Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) i bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) jsou spokojení s kompromisem mezi křesťanskými stranami CDU a CSU ohledně migrace. Uvedli to v pondělí na společné tiskové konferenci v Berlíně. Je to podle nich dobrý základ pro vyjednávání o nové vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, která začnou 18. října.
Radnici městské části Praha 8 tvrdě kritizuje nejen opozice, ale i Strana zelených, která přitom s ČSSD a ANO tvoří vládnoucí koalici. Předražené či chybně zadávané zakázky se týkají například nákupu aplikace pro hlášení závad, ideových studií plánovaného vybavení domu sociálních služeb. Některé z nich už radnice zrušila, jiné hájí. Dění na libeňské radnici ale ukazuje na širší problém. Zejména malé zakázky je možné, i přes částečné zpřísnění pravidel z posledních let, dál soutěžit bez jasné veřejné kontroly.
Od začátku října platí v Rakousku nový zákon, který zakazuje mít zahalený obličej na veřejném místě. Týká se hlavně muslimek, které nosí burku nebo nikáb. Za určitých okolností se ale vztahuje i na nošení medicínských roušek nebo klaunských masek. Zákon vyvolal v zemi protesty. Podle kritiků se týká jen malého počtu lidí a ohrožuje tamní otevřenou společnost. Nesouhlasí s ním ani rakouský prezident. "Je právem každé ženy obléknout se, jak chce," tvrdí Alexander Van der Bellen.
Němci volí nový parlament. Občané spolkové republiky rozhodnou mimo jiné o tom, jestli zemi další čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová. Její konzervativní unie CDU/CSU je jasným favoritem hlasování. Jako nejpravděpodobnější varianta se nabízí pokračování stávající velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. Velmi sledovaný bude i výsledek protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se může stát třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Volební místnosti se po celém Německu otevřely v 8:00 SELČ, na odevzdání svého hlasu budou mít lidé čas do 18:00 SELČ. Hned po uzavření volebních místností budou zveřejněny odhady výsledků.
Česká televize se postavila proti využití dokumentárního filmu Selský rozum, který koprodukovala, o Andreji Babišovi ve volební kampani Zelených. Ti se ale brání, že strana má na promítání smlouvu s autory.
Kandidát na rakouského kancléře za lidovce Sebastian Kurz vyzval tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby nezasahoval do voleb v jiných zemích. Přidal se tak ke svému německému kolegovi Sigmaru Gabrielovi. Erdogan před několika dny řekl, že němečtí občané tureckého původu by neměli dát hlas nepřátelům Turecka. Měl tím na mysli kancléřku Angelu Merkelovou i jejího rivala Martina Schulze a Zelené.
Podzimní sněmovní volby by podle červnového průzkumu agentury TNS Kantar pro Českou televizi vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenta. Na druhém místě by se podle agentury umístila ODS s 11 procenty a poté KSČM s 10,5 procenta. Sociální demokraté by byli čtvrtí s deseti procenty. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly taky TOP 09 a Okamurova SPD se 7,5 procenta. Naopak společná kandidátka KDU-ČSL a STAN by se ziskem 7,5 procenta do sněmovny neprošla. Jako koalice totiž potřebuje získat dohromady alespoň deset procent.
Zelení v pátek zahájili v Praze předvolební kampaň představením programu a lídrů jednotlivých krajů. Ve volebním programu slibuje strana vedená Matějem Stropnickým univerzální starobní důchod minimálně 10 tisíc korun, který může být navyšován o zásluhovou složku. Zelení budou usilovat také o zvýšení minimální mzdy na 15 tisíc korun a vyrovnání mezd mužů a žen. Do voleb půjdou s heslem Chceme Česko moderní, zdravější a spravedlivější.
Podle volebního modelu agentury Focus by případné volby do sněmovny vyhrálo hnutí ANO se ziskem 28,5 procenta. Druhá ČSSD by získala jen 17 procent hlasů. Třetí by skončila KSČM před ODS a TOP 09. Koalice KDU-ČSL a Starostů by potřebných 10 procent hlasů nezískala. Neúspěšně by skončily i neparlamentní strany SPD, piráti a zelení. K volbám by dorazilo 49 procent dotázaných.
