Kvůli olympijským hrám vznikly desítky nových stadionů a sportovišť. Za jejich projekty stojí i řada význačných architektů. Dějiště letošních 31. letních olympijských her, Estádio do Maracanã v Riu de Janeiro, patří k největším na světě a byl postaven v roce 1950. Podívejte se na nejzajímavější stavby.
Praha potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace města. Alespoň to vychází z návrhů pro hlavní město, ve kterých se aktéři zaměřili na udržitelné hospodaření s vodou, "zazeleňování" ulic nebo budování ekologicky šetrných staveb.
Už přes dva roky vede Jakub Klaška tým architektů, kteří v renomované londýnské kanceláři Zaha Hadid Architects připravují velkorysou přestavbu okolí pražského Masarykova nádraží. „Bylo důležité rozumět měřítku, což bylo pro mě, který v Praze studoval, snazší. Začali jsme ale tím, že jsme si na místo nakreslili Pražský hrad a Staroměstské náměstí. Hned bylo jasné, že k tomu nemůžeme přistupovat jako k jediné stavbě, ale budovat celou čtvrť,“ říká třiatřicetiletý architekt, který pracuje v Londýně od roku 2010. Proměna čtvrti bude stát 6,5 miliardy korun a měla by skončit do roku 2023.
Ve věku 65 let zemřela uznávaná britská architektka a malířka iráckého původu Zaha Hadidová, která měla svými realizacemi v posledních desetiletích obrovský vliv na světovou architekturu. V Česku byla známá i jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné, již legendární "chobotnici".
Zaha Hadidová, která ve čtvrtek zemřela ve věku pětašedesáti let, posouvala hranice architektury a urbanismu. Jako první žena získala prestižní Pritzkerovu cenu. Mnohými kolegy je považována za symbol ženské emancipace v architektuře. Rodačka z iráckého Bagdádu přitom původně mířila za úplně jinou kariérou.
Konečné výsledky budou vyhlášeny letos v prosinci, projekt má za cíl rozvinout debatu o cestovním ruchu a městské architektuře.
