VZP zřejmě brzy přijde o většinu ve společnosti IZIP. Menšinový akcionář - švýcarská firma eHI eHealth International - využila svého práva a chce zpět akcie, které největší tuzemské zdravotní pojišťovně prodala v roce 2011. Firma IZIP je známa zejména díky provozování elektronických knížek, do kterých pojišťovna investovala za deset let přes dvě miliardy korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v letošním roce pozve jeden a půl milionu svých klientů na preventivní vyšetření onkologických onemocnění. Konkrétně se má jednat o vyšetření rakoviny tlustého střeva, prsu či hrdla děložního. "Cílem je zvýšit docházku na vyšetření. Pravidelná návštěva lékaře může lidem v mnoha případech zachránit život," upřesnil člen rady, profesor onkologie Rostislav Vyzula.
Plán ministerstva zdravotnictví, podle kterého se má část akutních lůžek postupně přeměnit na lůžka pro následnou péči, selhává. Akutní lůžka sice ze špitálů mizí, ale ošetřovatelská lůžka je nenahrazují. O tom, že populace stárne a místa pro seniory budou muset přibývat, přitom mluví vedení resortu zdravotnictví dlouhá léta. Třeba současný ministr loni řekl, že chce zřídit komisi, která bude na transformaci nemocničních lůžek dohlížet. Dnes ale tvrdí, že žádná komise plánovaná není. Podle odborníků ani dost nespolupracuje s dalším resortem, který by měla péče o nemohoucí seniory trápit - s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Pražské protonové centrum, které léčí pacienty s rakovinou, požaduje po ministerstvu zdravotnictví více než 93 milionů korun. Vedení kliniky tvrdí, že mu vznikla škoda tím, že náměstek ministra zdravotnictví z éry Davida Ratha a v té době i nucený správce VZP Antonín Pečenka podepsal se zástupci protonového centra smlouvu o smlouvě budoucí. Podle ní mohla klinika inkasovat miliardy korun za léčbu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Místo toho jí ale dodnes VZP zaplatila jen desítky milionů.
Česká lékařská komora chce, aby mohli doktoři v penzi předepisovat lidem léky. Recepty by mohli vystavovat svým příbuzným a nejbližším známým. Tyto medikamenty by pak lidem musela zaplatit pojišťovna. Dnes praxe funguje jen "na dobré slovo" - pojišťovna si může vybrat, jestli lidem léky uhradí, nebo ne. Změna má uspořit čas lékařům a miliony zdravotním pojišťovnám.
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP letos prodala čtyři budovy za více než 55 milionů korun. Jednu z nich si koupil i podnikatel z Kolínska Pavel Kabát, kterého stíhá protikorupční policie za podezřelý obchod, na kterém dvě státní instituce – České dráhy a Univerzita Karlova – podle detektivů tratily téměř 200 milionů korun. Kabát tvrdí, že vyšetřování nemůže nijak ohrozit jeho nový nákup. Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Praze by se však o něj mohli brzy zajímat.
Ozdravné pobyty, které pro dětské astmatiky pořádá Všeobecná zdravotní pojišťovna, znovu vyšetřuje policie. Výlety k moři zajímají kriminalisty kvůli podezření z podvodu. Policie prověřuje hlavně smlouvu s cestovní kanceláří Kovotour plus, jež pro VZP pobyty zajišťuje. Na účtech cestovky podle kontraktu mohly skončit desítky milionů korun navíc kvůli neoprávněně sjednané dani. Existuje i podezření, že firma vyhrála tendr jen proto, že do přihlášky do soutěže uvedla nepravdivé údaje o počtech pokojů v řeckém hotelu. Kovotour plus i VZP nařčení odmítají. Kontrolní orgány podle nich pochybení nenašly.
Čeští přední onkologové vydali zprávu, ve které pacientům s rakovinou prostaty nedoporučují, aby dávali přednost terapii za pomocí protonů před klasickým ozařováním. Lékaři tvrdí, že léčba pronoty má více vedlejších účinků. Podle zdravotního ředitele protonového centra Jiřího Kubeše ale vychází výbor z rozporuplné zprávy. Kubeš naopak předkládá vlastní údaje. A podle nich pacienti s rakovinou prostaty, kteří se léči za pomoci protonů, mají až třikrát nižší výskyt pozdějších nežádoucích účinků.
Ministerstvo zdravotnictví pomůže regionům s nedostatkem lékařů. Chystá se zřídit fond na otvírání nových lékařských praxí, snížit poplatky za atestační vzdělávání a nalákat lékaře do nedostatkových regionů. Spolupracovat bude i se zdravotními pojišťovnami.
Česká lékařská komora navrhuje, aby pojišťovny začaly proplácet práci i těm lékařům, se kterými předtím neuzavřely smlouvu. Lékařům by pojišťovny zaplatily alespoň dvacet procent práce, zbytek by si doplatili sami pacienti. Podobně to podle komory funguje v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Díky tomu by podle šéfa komory Milana Kubka mohlo začít samostatně ordinovat dalších pět procent lékařů. Návrh se ale nezdá poslancům zdravotního výboru Sněmovny, obávají se navýšení výdajů pojišťoven.
