Poutavých způsobů, jak mladým lidem přiblížit dějiny 20. století, nebude zřejmě nikdy dost. Teď k nim přibývá další: desková hra s tematikou útěku přes železnou oponu, neprostupnou hranici mezi svobodným Západem a komunistickou částí Evropy. Hru vytvořila Platforma evropské paměti a svědomí, on-line deník Aktuálně.cz ji mohl exkluzivně vyzkoušet.
Předválečné opevnění československých hranic je známé a populární. Málokdo však ví, že armáda v budování opevnění pokračovala i po druhé světové válce. Na západní hranici mezi Aší a Českými Velenicemi postavila armáda mezi lety 1952 až 1964 asi 2500 železobetonových úkrytů. Železná Ruda je jedním z nejvíce opevněných měst v republice. Kolem města je zakopáno více než padesát různých bunkrů. Některé z úkrytů si můžete prohlédnout, většinu znají jen zasvěcenci a jsou i takové, které na své znovuobjevení stále čekají.
Slovenský soud otevřel cestu k odškodnění příbuzným Hartmuta Tautze v Německu i příbuzným všech dalších zavražděných. Komentář Luďka Navary.
Polsko se zabývá smrtí svých občanů, kteří zahynuli na hranicích ČSSR ve snaze překročit železnou oponu. Platforma evropské paměti a svědomí v této souvislosti podala trestní oznámení kvůli smrti na komunistického expremiéra Lubomíra Štrougala, kterého považuje za hlavního žijícího viníka. Dvaadevadesátiletý Štrougal čelí spolu s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem z podobných důvodů trestnímu oznámení také v Německu. Česká policie naopak už dříve uzavřela věc jako promlčenou.
Raketové vlaky Moloděc se na kolejích tehdejšího Sovětského svazu objevily poprvé v polovině 80. let. Staženy z výzbroje ruské armády byly v roce 2005 - v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní START II. Teď se Moskva k tomuto projektu vrací. První zkoušky železničních raketových komplexů by se měly uskutečnit koncem letošního roku.
To, co se chystal v červenci 1988 udělat Josef Hlavatý, byla v podstatě šílenost. A také důkaz, v jaké době tehdy Čechoslováci žili. S tříletým synem přeletěl na rogale železnou oponu, přímo na nad hlavami ozbrojených pohraničníků. Příběh Josefa a Davida Hlavatých si vypůjčil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na prouprchlickou kampaň s poselstvím „Sami jsme byli uprchlíci“.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Bývalý premiér a ministr vnitra komunistického Československa Lubomír Štrougal nebude stíhán kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Jeho případ byl promlčen a vyšetřování skončilo. Na posun v případu ve středu upozornil server iDnes.cz.
Pavel Landovský, Jiří Gruša, Sláva Volný, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář, Otta Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. Publicistka Ivana Denčevová a historik Michal Stehlík v knize Rozděleni železnou oponou na jednotlivých příbězích mimo jiné ilustrují, jak se v jednotlivých obdobích choval komunistický režim vůči svým nepřátelům. "Příběhy jsou aktuální také v souvislosti s azylanty, mířícími do Evropy. Ta kniha je i poděkováním státům, které našim exulantům poskytli zázemí v těžké situaci," říká autorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Berlínská zeď, zřejmě nejznámější symbol studené války, je už přes čtvrt století minulostí. Ve světě ovšem v posledních letech opět vyrůstají zdi oddělující státy, a to z různých důvodů. Evropu nevyjímaje. Podívejte se, kde všude lidé postavili obří zábrany.
Evropa čelí velké imigrační vlně. Buď se rozpadne, nebo posílí.
Lidovecký předseda Pavel Bělobrádek tvrdí, že se bývalí přední funkcionáři KSČ dopustili zločinů proti lidskosti, které jsou nepromlčitelné.
Komentář Martina Fendrycha: Třetí světová válka se zdá jakoby čím dál samozřejmější. Ale ona by byla strašlivá.
Ve fotogalerii se podívejte na víkendové oslavy výročí důležité události z 9. listopadu 1989, která se stala symbolem pádu železné opony v Evropě.
Přes německou železnou oponu se lidé snažili dostat i pomocí letadla, balonu či kanalizační sítě.
Maďarský Hungaroring se v roce 1986 stal coby dějiště první Velké ceny formule 1 za "železnou oponou" symbolem postupně končící studené války.
Rakušané to vyčetli z archivů československé tajné policie.
Horn vstoupil do povědomí v roce 1989, kdy jako šéf diplomacie otevřel hranice Maďarska
Bude 10 000 kilometrů dlouhá a povede místy, kde kontinent dělila železná opona
Inscenace vznikla k 20. výročí pádu železné opony
