Pojišťovna chtěla po zubaři vrácení peněz, které proplatila za úkony provedené kolegyní s padělaným diplomem. Ústavní soud ovšem nyní poukázal na to, že pojišťovna platila na základě smlouvy, nikoliv zcela bez právního důvodu, nejde tedy o typické bezdůvodné obohacení. Případem se tak musí znovu zabývat obvodní soud.
Tři a půl miliardy korun vydaných na systém jednoho inkasního místa s projektem nesouvisely, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Systém, který měl fungovat od roku 2014, by zjednodušil a zefektivnil výběr daní, cel a pojistného. Podle kontrolního úřadu byl projekt od začátku velmi ambiciózní, integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU. Českou vládu upozorňovala na rizika spojená s budováním jednotného inkasního místa v takovém rozsahu Světová banka už v roce 2008
Léčba kmenovými buňkami není v současné době dostatečně podložena, říká ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší. Podle něj důvěra pacientů kvůli kauze senátorky Evy Sykové klesne. Její tým nabízel lidem s nevyléčitelnou chorobou ALS účast na experimentální léčbě kmenovými buňkami za úhradu, přestože ze zákona mají mít pacienti účast v klinické studii zdarma. "Slovo 'chyba' je v tomto případě příliš slabé. Nikoho z našeho ústavu by něco takového ani nenapadlo," komentuje Hořejší případ vědkyně Sykové.
Ministr financí Andrej Babiš si stěžoval, že v zásadních otázkách byl přehlasován dvoukoalicí sociálních demokratů a lidovců. Jednalo se o navýšení odvodů na zdravotní pojištění nebo růst výdajů na českou vědu. Zároveň se Babišovi nelíbilo, že ho premiér Bohuslav Sobotka nepodržel ani při rozhodování o financování nové budovy NKÚ. Babiš dlouhodobě blokoval požadavek NKÚ, aby mohl pro stavbu nového sídla využít ušetřené peníze z předchozích let. Premiér Bohuslav Sobotka odmítl, že by nějaká dvojkoalice fungovala.
O 3,6 miliardy korun více odvede stát příští rok na zdravotní pojištění dětí, důchodců nebo nezaměstnaných. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček sice požadoval 5,05 miliardy, ale i tak je prý schopen sestavit rozpočet tak, aby stačil na desetiprocentní navýšení platů ve zdravotnictví. Letos stát zaplatí za své pojištěnce zhruba 63 miliard korun.
Podle odhadů nedosáhne v Česku na veřejné zdravotní pojištění 50 až 80 tisíc lidí. Nárok na něj mají jen cizinci, kteří jsou z Evropské unie, mají v tuzemsku trvalý pobyt nebo tu jsou zaměstnáni. Arménka Armine Minasyan žije v Česku už tři roky, její arménský manžel tu legálně bydlí a pracuje. Minasyan se marně snaží pojistit, v pojišťovnách ji kvůli rizikovému těhotenství odmítli. Jen za předporodní vyšetření a porod bude muset zaplatit přes 35 tisíc korun. Vláda tento týden zamítla novelu zákona o pobytu cizinců, která zdravotní pojištění upravuje, a nový zákon je v nedohlednu. Navíc ani poslední navržená novela by mnoha cizincům nepomohla.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý představil plán, jak ulehčit drobným podnikatelům při placení povinných odvodů. Takzvaný jednotný daňový paušál by přinesl jediný formulář, zahrnoval by tedy i obojí pojistné. Paušální daň by podnikatelé platili s předstihem.
Asociace českých a moravských nemocnic požaduje peníze na zvýšení platů lékařům. Vyzvala vládu, aby předešla hrozícím protestům plánovaným odbory, které by mohly způsobit destabilizaci nemocnic, a zvýšila zdravotníkům platy v horizontu nadcházejících tří let minimálně o 30 procent. "Personální situace v nemocnicích je natolik napjatá, že jakýkoli další negativní impuls může vést ke zhroucení řady nemocnic a k dominovému efektu na další nemocnice," uvádí se v prohlášení zveřejněném na webu AČMN. Odbory plánují protestní akci na podzim, chtějí upozornit na to, že mnoho nemocnic funguje pouze za cenu nadměrných přesčasů, které musí lékaři sloužit.