Majitelé společnosti IZIP neprožívají zrovna úspěšné období. Nejprve firma přišla o milionovou smlouvu s největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou VZP a nyní se menšinovému akcionáři nepodařila dotáhnout do konce ani jednání o prodeji společnosti. O podíl měla zájem firma Mediware. Její jednatel Jiří Potůček v Česku prosazuje dva zdravotní systémy. První se zaměřují na optimální dávkování léků pro pacienty, druhý na dálku sleduje tlak, váhu, glykémii nebo EKG u seniorů a chronicky nemocných. Potůček jednal i s VZP, která vlastní zbytek akcií, poté ale prodej krachl.
Nemocnicím s koncem roku docházejí peníze na péči, některé pacienty tak musejí odmítat. Nejde přitom jen o plánované operace kloubů či očí. Stop-stavy na pacienty mají i centra na léčbu rakoviny či roztroušené sklerózy. Právníci to považují za sporné opatření, které může poškodit pacienta, neboť nemocnice lidem péči poskytnout musí. Naopak podle zástupců pojišťovny a ministerstva zdravotnictví jsou stropy na péči potřeba. Pokud se pacient k léčbě ve své nemocnici nedostane, může se obrátit na klientské centrum pojišťovny a to mu najde náhradní špitál.
Co nemocnice, to jiná cena roušky. A nejen to. Cena stejného materiálu se může lišit dokonce uvnitř jednoho špitálu - podle toho, jestli ho v dané chvíli používají ortopedové, nebo revmatologové. Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo ceny materiálu sjednotit. Jenomže to se nelíbí části lékařů. Ceny pomůcek jsou podle nich často „uměle našlehané“, aby se tím vyrovnala nízká cena lékařské práce. Pokud klesne cena materiálu, nebude podle zdravotníků na výplaty.
Substituční léčba pro narkomany bude dostupnější. Přesune se ale do center s přísnou kontrolou. Plánuje to ministerstvo zdravotnictví. Dnes se závislí dostávají k substituční léčbě jen těžko, síť center je totiž podle odborníků děravá. Nefunguje ani předepisování léků na recept - místo k pacientům léky s podobnými účinky, jako má droga, prosakují na černý trh. Změní se proto i pravidla pro jejich kontrolu.
Praktičtí lékaři si po zrušení třicetikorunového poplatku stěžují na to, že jim přibyla práce. Nejenže mají v ordinacích více pacientů, přibylo jim i administrativy. Doktoři říkají, že někteří lidé péči zneužívají a přijdou klidně i pětkrát do měsíce. Data největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP uvádějí, že právě u praktických lékařů v letošním roce počet pacientů narostl. Jde ale v porovnání se zubaři, gynekology nebo ambulantními specialisty o výjimku.
Obvodní soud pro Prahu 3 v pondělí zprostil obžaloby bývalého náměstka ministra zdravotnictví Antonína Pečenku. Ten měl podle žaloby neoprávněně uzavřít smlouvu mezi největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou VZP a luxusním pražským protonovým centrem. Jenže soud řekl, že podepsání smlouvy provázela řada nestandardních okolností, podle soudu ale nebylo jeho jednání trestným činem. Rozsudek není pravomocný.
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP přišla s poměrně překvapujícími údaji. Spočítala, že letos počet návštěv pacientů v ordinacích zubařů, gynekologů nebo v nemocnicích klesl. Stalo se tak poté, co byl zrušen třicetikorunový a stokorunový poplatek za ošetření. Podle ministerstva zdravotnictví se ukazuje, že lidé chodí ke svému doktorovi tehdy, když ho skutečně potřebují. Lékaři ale tvrdí, že řada návštěv je zbytečných.
Členové správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny se chtějí obrátit na policii. Nejméně dvěma z nich totiž přišlo minulý týden varování, aby si dali pozor na to, jak budou hlasovat o další spolupráci pojišťovny se společností IZIP. Koncem týdne se v denním tisku objevila také veřejná výzva, aby se majitelé elektronických zdravotních knížek IZIP spojili a podali na pojišťovnu hromadnou žalobu. Radní si to spojují s tím, že v prosinci vyprší poslední smlouva, kterou VZP se společností IZIP má a podle které pojišťovna firmě posílá 6 milionů korun měsíčně. Společnost IZIP ale jakoukoliv spojitost s výhrůžkami odmítá. Ředitel firmy Jiří Pašek řekl, že jde o pouhou provokaci.
V Česku žije 862 tisíc cukrovkářů. Nejmodernějším způsobem - inzulinovou pumpou - se ale léčí jen procento z nich. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna pumpu zaplatila jen 3794 klientům. Inzulinové pumpy jsou totiž velmi drahé, jedna přijde až na sto tisíc korun. Další peníze stojí senzory, které pacientům nepřetržitě měří hladinu glukózy v krvi, aby mohla pumpa inzulin správně dávkovat. Podle odborníků by se ale vyplatilo dát pumpu většímu počtu pacientů. Stát by na tom ušetřil miliardy - u diabetiků by se třeba tak často neobjevovaly komplikace, které je nutí ulehnout na nemocniční lůžko a nepracovat. Neodcházeli by také brzy do invalidního důchodu.
Trojici manažerů odvolal ředitel VZP Zdeněk Kabátek kvůli zájezdům do rakouských Alp, které jim platila IT firma Hewlett-Packard. Společnost údajně zaměstnancům největší tuzemské zdravotní pojišťovny hradila pobyt v luxusním hotelu, dopravu i skipasy. Kabátek již rozhodl také o provedení plošného auditu IT zakázek.
