Trumpovi voliči by chtěli jeho politiku, ale bez svého bývalého prezidenta by se už obešli. Boje a šarvátky, které setrvale vyvolává a provokuje, jsou už i pro ně únavné. To, co bylo na Trumpovi nové a zábavné, je už nudné a okoukané.
Spojené státy znají cenu svobody a jejich obyvatelé jsou ochotni pomáhat lidem odhodlaným ji bránit. Proto posílají Kyjevu zbraně a peníze. "Zaslouží si to," říkají o statečných Ukrajincích.
Uprostřed své cesty po Asii podepsal o víkendu prezident USA Joe Biden mohutný balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 40 miliard dolarů. Američané podle průzkumů tento krok stále většinově schvalují, jenže politická scéna v USA není jednotná, což může podle tamních médií postupně ovlivnit i postoj veřejnosti.
Střelba v Buffalu opět připomněla, jak potlučené dnes Spojené státy jsou. Ale nelžou si, nemlčí o tom. Své potíže naopak probírají tak hlasitě, až ozvěna někdy zveličuje jejich zdroj. A přehlušuje podstatu: zaoceánská demokracie není statická, má potenciál sebenápravy.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
Současný šéf Bílého domu nejen nepůsobí jako lídr, on jím není. A to Američané neodpouštějí. Je to možná až podprahové, ale je to důvod, proč na otázku, jak hodnotíte prezidenta, zavrtí nerozhodně hlavou a pak ukážou palcem dolů.
Před rokem nastoupil Joe Biden do Bílého domu se slibem, že potlačí pandemii koronaviru. Ještě loni v červenci věřil, že Spojené státy "nad virem vítězí", už varianta delta ale tyto ambice rozmetala. Nynější omikron a s ním spojené rekordní nárůsty nakažených nutí Bílý dům, aby v boji s pandemií zásadně přehodnotil svůj dosavadní postup.
Kulturní témata, která dnes tvoří velkou část demokratické agendy, odrazují od strany prezidenta Joea Bidena i její dosavadní příznivce. Pro republikány naopak představují příležitost, jak do budoucna demokratům "ukrást" část jejich pevného jádra. Například Hispánce a Afroameričany.
Prezident Joe Biden se chce zapsat do historie USA největšími státními investicemi do sociálních a zdravotních programů za posledního půl století. Do cesty se mu ale postavil "nezávislý hlas Arizony", demokratická senátorka Kyrsten Sinemaová. Pochází z mormonské rodiny, dělá triatlon a podle médií jsou její názory velkou záhadou.
Američtí demokraté vedou těžký boj. Progresivisté z jejich řad jsou přesvědčeni, že přišel čas na přechod k evropskému modelu sociálního státu. Střed strany se naopak obává, že USA na to nejsou připraveny, a možná nikdy nebudou. Hle, dva pohledy na současnost a především budoucnost Spojených států.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Republikánská strana bezesporu zůstává stranou Donalda Trumpa. Rozšířil její základnu, loni dostal o 11 milionů hlasů více než ve volbách 2016. A kdyby teď kandidoval, dostal by je znovu, nebo ještě více. Ale jeho vliv a reálná politická síla mohou erodovat rychleji, než on sám věří.
V odvetě za předchozí západní bojkot her v Moskvě se Sověti a východní blok v roce 1984 nezúčastnili letní olympiády v Los Angeles. Sportovní svátek v Kalifornii ovšem znamenal úspěch. Sportovní i komerční. Na rozdíl od předchozích olympiád si hry v Los Angeles na sebe vydělaly.
Jako vědci stále nemáme od čínských úřadů dostatek informací o původu viru SARS-CoV-2. Doufali jsme, že po nějaké době se dozvíme více a Čína uvolní další data. A to se neděje. Můžeme se tak třeba ptát, proč některé informace Číňané nedávají ven. Žádná nová data dokazující to, že by virus SARS-CoV-2 uměle vznikl v laboratoři, se ale neobjevila, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Jak "lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti". Spojené státy zažívají největší otřesy od občanských a rasových nepokojů šedesátých let. Od "dlouhého horkého léta" 1967, od Vietnamu, od aféry Watergate.
Americký prezident Joe Biden obrací represivní imigrační politiku svého předchůdce Donalda Trumpa. Jedenácti milionům přistěhovalců, kteří žijí v USA ilegálně, chce otevřít cestu k občanství. Jenže první kroky, které už učinil, mohou jeho vstřícnou imigrační politiku zastavit.
Bidenův tým už byl jednou nohou ve dveřích Bílého domu, když Evropská unie uzavřela obchodní dohodu s Pekingem. Ve svém vlastním zájmu by ale Evropané neměli odmítat současnou americkou nabídku společného postupu vůči říši středu.
Američtí republikánští senátoři v sobotu už podruhé zachránili Donalda Trumpa před odvoláním z prezidentského úřadu. Když měl ale šéf republikánů Mitch McConnell krátce po osvobozujícím verdiktu projev, potvrdil argumenty demokratické obžaloby: a sice, že Trump letos v lednu vyprovokoval násilný útok na washingtonský Kapitol.
Čínské úřady odmítly poskytnout odborníkům Světové zdravotnické organizace (WHO) primární data o prvních případech covidu-19, která by WHO pomohla určit, jakým způsobem a kdy se koronavirus poprvé začal v Číně šířit, napsal v pátek deník The Wall Street Journal.
