Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
Vědci zkoumají vývoj a osvojování řeči miminek. Podle nich se dítě stává rodilým mluvčím už v děloze. Krátce po narození je rodilým mluvčím svého jazyka. Sledujte další díl seriálu Akademie věd.
Nová studie amerických vědců napovídá, že heslo "jste to, co jíte" může platit. Výzkumníci mluvili se vzorkem dospívajících, aby zjistili, jestli netrpí depresí, a následně analyzovali jejich moč. Výsledky ukázaly, že depresivní teenageři mají v moči hodně sodíku, který se vyskytuje ve fast foodu, a málo draslíku, na nějž je bohatých mnoho druhů ovoce a zeleniny.
Lidé, kteří mají děti, bývají ve starším věku šťastnější než ti bezdětní, ovšem jen za předpokladu, že už jejich potomci opustili rodné hnízdo. Přišli na to výzkumníci z univerzity v německém Heidelbergu. Dospělí potomci, kteří už bydlí sami, dělají rodiče spokojenější, protože jim v případě potřeby nabízí pomocnou ruku a mluví s nimi o jejich starostech.
Majitelé psů jsou méně náchylní k obezitě, více cvičí, lépe se stravují a také více vydělávají. Zjistila to studie americké neziskové organizace Klinika Mayo ve spolupráci s italskými výzkumníky.
Brněnská Masarykova univerzita získala téměř miliardu korun z programu H2020 Evropské unie, peníze půjdou na výzkum faktorů ohrožujících zdraví. Centrum Recetox, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu, se zaměří na dopad toxických látek v prostředí. To by mělo přispět k získání nových informací například o snížení plodnosti, poruchách imunity, diabetu či rozvoji alergie.
Studie anglických výzkumníků ukázala, že sociální sítě mohou negativně ovlivňovat duševní zdraví dospívajících pouze zprostředkovaně. Teenageři totiž kvůli jejich používání upozaďují spánek a fyzické aktivity a zároveň se prostřednictvím těchto komunikačních platforem častěji setkávají s šikanou.
Podpora kojení je vhodná, ale měla by to být podpora, ne tlak. Řada matek, které kojit chtěly, ale nemohly, to i několik let poté považuje za svoje selhání, upozorňuje psycholožka Zuzana Masopustová, autorka studie Jak to mají mámy. Od ženy se očekává, že si ze všech možností, jak přistoupit k péči o dítě, vybere tu správnou. To nikdo nemůže zvládnout, říká. Je dobře, že je možnost vybrat si, ale měli bychom zmírnit v tom tlaku - my jako společnost i my jako odborníci, dodává.
Typické jablko obsahuje více než 100 milionů bakterií. Přišli na to vědci z Technické univerzity ve Štýrském Hradci při svém výzkumu, jehož výsledky zveřejnili v časopise Frontiers in Microbiology.
Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
České univerzity jsou nadprůměrné v mezinárodní spolupráci, problémem je ale přenos znalostí do praxe, který je vidět hlavně na malém počtu patentů, které školy získaly. Zaostávají také v zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu nebo v malém počtu studentů, kteří dokončí bakalářské studium. Ukázalo to srovnání vysokých škol z celého světa U-Multirank.
Každý člověk by měl v panujících vedrech vypít dostatečné množství tekutin. Napít se z plastové lahve, která se notnou chvíli povalovala na slunci, ale není zrovna nejlepší nápad. Odborníci upozorňují, že čím více se plastové obaly na jídlo či pití zahřívají, tím více toxinů se z nich uvolňuje.
Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního. Protože se jeden z genů podílí na vývoji semen, pravděpodobně půjde výsledky výzkumu využít při šlechtění nových plodin. Výsledky publikoval tým pod vedením Aleše Pečinky v prestižním časopise Plant Cell.
Tým vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře vyvinul vědeckou družici Lucky-7. Malé zařízení o velikosti krabice na zákusky stálo vědce dvě stě tisíc korun a do kosmu vyletí v pátek. Na oběžnou dráhu jej vynese ruská raketa Sojuz 2-1b, spolu s řadou dalších drobných satelitů. Cena za toto vynesení jsou dva miliony korun. Veškeré náklady si hradí vědci ze své firmy. Družice obsahuje navigaci či senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, či barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Podívejte se, jak malá sonda vypadá.
V Česku přibývá dětí, které mají problémy se svou hmotností. Nadváhou či obezitou trpí zhruba pětina dětí ve věku mezi 11 a 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. Asi pět procent dětí má podváhu. Oproti době před pěti lety jedí dospívající méně sladkostí a naopak víc ovoce a zeleniny. Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu olomouckých vědců, který představili jeho autoři a zástupci ministerstva zdravotnictví. Podle nich je třeba víc podporovat přirozený pohyb dětí.
V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.
Hotovky k ohřátí v mikrovlnné troubě, salámy, zmrzlina, ale taky cereální tyčinky mohou konzumenty přiblížit smrti mnohem dříve než ostatní. Alespoň to vyplývá z výzkumu francouzských a španělských vědců. Tito strávníci podle nich vykazují mnohem vyšší riziko obezity, vysokého krevního tlaku a rakoviny. Lidé by proto měli dávat přednost čerstvým surovinám.
Skupina vědců z brněnského centra CEITEC Masarykovy Univerzity vyvrátila desetiletí panující představy o tom, jak infikování buněk enteroviry probíhá. Jejich objev může pomoci v návrhu nových protivirových léčiv.
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
