Jeden z největších světových statistických webů Statista.com u Česka uvádí 66procentní závislost na ruském plynu. To ostře kontrastuje s vyjádřením expertů i politiků, že je tuzemská ekonomika na ruském plynu závislá takřka bez výjimky. Přestože do země část suroviny skutečně proudí ze Západu, vysvětlením paradoxu je spíše odlišná metodika statistiků.
Česko téměř sto procent své spotřeby zemního plynu kupuje v Rusku. Nejvíce ho pohltí průmysl a ten by také byl první na řadě, pokud by Česko vyhlásilo stav nouze v plynárenství a muselo by s palivem začít šetřit. Taková situace může nastat, pokud Moskva přestane surovinu dodávat. V tom případě by přišla na řadu rezerva v podzemních zásobnících, která se bude rozdělovat podle schváleného scénáře.
Ruská agrese proti Ukrajině zamávala s cenami mnoha komodit, mezi nimi i s hnojivy, která od začátku invaze zdražila už o desítky procent. Pro jejich výrobu je potřeba hlavně ropa a plyn, jejichž cena roste. Hnojiva navíc na trhu schází, protože se dováží hlavně z Ruska a Běloruska. Rozkolísané ceny paliv sleduje s obavami také největší výrobce hnojiv v Česku, firma Lovochemie z Agrofertu.
Ruská invaze na Ukrajinu urychlila evropské snahy o odstřihnutí se od fosilních paliv. Jenže krize nastala dříve, než se na ni stihla EU připravit. Ruské podmínky na platby v rublech a nechuť některých zemí posílat finance kremelskému režimu nejistotu dál prohlubují. Analýza think-tanku Bruegel připravila tři scénáře následující zimy. Ukazují, jak se dá ruský plyn nahradit a kolik je na to času.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informovala o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie.
Itálie bude nakupovat více zemního plynu z Angoly a Konga, řekl v neděli italský ministr zahraničí Luigi Di Maio. Země podle něj sníží do dvou měsíců svou závislost na ruském plynu na polovinu. Řím se na pozadí ruské invaze na Ukrajinu snaží zajistit si nové dodávky energie.
Analytik ENA Jiří Gavor věří, že Rusko coby obří producent ropy a zemního plynu dodávky do Evropy nezastaví. Ekonomicky by to podle něj pro zemi nedávalo smysl. "Kdyby k tomu přece jen došlo, tak část dodávek dokážeme nahradit, úplně ale ne," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek ráno zahájil invazi na Ukrajinu a v zemi byl vyhlášen válečný stav.
Autokratický prezident Gurbanguly Berdymuchamedov otočil, Turkmenistán už nechce mít z takzvané Brány do pekla lákadlo na turisty. Teď hledá odborníky, jak stále planoucí ohně v díře o průměru 70 metrů a hloubce 30 metrů uhasit.
Máme-li uspět v boji s klimatickými změnami, je důležité, aby kroky, které nám dávají šanci, nebyly zpochybňovány elitami.
Ceny zemního plynu dostávají energetiku i teplárny do mimořádných těžkostí. Jako by to nestačilo, promítá se zdražení i do chemického průmyslu a okruhem se vrací v dopravě i zemědělství. Ze zemního plynu se vyrábí většina čpavku a močoviny, která je základem dusíkatých hnojiv i činidla AdBlue pro moderní diesely. Náhrada bez fosilních zdrojů je stejně daleko jako zelený vodík.
Spojené státy a Německo se dohodly na dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Ty budou aktuální pouze v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to ve středu náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Jeden z největších ropných koncernů světa Royal Dutch Shell nemá pověst bez poskvrny. Nyní však vypracoval přísnou klimatickou strategii a rád by se časem stal firmou s nulovými emisemi. Nizozemskému soudu ale ani takové kroky nestačily. V květnu rozhodl o tom, že firma musí do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Experti hovoří o přelomovém verdiktu.
