Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v pondělí podepsal sporný zákon o zahraničním vlivu. Informovala o tom agentura TASS, podle které tak legislativa, proti které v uplynulých týdnech protestovaly desetitisíce lidí, začala platit.
Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce, tedy policie, justice i intervenční centra, postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh schválila vláda, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř 30 procent žen a 12 procent mužů.
Gruzínský parlament ve středu přehlasoval veto sporného zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom zahraničí agentury. Prezidentka Salome Zurabišviliová normu, která v kavkazské zemi vyvolala rozsáhlé protesty, vetovala v polovině května. Evropská unie a Spojené státy rozhodnutí gruzínského parlamentu odsoudily.
Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) vyzvaly Gruzii, aby stáhla sporný zákon o zahraničních agentech, který parlament v úterý definitivně schválil navzdory protestům desítek tisíc lidí v ulicích. Gruzínská vláda se tímto krokem vzdaluje od členství v Evropské unii, uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Gruzínský parlament v úterý v závěrečném čtení schválil sporný návrh zákona, který podle kritiků zemi přibližuje Rusku. Tamní premiér Irakli Kobachidze, jehož strana legislativu prosazuje, tvrdil, že v případě neschválení země ztratí svou suverenitu. Proti návrhu protestují v několikamilionové Gruzii desítky tisíc obyvatel.
Slzný plyn, gumové projektily a vodní děla, proti kterým stojí tisíce odhodlaných Gruzínců. Tbilisi už několik týdnů otřásají protesty proti spornému návrhu zákona, který podle kritiků zemi přibližuje Rusku a vzdaluje ji od Evropské unie. Policisté proti demonstrantům tvrdě zasahují, několik lidí skončilo v nemocnici.
Vojáci praporu Svoboda z elitního oddílu Storm Brigade "Rubizh" Národní gardy Ukrajiny promluvili s reportéry Reuters o tom, jak situaci na frontě komplikuje únava vyčerpaných Ukrajinců. Kritizovali tak nový zákon o mobilizaci, který vláda okupované země schválila v první půlce dubna. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi.
Zákonodárci v Hongkongu v úterý jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Platit začne v sobotu, necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent v tehdy demokratičtěji fungující správní oblasti přijala podobný zákon Čína, píše agentura AP.
Slovenská vládní koalice se podle některých tamních médií snaží návrhem nového zákona o Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ovládnout tuto veřejnoprávní instituci. Zákon počítá s výměnou vedení, silnějším vlivem státu na tuto instituci či se zřízením nové rady pro dohled nad jejím programem.
Senát schválil nový zákon o zbraních a střelivu. Ukládá prodejcům zbraní povinnost hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje z deseti na pět let lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Pro normu hlasovalo 66 ze 75 přítomných senátorů.
Na konci druhého roku války na Ukrajině se do popředí dostává problém s nedostatkem rekrutů. Tamní vláda proto předložila nový návrh zákona, jehož cílem je zajistit dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi. Kromě snížení minimálního věku pro odvod udává i maximální délku vojenské služby. Podle vojáků bojujících ve frontové linii u Bachmutu jde o nesmysl. "Neděláme si naděje," říkají.
Poslanecká sněmovna projednává koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Mimořádnou schůzi vyvolali vládní poslanci. S návrhem nesouhlasí opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Budování dálnic, rozšiřování těžby nebo třeba stavba jaderných elektráren by měly být do budoucna rychlejší. Vláda si to slibuje od novely liniového zákona, která v pátek prošla sněmovnou. Návrh snadnějšího prosazení stěžejních, ale často nepopulárních staveb se však nelíbí samosprávám ani ekologům. Vláda podle nich zásadně zasahuje do práv občanů a ochrany životního prostředí.
Už to tady jednou bylo. Před čtyřiceti lety chodily po čínských školách a továrnách patroly s nůžkami a lidem, kteří se po společenských reformách začali uvolňovat, stříhaly dlouhé vlasy a široké kalhoty. Podobná situace by mohla v Číně nastat nyní - jen místo ustřižených vlasů by lidé mohli končit ve vězení.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková tento týden uznala, že cesta k vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem bude ještě "dlouhá a obtížná". Ukrajince tak na sociálních sítích vyzývá k solidaritě a upřímnosti. "Připravujeme se na maraton, ne na sprint," uvedla na svém kanálu na Telegramu.
Ruští poslanci v úterý přijali zákon, podle nějž budou k povinné vojenské službě od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let. Až doposud tamní legislativa stanovovala horní věkovou hranici na 27 let. V důsledku těchto změn se celkový počet mužů způsobilých k odvodu zvýší v Rusku do roku 2025 až o 700 tisíc, píše ruský exilový server Meduza.
