Reklama
Reklama

Výstava


Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava
Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava
Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava

Jak vypadala Praha ve 14. století? Unikátní interaktivní výstava

Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování unikátní expozice představující Prahu doby lucemburské, doby 14. století. Jde o další etapu nověbudované expozice, jež se veřejnosti otevírá 2. prosince v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici 6 na Starém Městě. Návštěvník nahlédne do středověkého města nejen prostřednictvím dobových předmětů, ale i pomocí hmotových i virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí dobové představy i zrealizované záměry císaře Karla IV., především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského.

Guantánamo vězeň malba socha Svobody
Guantánamo vězeň malba socha Svobody
Guantánamo vězeň malba socha Svobody

Je to nevkusné, neukazujte to. Malby vězňů z Guantánama už po protestech nesmí na veřejnost

Na konci roku 2008 nabídlo americké ministerstvo obrany vězňům na své základně Guantánamo na Kubě uměleckou výchovu. Kurzy malování začaly být brzy velmi populární a uvěznění vytvořili některá pozoruhodná díla. Jejich současná výstava v New Yorku v USA ale vyvolala i odpor. Podle kritiků by práce vězňů podezřívaných z terorismu a těžkých zločinů neměly být veřejně vystavovány. A možná budou úplně zničeny.

Ondřej Sekora
Ondřej Sekora
Ondřej Sekora

Vtipná výstava ukazuje, proč patřila česká ilustrace k tomu nejlepšímu v Evropě

Nová výstava v pražské Galeri Moderna jménem Vtip-ná-Ilustrace, která se návštěvníkům otevírá dnes, zdůrazňuje  autentičnost i různorodost české ilustrační tvorby 20. století a její význam pro budoucí českou výtvarnou scénu. "Výjimečná obrazotvornost a neobyčejně vyvinutý vkus řadí českou ilustraci na vrchol evropského umění 20. století," říkají organizátoři. Mezi osmdesáti ilustracemi jsou ty od Josefa Lady, Jana Zrzavého, Jiřího Šlitra, Cytila Boudy, Adolfa Hoffmeistera, Ondřeje Sekory, Adofa Borna nebo Jiřího Šalamouna. Výstava je otevřená do 14. ledna 2018.

Reklama
Dalí v Iráku
Dalí v Iráku
Dalí v Iráku

Irák poprvé uvidí na vlastní oči Pabla Picassa. Na výstavě v Bagdádu jsou i Dalí nebo Chagall

V iráckém Bagdádu je poprvé k vidění výstava prací Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Marca Chagalla a dalších špičkových umělců. Postaral se o ni sběratel, jenž si nepřeje být jmenovaný. Je jím Iráčan žijící ve Spojených arabských emirátech a v rodné Karbale nebo právě v Bagdádu by jednou rád vybudoval soukromé muzeum věnované Picassovi. Umění sbírá třicet let.

Iva Němcová scénografka
Iva Němcová scénografka
Iva Němcová scénografka

Iva Němcová kombinovala scénografii s designem a filmem. Dva roky po smrti má výstavu v Praze

Iva Němcová (1980-2015) byla scénografka a kostýmní výtvarnice, která pracovala na projektech Švandova, Národního či Klicperova divadla. Připravila také kostýmy pro Gottland či Rodinný film či pro klip skupiny The Tap Tap, stála i za vzhledem interiérů Café V lese. Nyní její tvorbu uvidí i širší veřejnost. V pražské Galerii Českých center jsou až do konce prosince vystavené makety scén, doplněné videoinstalacemi a audio materiálem. Právě specifický způsob práce s maketami, které používala jako hlavní nástroj komunikace s režisérem, byl pro její práci typický. "V Ivině práci se prolíná design, film a výtvarné umění, čímž obohatila jazyk scénografie," říká kurátor Dragan Stojčevski.

Antonín Střížek
Antonín Střížek
Antonín Střížek

Malíř Antonín Střížek v Liberci vystavuje svoje obrazy každodenního života

Romantické krajiny, prostředí města, zátiší s všedními předměty i geometrická zátiší - všechny tyto polohy malíře Antonína Střížka nabízí ode dneška galerie Prostor 228 v Liberci. Střížek se narodil v Rumburku, v Praze vystudoval Akademii výtvarných umění. Jeho tvorbu od počátku charakterizuje střízlivá, civilní malba, která zachycuje každodenní život. Střížek zkouší odhalovat sílu pomíjivosti věcí i lidského života, vyjadřuje radost nad drobnými banalitami všedního dne a připomíná, že to nevšední a důležité nemusí být patrné na první pohled. Důležitý je pro autora obrazový příběh, který vychází z osobního prožitku nebo fotografie. Výstava potrvá do konce prosince.

