Ze zbraně vyšly tři výstřely. Šéfa velké americké zdravotní pojišťovny zasáhly do pravého lýtka a zad. Právě ty do zad byly nakonec smrtelné. Vrah použil podomácku vyrobenou zbraň. Stačila mu 3D tiskárna a trocha zručnosti. Stejnou zbraň je možné vyrobit i v Česku. Plány jsou veřejně dostupné a podle informací Aktuálně.cz plně funkční. Zbraně z tiskárny se v tuzemsku už objevily.
Sněmovní vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Zjistila však nedostatky v operačním a taktickém řízení před střelbou. Se závěrem komise nesouhlasí poslanci hnutí ANO, kteří vypracovali oponentní zprávu.
Více než rok po střelbě na filozofické fakultě, při které útočník zavraždil čtrnáct lidí, poslanci řeší pozměňovací návrh k zákonu o nakládání se střelivem. Změny, které budou mít na stole tento týden, by například zakázaly tlumiče na krátké zbraně, přechovávání určité pyrotechniky ve velkém množství či naopak lékařům uložily povinnost kontrolovat, zda pacient nevlastní zbrojní průkaz.
Muž z Charkova na sociální síti Telegram nabízel reportérovi Aktuálně.cz dva kalašnikovy AK-74 za necelých 60 tisíc korun. Tvrdil, že je ho schopen propašovat i do Česka. Jako záruku poskytnul ověřené fotografie, video i příslib, že pokud si zájemce vyzvedne zbraně osobně, nemusí platit záruku. "Počítám, že podobných případů bude do budoucna více," říká bezpečnostní expert Richard Stojar.
Na třívteřinovém videu se objevují dvě útočné pušky AK-74. Stejně tak na fotografiích, které prodávající posílá reportérovi Aktuálně.cz. Nelegální prodejce tvrdí, že může dvě zbraně zhruba za 60 tisíc korun dovézt i do Česka. Pokud by si je ale zájemce vyzvedl v Charkově, nemusí ani platit zálohu. Není přitom jediný, kdo na sociální síti Telegram nezákonně prodává výzbroj.
Libanonský parlament zvolil prezidentem země šéfa libanonské armády generála Josepha Aúna, informovaly světové tiskové agentury. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu. V projevu avizoval, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce státu.
Prezident Petr Pavel dosud vystupoval ohledně zákonů hlavně jako ten, kdo podepisoval jejich platnost po schválení parlamentem. Teď je ale v jiné roli. Jako někdo, kdo v Česku prosazuje zákaz tlumičů na krátké zbraně a obtížnější přístup k některým dlouhým zbraním.
Školy v posledních letech posílily bezpečnost, zaměřují se na ni více než dříve. Zavedly například vstupy na čipové karty, někde mají i turnikety či kamery. Uvedl to předseda Unie školských asociací - CZESHA a ředitel Masarykovy střední škole chemické v Praze Jiří Zajíček. S dalšími odborníky se ale shoduje na tom, že zcela zabránit případným útokům nelze.
Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce rozpoutané proti Ukrajině.
Ruská vláda prudce sníží výdaje na největší projekty ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku proti Ukrajině, napsal v úterý server The Moscow Times. Portál, zakázaný ruskými úřady, se odvolává na vysvětlující poznámky k zákonu o státním rozpočtu na webu dolní komory ruského parlamentu.
Ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské rady bezpečnosti o jaderném odstrašování minulý týden oznámil návrhy změn pravidel pro použití těchto zbraní. Moskvě by se mohly rozšířit možnosti, kdy by je mohla využít. "Západ by měl zpozornět, nemusí jít o prázdné řeči. Putin tímto krokem varuje," tvrdí londýnský analytik Bahram Ghiassee, který se specializuje na jadernou bezpečnost.
Válka na Ukrajině v posledních měsících dostala novou dynamiku, ať díky nečekanému vpádu ukrajinských ozbrojených sil na území Ruska, nebo vytrvalému postupu okupantů v Doněcké oblasti. Podle novináře Tomáše Vlacha, který byl hostem pořadu Spotlight, se ale i tak dá celkový dojem z bojišť označit stále za patovou situaci.
Válka na Ukrajině ukázala, že i novodobé bojiště, kde hrají prim moderní "chytré" zbraně a inovativní systémy, stejně může opět skončit ve změti zákopových pozičních bojů, které lidstvo už dobře zná. Podle bezpečnostní analytičky Kristiny Soukupové nám ale vývoj moderních zbraní ukazuje, že už teď se neválčí jen konvenčními zbraněmi, ale i technologiemi schopnými třeba měnit myšlení protivníka.
Rusko se zanedlouho bude potýkat s nedostatkem zbraní, které jsou pro zemi klíčové při vedení agresivní války proti Ukrajině. Tvrdí to analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle nich se budou problémy stupňovat a Kreml má být v budoucnu v tomto ohledu čím dál více závislý na zahraničních partnerech.
"Západní státy, včetně Česka, dělají obrovskou chybu, že hodnotí situaci západním pohledem na věc. A vlastně úplně nechápou, co se Rusům a Putinovi děje v hlavě," varuje bezpečnostní analytička Kristina Soukupová. Kdyby došlo k útokům na státy NATO, mohl by podle ní nastat velký problém. Jaký? A proč si není jistá, že jsou státy aliance dostatečně jednotné? Jak velké je riziko třetí světové války?
Severní Korea o víkendu vyzkoušela nové takzvané sebevražedné drony, testu přihlížel i vůdce KLDR Kim Čong-un. Letouny se vznesly a zničily pokusné cíle, včetně makety tanku, informovaly v pondělí světové tiskové agentury s odvoláním na severokorejská média.
Ukrajinci už od začátku invaze do Kurské oblasti ovládají podle pondělních slov prezidenta Volodymyra Zelenského přes 1200 kilometrů čtverečních ruského území včetně 90 obcí. Rychlý postup však stál ukrajinský invazní sbor značný počet cenných obrněných vozidel a potenciálně i desítky vojáků, píše americký server Forbes.
Rusko stále častěji na ukrajinské pozice útočí masivními třítunovými klouzavými bombami FAB-3000. Pro Ukrajinu je navíc při současných schopnostech prakticky nemožné je sestřelit.
"Válka na Ukrajině otevřela Pandořinu skříňku," tvrdí expert na jaderné zbraně Hans Kristensen. Odkazuje tím na fakt, že Spojené státy proto, aby posílily vojenský arzenál svých spojenců, plánují rozmístit v Evropě střely dlouhého doletu. Tyto zbraně vyvolávají obavy z eskalace konfliktu.
Moskva raději ignoruje, že se k ní "srbští přátelé" příležitostně otočí zády, neboť vztahy s nimi považuje za zásadní pro udržení zdání, že má na Balkáně vliv. Uvedl to server Balkan Insight. Podle něj na tom nic nezměnila ani nedávná zjištění deníku The Financial Times, že Srbsko nepřímo dodalo Ukrajině výzbroj v hodnotě 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).
