


Zájem o biopotraviny v Česku roste, přibývá i počet tuzemských výrobců
Tempo růstu bioproducentů zrychluje díky tlaku veřejnosti. Podíl biopotravin však činil stále nedosahuje ani jednoho procenta celkové spotřeby potravin v ČR.



Tempo růstu bioproducentů zrychluje díky tlaku veřejnosti. Podíl biopotravin však činil stále nedosahuje ani jednoho procenta celkové spotřeby potravin v ČR.



I když sklizeň komplikovaly deště, jde o dobrý ročník a kvalitního obilí pro potravinářské účely bude dost, říká analytik Petr Havel.



Ministerstvo zemědělství připravuje další dotace pro zemědělce, kteří se potýkají se suchem. Zájemci si od příštího roku přerozdělí stovky milionů korun. "V boji se suchem si chceme vzít příklad z Izraele. Chystáme se více podporovat kapkovou závlahu a opětovně využívat vyčištěnou odpadní vodu," uvedl náměstek ministra.



Odškodnění by mohlo získat podle státních odhadů 150 podniků, některé za více druhů ovoce. Přestože dubnové mrazíky způsobily škody i vinařům, podporu od státu nezískají. Své výpěstky si na rozdíl od sadařů mohli pojistit.



Žně jsou téměř u konce. Výsledky zatím ukazují, že hektarové výnosy jsou ve srovnání s loňským rokem vyšší. Ovšem kvalita plodin kvůli počasí pokulhává. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců.



Podle odhadů Českého statistického úřadu bude sklizeň obilovin letos o 6,7 procenta nižší než loni. Přesto letošní úroda převyšuje průměr za posledních pět i deset let. Vyšší bude naopak sklizeň řepky (o 3,9 procenta) a máku (2,5 procenta).



Podle statistických šetření to byla loňská úroda nejhorší za posledních sto let. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá. Podle ministra zemědělství se letos úroda vrátí na průměr z předchozích let, producenti jsou ale zatím opatrnější.



Družstevnictví českému zemědělství chybí, říká ministr. Ke sdružování by tuzemské producenty mělo motivovat i chystané zvýhodnění v získávání dotací. Novinka by mohla začít platit už od září.



Mladí lidé z iniciativy Zachraň jídlo začali loni s pozapomenutým zvykem paběrkování na polích či v sadech. Zachrání tak tuny křivých, příliš malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli vyhodit či zaorat. "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar," říká pro Aktuálně.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola. Ovoce a zelenina od nich putuje do potravinových bank a odtud do charitativních projektů. "Do projektu Paběrkování se může zapojit každý, je to fakt jednoduché, máme i manuál," láká Adam.



Glyfosát je zařazen na seznamu Světové zdravotnické organizace jako lehčí karcinogen. Látka na hubení plevele se podle ekologů nadužívá. O dalším prodloužení jejího použití budou jednat evropští ministři zemědělství.



Rolníci v Donbaské oblasti na východě Ukrajiny čelí na svých pozemcích smrtelnému nebezpečí. Po dvou letech války leží ukryty v půdě tisíce nášlapných min a nevybuchlých dělostřeleckých granátů. Než začnou se setbou, musí se zemědělci nejdříve spolehnout na pyrotechniky, aby zajistili, že pole jsou bezpečná.



Vlna mrazů, která od neděle postupně zasáhla celou Českou republiku, zničila ovocnářům velkou část úrody. Pomrzlé jsou hlavně sady peckovin, české meruňky možná vůbec nebudou. Rozsah škod by se mohl blížit roku 2011, kdy květnové mrazy částečně nebo úplně poničily zhruba 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Mrazy nezasáhly jen Česko, ale poškodily ovocné sady v celé střední Evropě.



Koalice plní slib ohledně zachování daňové úlevy pro zemědělce, kterou omezila vláda Petra Nečase. Dostanou zpět 4380 korun na 1000 litrů paliva, nárok mohou uplatnit i zpětně na paliva spotřebovaná od letošního ledna.



Škody zemědělců vyčíslilo ministerstvo zemědělství na 2,9 miliardy korun. Podpora by měla směřovat především na citlivé komodity a na malé zemědělce. Ministerstvo zemědělství požadovalo z vládní rozpočtové rezervy použít na kompenzace 1,24 miliardy, ministerstvo financí s tím ovšem nesouhlasilo.



Výrobci potravin varují, že kvůli slabé úrodě vanilky na Madagaskaru budou muset zvyšovat ceny. To by mohlo ovlivnit hlavně fakt, kolik lidé zaplatí za zmrzlinu. Jen v loňském roce stoupla cena madagaskarské vanilky o 150 procent. Vanilka je druhé nejdražší koření na světě po šafránu, protože její pěstování je dlouhé a náročné na lidskou práci.



Myslivci si budou muset sestavovat plán lovu, jehož plnění budou dokládat zasíláním ocásků divokých prasat veterinářům. Pokud jej nesplní, hrozí jim pokuty. Zároveň se budou muset při hromadných lovech označovat reflexními prvky. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu, která má rovněž snížit stavy škodné.



Výkupní ceny mléka jsou nejnižší za posledních pět let. Bavorské mlékárny Čechům nabízejí dvacet haléřů za litr navrch, když dodají mléko od "biokrav". Čeští zemědělci na mléčné krizi tratí stamiliony a nová možnost se jim tak zamlouvá. Není to ovšem zadarmo, kvalitnější krmivo je dražší a je ho nedostatek.



Kvůli horkému a suchému počasí se loni v Česku sklidilo nejméně brambor od roku 1920. Stále více se jich musí dovážet z ciziny a soběstačnost České republiky klesá, varují zemědělci. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Z toho by měly jít peníze na propagaci tuzemských brambor.



Pro chovatele je výhodnější maso vyvážet, než se snažit prodat ho v Česku. Tuzemský farmář dostane v Česku okolo 50 korun za kilogram živého býka, v cizině to však může být až dvojnásobek. Drobnější chovatelé navíc nezvládnou svou nabídkou plnit požadavky obchodních řetězců - nemají dostatečné množství a odmítají jít s cenou dolů.



Loňské rekordně suché léto má za důsledek i nedostatek krmiv pro skot. Pokud zemědělcům dojdou, budou je muset draze přikoupit, nebo skot zlikvidovat. To by mohlo vést ke zdražení hovězího. Jiný problém mají výrobci vepřového. Loňská neúroda je sice nezasáhla, takže krmiv pro prasata je dost. Do Česka se ale "tlačí" levná prasata ze zahraničí. Podle chovatelů tak hrozí, že české vepřové úplně zmizí z trhu.