Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Ministerstvo školství představilo spolu s autory Strategie 2030+ plán, kudy se má ubírat vzdělávání v Česku do roku 2030. Přináší celou řadu změn, které by měly zastaralé pojetí výuky přetvořit ve školu pro život. Žáci se učí až polovinu zbytečných informací, biflují chvilkové znalosti kvůli testu. S tím má být konec. Zásadní však bude, zda učitelé změny přijmou a dostanou k nim prostor.
Po jednání s premiérem Andrejem Babišem se zástupkyně mateřských škol setkaly také s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, aby s ní prodiskutovaly nerovné podmínky pro dvouleté děti v dětských skupinách a ve školkách. Podle ředitelek by bylo ideální, kdyby se tyto dvě instituce nepřekrývaly, ale spíše na sebe navazovaly.
Sibiřské Sibiljakovo v Omské oblasti bylo dříve prosperující vesnicí. Po pádu Sovětského svazu ale zaniklo tamní státem řízené zemědělské družstvo a lidé přišli o práci. Vesnice se rychle vylidnila. Jednašedesátiletá učitelka Uminur Kučuková už mohla být sama dávno pryč a v důchodu, nechtěla ale opustit svého posledního žáka.
Ve světě jsou po podobných věcech hladoví, tvrdí vývojáři nové aplikace, která si klade nelehký cíl - zatraktivnit výuku fyziky, která nepatří k nejoblíbenějším předmětům. Obor zkoumající zákonitosti přírodních jevů se ale dá podle tvůrců dobře uchopit kreativně a na praktických příkladech, a proto věří, že se aplikace FyzikAR7 uchytí i na českých školách.
První myšlenka na domácí školu ji napadla, když jako malá četla knihu Julesa Vernea Dva roky prázdnin. Podruhé, již seriózněji, se začala tímto konceptem zaobírat, když šlo její nejstarší dítě do školy a ona měla ještě jedno čtyřleté a novorozená dvojčata. Každý den pro ni znamenal velkou honičku, kterou negativně odnášeli všichni. Sociální antropoložka Irena Kašparová nakonec doma učila všechny.
Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.
Ačkoli tomu bude v příštím týdnu 150 let od doby, kdy byla na českém území zavedena povinná školní docházka, některé děti ani v dnešní době základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků základních škol. V loňském roce nedokončilo základní vzdělání v běžných základních školách přibližně 4 800 dětí z 81 428, které tyto školy opustily.
Také vám přijde čeština příliš složitá, plná výjimek a chytáků? V poslední době se ozývá stále více hlasů volajících po zjednodušení pravidel, třeba v případě psaní velkých písmen nebo čárek. Jednotlivé návrhy, jak by šlo češtinu zjednodušit, jsme probrali s odborníkem - doktorem Jiřím Kostečkou, středoškolským češtinářem, autorem učebnic českého jazyka i metodických textů, jak učit češtinu, a rovněž spoluautorem nových maturit. S většinou návrhů nesouhlasí. "Jazyk je systém, který by se mohl zbortit," říká.
Známka není něco, co by pomáhalo dítěti ve vzdělávací zkušenosti, tvrdí analytička projektu Učitel naživo Lenka Štěpánová. Problém školství je podle ní v tom, že se nepodporují lidé, kteří v něm pracují. DVTV rozhovor natáčela v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu v Litomyšli.
Neuklízí si vaše děti pokojíček a marně hledáte páky, jak je k tomu přimět? Domluvte se s nimi, kdy a v jakém rozsahu ho budou udržovat v pořádku a jakou odměnu si za to vyberou. Sepište o tom smlouvu a tu pak vylepte na dveře. "Když něco dětem říkáte, tak třeba neposlouchají, nebo zapomenou, písemná smlouva toto eliminuje," vysvětluje odborník.
Národní pedagogické muzeum dokumentuje, jak se proměňovaly podoby školních budov v Česku. Ke spolupráci na projektu vyzvalo i veřejnost a žádá lidi, aby pořídili současný snímek školy v jejich obci nebo městě, popřípadě zkusili najít historickou fotografii či pohlednici. Tu pak mohou poslat v elektronické podobě na adresu [email protected] nebo přes webový formulář na stránkách muzea (www.npmk.cz). Obrázek bude následně zařazen do interaktivní mapy, která je již nyní veřejně přístupná. Podívejte se na ukázky snímků nasbíraných Národním pedagogickým muzeem a zapojte se také do projektu.
Cena Gratias Tibi, což je latinsky "Děkuji Tobě", oceňuje mladé lidi, kterým není svět kolem nás lhostejný a snaží se ho nejrůznějšími aktivitami obohatit. V poslední době o sobě dávají stále více vědět a objevuje se celá řada projektů a iniciativ, za kterými stojí právě oni. "Chceme jim dát najevo, že se společnost zajímá o to, co dělají, a váží si jich za to," říkají organizátoři. Projděte si devět finalistů ceny ve třech věkových kategoriích.
Jakub Karásek je třináctiletý autista. Ještě před pár lety nemluvil vůbec a dorozumíval se jen pomocí obrázků. Nyní desítky minut zasvěceně vypráví o lodích, vlacích i o kreslení portrétů. Až vyroste, chtěl by být největším stavitelem rychlovlaků. Ale promyšlené to má už teď.
Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980.
Někde chodí školáci v tradičních oděvech, jinde hoši v obleku, dívky v kostýmku. Podívejte se na školní uniformy z celého světa.
O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampani Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto "Igor Hnízdo" před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
O více než 2000 procent stoupl během deseti let počet absolventů učňovského oboru kominík. Mladé lidi a jejich rodiče láká jistá práce i solidní výdělky, ačkoliv ty podle lidí z oboru stále neodpovídají zodpovědnosti profese. Poptávka po službách kominíků vzrostla hlavně kvůli novým požadavkům na revize komínů.
Škola? Soustředit se na jednotlivé žáky. Nestarat se tolik o srovnání a o závody, tedy kdo je jednička a kdo dvojka.
První září rezonuje i sociálními sítěmi. Soudě dle ohlasů, "těší se" na tento den učitelé asi stejně jako žáci. Pedagogové navíc zažívají strastiplné dny již poslední srpnový týden, kdy ve škole neustále odpovídají na dotazy, zda už pracují, jestli je rozvrh a v kolik hodin se 1. září nastupuje.