Každou hodinu zmizí kvůli plantážím na pěstování palmy olejné tři kilometry čtverečních deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Ve světě se ho každoročně vyprodukuje na 60 milionů tun. Jeho výroba je totiž levná. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit. Biopaliva, do nichž se přidává, jsou ale podstatnou součástí unijního boje s emisemi CO2.
Strana zelených pod vedením Matěje Stropnického má nové logo i zkratku. Místo dosavadní zkratky SZ budou Zelení, i jejich logu bude vévodit zelené Z. Rozhodl o tom víkendový sjezd strany. Ta na něm rozšířila i svůj tým odborníků, který posílí o internetového podnikatele Jiřího Hlavenku, dopravní expertku Miloslavu Pošvářovou a docentku environmentální ekonomie Naďu Johanisovou. S její pomocí chtějí prosazovat například daňové asignace nebo ekologickou daňovou reformu, tedy postupné navyšování poplatků za využívání přírodních zdrojů. O volebním spojení jednají s hnutím Změna a již zaniklým Hnutím Zelení. Piráti, kterým nabízeli společný volební subjekt, to již před několika týdny odmítli.
Strana zelených změnila své zkrácené označení. Přestává používat zkratku SZ a místo toho zavádí Zelení. Oznámil to na sjezdu strany v Hradci Králové její mluvčí Pavel Bartošek. Nový název má podle něj být srozumitelnější pro vnější komunikaci. Oznámil to Česká pirátská strana rovněž používá srozumitelnější zkratku Piráti, která je mezi lidmi známější a zavedenější, uvedl Bartošek. Hlavním bodem sjezdu Strany zelených je schvalování dlouhodobého politického programu strany. Zelení se chtějí zaměřit především na dopravu, boj proti suchu a klimatickým změnám a na nájemní a sociální bydlení.
Švýcaři ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených, kteří chtěli zkrátit životnost pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Aby iniciativu schválili podle švýcarských zákonů o referendu, musela odhlasovat většina hlasujících voličů (Volksmehr) a musela to schválit většina kantonů (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním. Podle předběžných výsledků návrh odmítla většina všech hlasujících, zřejmě až 55 procent. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek. Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v roce 2011.
Německá strana Zelených chce v příštích volbách oslovit voliče tématy jako je legalizace marihuany, uzavření hnědouhelných elektráren či zdanění velmi bohatých. Schválili to delegáti na stranickém sjezdu v Münsteru. Tato debata však vyvolala ve straně značné rozpory a ukázala její rozdělenost. Předseda strany se vyjádřil i k volbám v USA, přičemž Donalda Trumpa označil za pravicového demagoga.
Švédská vláda se rozhodla schválit prodej dolů a elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu českému investorovi EPH Daniela Křetinského. Proti transakci mezi Švédskem a českou soukromou firmou protestovali v poslední době ekologičtí aktivisté ve Stockholmu i v Praze. Ekologové vyzývali švédskou vládu, aby prodej zastavila a zrušila zmíněná zařízení s cílem zabránit emisím oxidu uhličitého a dalším škodám.
Sociální demokraté (ČSSD) poprvé od února 2014 předstihli hnutí ANO ve volebním modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). ČSSD předstihla koaliční partnery o polovinu procentního bodu se ziskem 26,5 procenta. Na třetím místě se dlouhodobě drží KSČM. Na čtvrté pozici se před TOP 09 drží těsně ODS. Do Sněmovny by proklouzli ještě lidovci se 7 procenty.
Je to pravděpodobně naposledy na dlouhou dobu. Protikandidáta zatím vicepremiér nemá, ale uvítal by ho.
Kampaň alespoň některé strany zaregistrovaly jen asi dvě pětiny občanů, největší úspěch mělo hnutí ANO.
Ve dnech 22. až 25. května 2014 se v celé Evropské unii konaly volby do Evropského parlamentu. V České republice hlasování proběhlo 23. a 24. května a k urnám přišlo pouze 18,2 % voličů.
ANO má v průzkumu 28 procent, sociální demokracie o čtyři méně.
