23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Za kratší život může špatný životní styl i genové mutace. Za každé kilo nadváhy ztrácí člověk dva měsíce života, za každodenní kouření krabičky cigaret až sedm let. Prodloužit si jej naopak lze vzděláním. Každý rok studia údajně přidává jedenáct měsíců života.
Kateřina Nováková je pedagožkou a vědeckou pracovnicí na Fakultě architektury, kde působí v Experimentálním ateliéru. Od roku 2014 se věnuje vývoji plastové cihly. V roce 2016 založila s kolegou neziskovou společnost PETMAT, která zkoumá, jak co nejlépe recyklovat PET lahve, a také podporuje společenskou uvědomělost při nakládání s plasty. Z PET lahví staví zdi, sochy, používá je jako kulisu pro umělecká představení a propaguje jejich přeměnu v náplň do 3D tiskáren. Začátkem listopadu vystoupí na konferenci TEDxPrague, která se bude zabývat překotně rychlým technologickým vývojem a otázkou, zda nám tento vývoj opravdu zajistí "krásný nový svět".
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
Vědecký tým rozdal skupině lidí golfové hole - a části z nich řekl, že dostali ty, které přinášejí štěstí ve hře. Majitelé těchto "šťastných holí" pak hráli skutečně lépe než ostatní, přestože všechny hole v testu byly samozřejmě úplně stejné. Proč vlastně ještě věříme na černé kočky, pátek 13. a další pověry? Vědců se na to ptal italský deník Corriere dela Serra.
Parlamentní listy jsou preferované lidmi, kteří volí protestní strany. Česká média ale nejsou tak polarizovaná jako ta ve Spojených státech, říká datový analytik Josef Šlerka. Blízko k Deníku mají pak například lidovci a i ANO, protože stejně jako voliči Andreje Babiše nemá Deník jasnou ideologii, dodává sociolog Daniel Prokop.
Kanadský vědec s českými kořeny Václav Smil (74) je emeritním profesorem University of Manitoba. V roce 2010 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Bill Gates ho označuje za jednoho z nejinspirativnějších intelektuálů současnosti. Ve svých knihách se zabývá energetikou, životním prostředím, technologickým pokrokem, vývojem populace či světovou ekonomikou. V září vyšel jeho první titul v češtině - Globální katastrofy a trendy. Pochopení uváděných faktorů a souvislostí by podle něj mohlo zvrátit negativní trendy a minimalizovat rizika katastrof. "Nejsem ani optimista ani pesimista, nýbrž realista," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Češi jsou podle britského výzkumu nejnezdravějším národem na světě. Podle konzumace alkoholu, cigaret a podílu obézních lidí v populaci se umístili na světové špičce. Předběhli i Rusko, Slovinsko, Slovensko či Polsko. Jako naopak nejzdravější země světa vyšly z analýzy Afghánistán, Guinea, Nigérie, Nepál či Demokratická republika Kongo.
Čeští a němečtí vědci zkoumali lateralitu psů, tedy jakou stranu či párový pohybový nebo smyslový orgán preferují, zda jsou levostranní či pravostranní. Došli k zajímavému zjištění. Někdy se psi ve výběru misky nerozhodovali podle levé či pravé strany, nýbrž podle toho zda je či není na severu. Může za to jejich citlivost na magnetické pole Země? Výsledky výzkumu českých a německých vědců uveřejnil koncem září prestižní vědecký časopis Plos One.
Před šedesáti lety, 24. září 1957, pět minut před půlnocí byla v Řeži u Prahy spuštěna řízená řetězová štěpná reakce uranu. Trvala 15 minut. Československo se stalo devátou zemí na světě, kde se to podařilo. Reaktor funguje dodnes.
Kůrovcová kalamita či kyselé deště nemusí přírodě nutně uškodit a nezasahování člověka může být ku prospěchu, ukázal výzkum hydrobiologa z Biologického ústavu Akademie věd ČR Jiřího Kopáčka. Kopáček již od 90. let zkoumá vliv kyselých dešťů na šumavský ekosystém. Poté, co Šumavu zpustošil kůrovec a odumřelé stromy zůstaly bez povšimnutí v lese, došlo k obohacení půdy, zlepšení kyselosti šumavských jezer a růstu vodních řas. Ve čtvrtek za svůj výzkum Kopáček dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.
Jaké má kočka skupenství? Ovlivňuje kontakt s krokodýlem náchylnost člověka k hazardním hrám? Mají staří lidé skutečně velké uši? Co se děje v mozku, když někdo nesnáší sýr? To jsou některé z otázek, na něž hledali odpovědi vědci, kteří získali letošní humorné Nobelovy ceny. Již po sedmadvacáté je udělila komise složená z nositelů skutečné Nobelovy ceny. Autoři neobvyklých či triviálních studií byli oceněni na půdě Harvardovy univerzity.
Ačkoliv spaní se psem nemá velký vliv na kvalitu odpočinku, lidský partner v posteli je stejně nejlepší. Tak zní závěr studie americké Kliniky Mayo. Ta nedávno zkoumala efektivitu spánku, když jsou poblíž lidí jejich domácí mazlíčci.
"Sezení je skutečně nové kouření," uvedla jedna z výzkumnic Monika Saffordová. Studie osmi tisíc účastníků trvala celkem čtyři roky. A z analyzovaných dat vyplynulo, že ti, kteří většinu dne stráví vsedě, vykazují větší pravděpodobnost předčasného úmrtí. 340 účastníků se konce studie ani nedožilo.
Skupina výzkumníku z Univerzity v Nottinghamu se pustila do studie nakažlivosti zívání. Přišli na to, že zřejmě nesouvisí s empatií, ale motorickými funkcemi mozku. Zjištění by jim mohla pomoci v hlubším studiu Touretteova syndromu.
Pětice studentů Masarykovy univerzity začala v lednu s pomocí veřejnosti sbírat záznamy do internetové Čichové mapy Brna. Na webových adresách brnovoni.cz a brnosmrdi.cz mohou lidé už přes půl roku přidávat do mapy body v místech, kde to podle nich v Brně voní nebo smrdí. Záznamů jsou stovky, hlasů tisíce. Seznam nejsmrdutějších míst, tzv. pachparádu už řeší radnice. Studenti uvažují také o čichové turistice. "Mapa nám prozradila, že lidé si mnohem více pamatují páchnoucí místa než ta voňavá. A třeba na pivovaru se nedokázali shodnout, zda smrdí, či voní," říká vedoucí projektu Martin Vérteši.
Takto vypadá speciální chemická látka, kterou vědci z týmu profesora Josefa Michla a Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd používají jako podklad, na kterém se molekuly samy dokážou požadovaným způsobem rozmístit. Je děrovaná podobně jako cihly, takže se tam molekulární motory mohou krásně dostat. Pokud na molekulární motor nijak nepůsobíme, nic se neděje. Jakmile na destičku posvítíme, molekuly se roztočí. Pootočí se zhruba o 180 stupňů. Pak následuje další ozáření a celý proces se opakuje. Za sestavení molekulárního motoru reagujícího na světlo dostal loni Nobelovu cenu nizozemský chemik Ben Feringa. Díky práci českých vědců se účinky jeho objevu násobí.
Americká studie výzkumníku z Univerzity v Tennessee přišla s pozoruhodnými výsledky, co stojí za nevěrou mladých lidí. Ze vzorku zhruba stovky lidí vyplynulo, že podvádění jejich partnera často souviselo s hledáním sebe sama. Někteří přiznali, že nevěra je lákala jako něco zakázaného, šlo o nudu nebo zahnání pocitu méněcennosti.
Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.
