Židovská obec v Praze dostane další stovky dlažebních kostek, které se našly při rekonstrukci Václavského náměstí v Praze a jsou z rozřezaných židovských náhrobků. Potvrdil to předseda Židovské obce v Praze František Bányai. "Ručně se rozebírá původní dlažba, desítky kamenů nesou zbytky textů a stovky kamenů jsou z leštěného mramoru," řekl. Zatím nelze podle něj identifikovat žádný náhrobek.
Dokazovat má ten, kdo obviňuje. Důkaz o tom, že Alžběta Doležalová udala Štěpánku Mikešovou, měl předložit četník, který ji sám zatkl a předal kladenskému gestapu. Svědectví ale podal až po válce, byl to chytrácký krok, hodil to na Doležalovou, říká archivář Vojtěch Šustek a odmítá tak tvrzení historika Vojtěcha Kyncla. Kauza vyvolala velké spory a mimo jiné stála místo šéfku Památníku Lidice.
Židovští poutníci se u hrobu významného rabína v Umani, asi 200 kilometrů od Kyjeva, stali terčem útoku tří desítek Ukrajinců ozbrojených noži a pálkami. Přivolaní policisté situaci jen přihlíželi, napadeným se ani nepokusili pomoci, uvedla na svém webu televize 112.
"Dnes mám třinácté narozeniny," říká nadšeně dívka do kamery svého mobilu, zatímco s dalšími rozjařenými teenagery v parku přibíhá ke stánku se zmrzlinou. U videa je přidaný hashtag #thisis13. Takto v angličtině a současně i hebrejštině začíná virtuální příběh Evy, která ráda tančí, touží se stát fotografkou a pracovat pro noviny. Její narozeninové instastory - krátké video na Instagramu - se ale něčím od milionů dalších liší. Píše se 13. únor 1944 a v parku visí vlajka se svastikou. Myšlenku projektu shrnuje úvodní otázka: Co kdyby měla dívka v době holokaustu Instagram?
V létě 1939 pražský hotel Alcron ve Štěpánské ulici praskal ve švech. Na jaře padla druhá republika a ti, kdo před Hitlerem utekli ze Sudet, už věděli, že ani v protektorátu není bezpečno. V secesní hotelové kavárně se setkávali lidé, kteří do té doby pomáhali utéct ze země oponentům a nepřátelům nacistického režimu. V předvečer druhé světové války už šlo o to, zachránit alespoň děti.
Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy zpřístupní 2. března 2020, informovala agentura Reuters s tím, že zprávu už přivítal americký židovský výbor, podle něhož otevření pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.
Významné židovské organizace ve Spojených státech a Polsku se pokusily uklidnit hlasitý spor mezi Polskem a Izraelem, který vypukl po výrocích nejvyšších izraelských představitelů na adresu podílu Polska na holokaustu. Židovská sdružení vyzvala politiky, aby obezřetněji volili slova a nepřipustili vyhrocení situace, uvedla polská agentura PAP.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček je s dalšími třemi ministry součástí delegace prezidenta Miloše Zemana, která v neděli přicestovala do Číny.
Americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom tento týden v Česku představil svou knihu Chyťte Žida!. Zavalitý a většinu času rozesmátý autor v ní s nadhledem popisuje vztahy Izraelců a Palestinců, jak je poznal během své sedmiměsíční cesty, na které sbíral materiály a rozhovory, zatímco se vydával za německého novináře Tobiho. Za humorným vyprávěním se ale skrývají příběhy plné nenávisti. "Antisemitismus nikdy nezmizel," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Tenenbom, jehož kniha nese podtitul Proč Evropané nenávidí Izrael a milují Palestince.
V Berlíně loni podle analytiků došlo k 947 nenávistným útokům na Židy i jejich spolky. O rok dříve to bylo o 300 případů méně.
Velvyslanec Izraele Daniel Meron pátrá se svou ženou po jejích předcích českého původu.
Texty raperů obsahovaly například větu "Udělej zas nějaký holokaust, přijď s Molotovovým koktejlem".
Mireille Knollová jako dítě přežila holokaust. O život kvůli své víře přišla v 85 letech. V pařížském bytě ji brutálně zavraždili neznámí pachatelé.
V Polsku vstoupila 1. března v platnost novelizace zákona, která trestá "poškozování dobrého jména Polska" až tříletým vězením. Podle autorů má hlavně zabránit připisování odpovědnosti za nacistické zločiny během druhé světové války Polákům. Norma sklidila v Izraeli, na Západě a částečně i v Polsku vlnu ostré kritiky. "Podle mě není ten zákon vůbec potřeba, je prostě k ničemu," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Pawel Śpiewak, ředitel Židovského historického institutu (ŹIH) ve Varšavě a jeden z hlavních expertů na polsko-židovské vztahy.
Zákon například zakazuje slovní spojení "polský koncentrační tábor". Kritizují ho v Izraeli, USA i na Ukrajině.
Zemřela Elza Brandeiszová, která za druhé světové války zachránila život několika židům, včetně finančníka George Sorose. Brandeiszová byla držitelkou titulu "spravedlivý mezi národy".
Tajemník SPD a blízký spolupracovník Tomia Okamury Jaroslav Staník podle svědků říkal ve sněmovně rasistická hesla. Jaroslav Staník tvrdí, že je to sprostá lež.
Internetový obchod s halloweenskými kostýmy přišel s velmi bizarní nabídkou - kostýmem Anny Frankové, dětské židovské hrdinky druhé světové války. Na veřejnosti vyvolal bouřlivou reakci, lidé se pohoršovali nad neetičností tohoto nápadu. Židovská dívka Anna Franková zemřela v patnácti letech v koncentračním táboře, proslavil ji deník, který si dva roky psala v amsterdamském úkrytu.
Nejde o propad obliby ČSSD, o její neprogram, netvář, netvar, jde o to, že vládní strana trpí - a tím i podporuje - nenávistné postoje.
Izraelský nejvyšší soud zrušil zákon z roku 2015, který ultraortodoxním židům umožňoval vyhnout se vojenské službě. Zdůvodnil to tím, že opatření je diskriminační vůči ostatním izraelským občanům. Podle agentury AP nyní hrozí, že znovu vypukne napětí mezi izraelskou politicky silnou ultraortodoxní komunitou a světskou židovskou většinou. Vojna je povinná pro většinu židovských mužů a žen. Krajně konzervativní komunita si ale vymohla výjimku. Její představitelé tvrdí, že slouží státu náboženským studiem a modlitbami. Ostatní Izraelci si ale stěžují, že takový systém je nespravedlivý.
