Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Likvidace následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem, ekologizace MHD v Ostravě, snížení emisí elektrárny v Opatovicích, modernizace čističek odpadních vod na Mladoboleslavsku. Na každý z velkých projektů zlepšujících život v Česku šly z unijních fondů stamilionové částky. Prohlédněte si fotogalerii těch nejdůležitějších.
Mezi hudebníky, jimž koronavirus překazil plány, patří i Dan Bárta, který s kapelou Illustratosphere v osudový pátek 13. března vydal desku Kráska a zvířený prach. Ta je plná vtipných společenských glos zabalených do zvukomalebných metafor. O ní i o tom, jak ho zasáhla karanténa a jestli cítí sympatie k mladým ekologickým aktivistům, mluví zpěvák a vystudovaný ekolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Profesor Ivan Holoubek se dlouhá léta zabývá výzkumem toxických látek v životním prostředí. Patří také mezi české experty OSN. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na to, zda pandemie koronaviru a přerušení dálkové dopravy i industriální výroby může mít pozitivní vliv na životní prostředí.
Íránské jezero Urmia se ztrácí před očima. Jeho okolí, které lákalo zemědělce i rekreanty, se mění ve vyprahlou solnou poušť. Proměnu zachytil německý fotograf Maxmillian Mann. Belgičan Alain Schroeder zase vypráví o záchraně orangutanů na Borneu. Jejich snímky a mnohé další představujeme ve fotogalerii věnované nominacím na World Press Photo v kategoriích Životní prostředí a Příroda.
Ovoce přivážené z velké dálky nemusí škodit klimatu tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. Analýza pomerančů dovážených do USA ukazuje, že ovoce z farem vzdálených tisíce kilometrů může mít menší uhlíkovou stopu než to, které cestuje mnohem kratší vzdálenosti. Čeští experti ale zároveň upozorňují, že v rámci "negativních externalit" globálního obchodu hraje velkou roli výše zdanění paliva.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Češi se obávají změn klimatu. Podle průzkumu agentury STEM souhlasí 84 procent lidí s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Rozšířená představa Čechů jako "klimaskeptiků" tak podle STEM přestává být platná.
Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká opatření. Podle resortů úřad vycházel ze zastaralých plánů.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Odcházející veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová zkritizovala privatizaci uhelných elektráren. Česko se podle ní tak zbavuje přímé kontroly nad nejvýznamnějšími producenty emisí. Takové jednání je podle ombudsmanky krajně nezodpovědné a hazarduje s životy budoucích generací.
Když v roce 2011 tehdejší turecký premiér Recep Tayyip Erdogan představil trojici obřích dopravních projektů, sám je tehdy nazval "bláznivými". Most přes Bospor už stojí, nové letiště v Istanbulu je v provozu a současný prezident tak svou pozornost obrátil na třetí z megalomanských nápadů, takzvaný Istanbulský kanál.
Výrobce krmiv značky Brit, firma Vafo Praha, ve svém provozu v Chrášťanech u Prahy spustila v prosinci další vodní pračku na vzduch. Koncentrace látek, které mohou zapáchat, se snížily o více než 70 procent, uvádějí zástupci společnosti a environmentální komise. Ta se poprvé sešla v listopadu, aby pomohla společnosti řešit zápach, na který si mnoho lidí hlavně na západě Prahy stěžuje.
Sněmovna přes výhrady opozice podpořila novelu, která má konec skládkování odpadu odložit z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030 spolu s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Novelou se budou nyní zabývat výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Dostaly na to 80 dní, tedy o 20 víc než je běžné.
Česko odmítá další návrh Evropské komise na omezení použití olověných střel na území Evropské unie. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce jsou úpravy oproti předchozí verzi pouze drobné. Návrh vidí jako plošný zákaz použití olova v krajině.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud. Česko má obavy, že by rozšíření dolu mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Plošný systém zálohování PET lahví Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zavádět nebude. Současný systém sběru je podle něj funkční a díky němu země plní evropské cíle.
Americký prezident Donald Trump nezastírá, že má u něj přednost ekonomická prosperita Spojených států před ochranou životního prostředí. Naposledy to dal podle svých kritiků najevo minulý týden, když představil úpravu zákona o ochraně životního prostředí (NEPA). Změny, které chce Trump do zákona zanést, by měly ulehčit schvalování velkých infrastrukturních projektů.
Ne v požáry zasažených australských městech, ani v toxickými průmyslovými výpary sužované Dháce v Bangladéši. Série lednových zkoumání odhalila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
Hrozivé pracovní podmínky v továrnách, pálení neprodaného zboží, velké množství odpadu i emisí CO2, plýtvání pitnou vodou. Ne nadarmo bývá módní průmysl kritiky označován za jednoho z největších znečišťovatelů planety. Jak se však ukazuje, přehlížení obav svých zákazníků ze změn klimatu se už ovšem nemusí módním značkám finančně vyplatit.
