Federace židovských obcí podala trestní oznámení kvůli prodeji knihy Jedovatá houba, kterou lze koupit na internetu. Kniha Ernsta Hiemera z roku 1938 je antisemitskou knihou pro děti, v Česku ji vydalo nakladatelství Guidemedia.
Po kauze rasistických projevů prodavačky sítě knihkupectví Kanzelsberger čelí kontroverzím také další český prodejce. Několik e-shopů do své nabídky zařadilo čítanku Jedovatá houba nacistického autora Ernsta Hiemera, která v dobách hitlerovského Německa sloužila jako nástroj propagandy. Prodejce Megaknihy navíc knihu zařadil do sekce pro děti. Po kritice ji stáhl z prodeje.
Je to smutný příběh. Z příběhu Lidic vypadla jedna postava, která by byla problematická, protože by nezapadala do vytvořeného symbolu krásné a čisté obce, míní historik Vojtěch Kyncl. Tvrdí, že jedna z lidických udala místní Židovku. Ta dodnes nefiguruje na seznamu lidických obětí. Vyšetřování nebylo po válce zahájeno, protože komunisté neměli zájem vytvářet vedlejší verze příběhu obce, dodává.
Existuje příběh Lidic, který všichni známe. Ostrý spor o osud jedné tamní Židovky teď ale odhaluje ještě jiný díl místní historie. Příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se komunistům právě hodila.
Jak se dělají děti? Jak je dělají židé? A jak rabíni? Opovážlivé otázky si v česky nedávno vydané publikaci klade Delphine Horvilleurová – a jako ve správné židovské anekdotě je to nakonec všechno trochu jinak.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
Svět včetně Evropy se potýká nejen s novou vlnou antisemitismu, ale obecně s projevy nenávisti. Česko může jít v této oblasti příkladem, nemá tak zásadní problémy jako například Francie, řekl premiér Andrej Babiš. Dodal, že chce rozvíjet památník v pražských Bubnech, odkud odjížděly transporty Židů do koncentračních táborů.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Některé knihy mají být stále na trhu. Sice to nejsou trháky, na jejich novém vydání nakladatelství nic nevydělá, přesto je dobře, že po nich čtenář může kdykoliv sáhnout.
"Cítím hlubokou hanbu. Žádná slova nejsou hodná utrpení, které se tu odehrálo. Ale mlčení nesmí být naší jedinou odpovědí," řekla v polské Osvětimi Angela Merkelová. Do bývalého nacistického vyhlazovacího tábora se vypravila 24 let od poslední návštěvy šéfa německé vlády. Kancléřka nejprve položila věnec na místě někdejšího popraviště, poté přednesla řeč v prostorách, kde byli přijímáni vězni.
Část předmětů spojovaných s nacismem a nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, které před týdnem vydražila bavorská aukční síň, zakoupil švýcarsko-libanonský obchodník Abdallah Chatila, aby je následně věnoval židovské komunitě. V tiskovém prohlášení to oznámil rabín Menachem Margolin z Evropského židovského svazu (EJA) s tím, že za toto šlechetné gesto chce obchodníka ocenit.
Praha vrátí Židovské obci dlažební kostky z centra města, na jejichž výrobu byly za komunistického režimu použity židovské náhrobky. Hlavní město spolu s Technickou správou komunikací k tomu podepíšou se Židovskou obcí memorandum, shodli se na pondělním jednání pražští radní. Získané kameny Židovská obec plánuje uložit na pietním místě na Starém židovském hřbitově na Žižkově.
V posledním roce vzrostl počet antisemitsky motivovaných útoků v Německu. Naposledy před měsícem se pravicový extremista pokusil vyvraždit věřící v synagoze. Spolková vláda se proto rozhodla, že země se musí lépe bránit nenávisti proti Židům. Pomoci má například lepší vzdělávání právníků, kteří by jezdili na exkurze do Wannsee, kde nacisté kdysi domluvili uskutečnění holokaustu.
Německá média se snaží z útržkovitých zpráv sestavit profil muže, který ve středu zavraždil dva lidi ve městě Halle a několik dalších osob zranil. Muže zadržela policie a identifikovala jej jako sedmadvacetiletého Stephana Ballieta.
Nejvyšší soud odmítl dovolání předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama Benjamina Bartoše, který loni dostal dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů. Verdikt tak platí. Infomovala o tom Česká televize. Trest za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa vyměřil Bartošovi loni v lednu Obvodní soud pro Prahu 1. V listopadu pak rozhodnutí potvrdil Městský soud v Praze.
Do koncentráku jsem se dostal v deseti letech, byli jsme první transport, který nebyl selektován, před námi šly děti rovnou do plynu. Lékařským pokusům jsem unikl náhodou, nikdo z kluků, kteří odešli, nepřežil. Na pochodu smrti stačilo, když někdo zakopl o toho, koho zastřelili. Stále jste měli v zádech, že bude kulka. Ale člověk si postupně zvykal. Říkali jsme si, že má smůlu. Ráno se hlásilo, kolik je živých a mrtvých, říká spisovatel Pavel Taussig, který jako jedenáctiletý přežil čtyři koncentrační tábory včetně Osvětimi a také pochod smrti. Byly to promarněné měsíce, naučil jsem se jen škrábat brambory, dodává.
Federace židovských obcí loni zaznamenala celkem 347 antisemitských incidentů, tedy více než v minulých letech. Z výroční zprávy vyplývá, že nárůst protižidovských nálad je patrný zejména na internetu, avšak že antisemitské násilí a diskriminace zůstávají v Česku i nadále vzácné. Fyzické útoky eviduje federace dva, podle ní je však oběti často nenahlásí.
Jaroslav Kubera (ODS) potupil terezínské oběti i Senát. Nepochopil, kde mluví, ke komu mluví. Nemá v čele Senátu co dělat.
Polské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že zrušilo návštěvu izraelských představitelů kvůli jejich záměru nastolit spornou otázku restitucí či odškodnění za židovský majetek, zkonfiskovaný za války během masového vyvražďování Židů německými nacisty. Varšava považuje tuto otázku za uzavřenou, poznamenala agentura AFP.
Společnost se radikalizuje, to, co se děje v okolních zemích je jenom poslední kamínek do mozaiky, míní tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Projevů antisemitismu podle statistik výrazně přibylo v Německu i ve Francii. Současnou migrační vlnou je ten problém jen posílen, velkou roli v tom hraje izraelsko-palestinský konflikt, z levice přichází hodně starých stereotypů, které jsou převlečeny do nového hávu, myslí si Kraus
