereze Chroňákové ale v době klimatické krize dávalo mnohem větší smysl vrátit se na jihočeský venkov a věnovat se ekologickému zemědělství. Na své mikrofarmě v pošumavské vesničce Libějovické Svobodné Hory už druhou sezonu pěstují zeleninu i květiny a prodávají je lidem v okolí.
Z posádkového města sovětské armády se středočeské Milovice během 30 let změnily v oblíbené místo. Turisty láká rezervace divokých koní, v okolí vyrostly cyklostezky, na bývalém letišti se pořádají festivaly. Jenže dnes se na letiště lidé znovu bojí chodit. I do blízkého okolí. "Vstup na vlastní nebezpečí," varují cedule po nálezu rakovinotvorného azbestu. "Máme divný pocit," svěřují se místní.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Jiřická nádrž v Novohradských horách ještě před pár lety platila za ráj ohrožených střevlí a čolků i za místo oblíbené turisty. Nyní je ovšem oplocená a ve vodě plavou sibiřští jeseteři. Soukromý majitel na místě vysazuje nepůvodní rybí dravce a tím devastuje ohrožené druhy, míní vědci z Akademie věd a organizují petici. Komerční rybolov je podceňovaným problémem české přírody, upozorňují.
Praha má před sebou další horké léto. Na změnu klimatu ale reaguje pomalu a za městy západní Evropy zaostává. Nový magistrát chce chybu napravit, zejména sázením stromů. Cesta k ochlazení ulic je ale plná překážek. V cestě stojí nejen kabely a potrubí, ale i zákony a finanční možnosti města, odhalil výzkum organizace Zelený kruh mezi více než stovkou odborníků.