V loňském roce hospodařilo 14 nemocnic státu dohromady s kladným výsledkem přes půl miliardy korun. Ročně spotřebuje celá nemocniční péče 150 až 160 miliard, největší díl tvoří mzdové náklady, které mezi lety 2013 až 2015 stouply u přímo řízených nemocnic ze 41 na 44 procent. V průměru stouply platy loni ve fakultních a dalších státních zařízeních o šest procent.
Čínská investiční společnost CEFC bude sponzorovat výstavbu Kliniky Čínské medicíny. Ta má vzniknout v královéhradecké nemocnici za podpory ministerstva zdravotnictví do roku 2018. Vstup nemocnice do čínského fondu musí ale nejdříve odsouhlasit vláda. Od loňského června funguje v nemocnici česko-čínské centrum pro výzkum, kde nyní pracuje sedm čínských lékařů. Rovněž v klinice by mělo být zaměstnáno sedm čínských lékařů, celkem má mít 30 zaměstnanců. CEFC koupila například většinu podílu akcií fotbalového klubu Slavia či poloviční podíl v J&T Finance Group.
Případy se týkají například lidí na protialkoholním nebo protidrogovém léčení nebo sexuálních deviantů, kteří mají nařízenou léčbu a musejí ji podstoupit. Je to přitom nejspíš opomenutí zákonodárce, že tato skupina nebyla zahrnuta mezi skupiny, kde je plátcem pojistného stát, řekla veřejná ochránkyně práv.
Podřízením účtů dalších institucí státní pokladně chce vláda zejména zmírnit růst státního dluhu a také snížit výdaje na úroky z tohoto dluhu. Zdravotní pojišťovny by měly převést do České národní banky jen ty bankovní účty, na nichž mají peníze ze zdravotního pojištění.
VZP zřejmě brzy přijde o většinu ve společnosti IZIP. Menšinový akcionář - švýcarská firma eHI eHealth International - využila svého práva a chce zpět akcie, které největší tuzemské zdravotní pojišťovně prodala v roce 2011. Firma IZIP je známa zejména díky provozování elektronických knížek, do kterých pojišťovna investovala za deset let přes dvě miliardy korun.
V EU sice platí Evropský zdravotní průkaz, kryje ale jen nejnutnější ošetření ve zdravotním zařízení, které má smlouvu v rámci veřejného zdravotního pojištění. Předejít riziku statisícových výdajů lze sjednáním komplexního cestovní pojištění. Při jeho výběru zkuste kontaktovat i svou zdravotní pojišťovnu, jsou až o polovinu levnější než komerční pojišťovny.
Změnit si zdravotní pojišťovnu nelze ze dne na den. Lidé mohou čekat i půl roku. Podat si žádost o změnu lze od pondělí až do posledního březnového dne. Klientem nové pojišťovny se však člověk stane až od července. Letos lidé mohou nově využít dvou termínů podání žádosti o přechod. Druhá možnost bude od července do konce září, přičemž k nové pojišťovně klient přejde až od začátku příštího roku.
Úhradová vyhláška pro letošní rok se rušit nebude, Ústavní soud ve středu zamítl návrh dvou skupin senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporuje, navazuje na starší předpisy a pravidla jsou předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohou vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
Ministerstvo zdravotnictví pomůže regionům s nedostatkem lékařů. Chystá se zřídit fond na otvírání nových lékařských praxí, snížit poplatky za atestační vzdělávání a nalákat lékaře do nedostatkových regionů. Spolupracovat bude i se zdravotními pojišťovnami.
Majitelé společnosti IZIP neprožívají zrovna úspěšné období. Nejprve firma přišla o milionovou smlouvu s největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou VZP a nyní se menšinovému akcionáři nepodařila dotáhnout do konce ani jednání o prodeji společnosti. O podíl měla zájem firma Mediware. Její jednatel Jiří Potůček v Česku prosazuje dva zdravotní systémy. První se zaměřují na optimální dávkování léků pro pacienty, druhý na dálku sleduje tlak, váhu, glykémii nebo EKG u seniorů a chronicky nemocných. Potůček jednal i s VZP, která vlastní zbytek akcií, poté ale prodej krachl.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP přišla s poměrně překvapujícími údaji. Spočítala, že letos počet návštěv pacientů v ordinacích zubařů, gynekologů nebo v nemocnicích klesl. Stalo se tak poté, co byl zrušen třicetikorunový a stokorunový poplatek za ošetření. Podle ministerstva zdravotnictví se ukazuje, že lidé chodí ke svému doktorovi tehdy, když ho skutečně potřebují. Lékaři ale tvrdí, že řada návštěv je zbytečných.