Reklama
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte

Obrazem: "Slovenský Basquiat" Stano Filko předběhl dobu. Praha teď vystavuje jeho americké obrazy

Obrazy slovenského umělce a důležité osobnosti výtvarné avantgardy Stana Filka, které autor vytvořil v emigraci v USA v 70. a 80. letech, vystavuje galerie a investiční fond Pro arte v Praze. Obrazy jsou zavěšené na lankách, divák mezi nimi prochází a může je rozpohybovat. Tak je prý měl zavěšené v ateliéru i Stano Filko. "Od působení v Americe si Filko sliboval kariéru, ta se ale nedostavila. Ustoupil tehdy od konceptu a dělal gestuální malbu, na niž však Amerika v 80. letech ještě nebyla připravena. Tím, co dnes vystavujeme, v podstatě předběhl dobu," říká kurátor výstavy Adam Hnojil.

Reklama
Výstava umělecké sbírky Cornelia Gurlitta v Bernu a Bonnu
Výstava umělecké sbírky Cornelia Gurlitta v Bernu a Bonnu
Výstava umělecké sbírky Cornelia Gurlitta v Bernu a Bonnu

Foto: O obrazech, které rozkradli nacisté, dlouho nikdo nevěděl. Teď jsou k vidění v Bernu a Bonnu

Claude Monet, Albrecht Dürer nebo Eugène Delacroix. Díla těchto i dalších slavných malířů jsou nyní k vidění na výstavách ve švýcarském Bernu a německém Bonnu. Všechna prezentovaná díla, kterých je dohromady přes čtyři stovky, pocházejí ze sbírky Cornelia Gurlitta. Obrazy původně nashromáždil jeho otec, německý sběratel Hildebrand Gurlitt. Historik umění pracoval ve službách nacistů, kterým pomáhal prodávat díla režimem označovaná za "zvrhlá".

Balon mezi městy - Lhoták
Balon mezi městy - Lhoták
Balon mezi městy - Lhoták

Kamil Lhoták na křídlech grafiky. Výstava ukáže malířovu grafickou práci od konce války

Pražská Galerie Hollar představí od 9. 11. grafickou práci výtvarníka Kamila Lhotáka ze Skupiny 42. "Lhoták kladl vlastní grafickou činnost svým významem na úroveň malby a opakovaně prohlašoval, že práce na poli grafiky je výrazem nejvyšší profesionality umělce," říká kurátor výstavy Libor Šteffek. Působení na grafickém poli zahájil Lhoták v roce 1944, kdy s kolegy přispěl drobným leptem Periferie do souboru prací In memoriam Františka Janouška. Později pak vedle malby, ilustrací či práce pro film dělal desítky grafických prací ročně. Nejčastěji využíval techniku suché jehly, na konci 70. a v 80. letech se přiklonil k uměleckému sítotisku. Během života Lhoták vytvořil více než 660 grafik.

Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou
Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou
Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou

Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou

Jaroslav Róna je jedním z nejvýraznějších malířů a sochařů dnešní doby. Jeho díla se stala nedílnou součástí veřejného prostoru. Mezi nejznámější patří jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně a Pomník France Kafky v Praze. Umělec se po dvaceti letech vrátil s velkou výstavou do Domu U Kamenného zvonu a expozicí vás osobně provede.

Výstava děl malíře Emila Filly v Museu Kampa
Výstava děl malíře Emila Filly v Museu Kampa
Výstava děl malíře Emila Filly v Museu Kampa

Výstava v Museu Kampa představuje Emila Fillu jako tahouna tuzemského surrealismu

O kubistických obrazech Emila Filly (1882-1953) se nejčastěji mluví v souvislosti s vysokými výnosy na aukcích. Kurátor Karel Srp však nyní zasadil Fillovu práci do kontextu 30. let na pozadí tvorby Jindřicha Štyrského, Toyen či Františka Janouška. Návštěvníkům Musea Kampa ho na velkolepé přehlídce představuje jako osobu, která o generaci mladší surrealisty podporovala, i jako autora, jenž se nechal jejich stylem ovlivnit. Výstava pojmenovaná Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus 1931-1939 bude k vidění do 11. února 2018.

Reklama
Katakomby pod Stalinem konečně našly využití. Hostuje zde výstava ke 100. výročí republiky
Katakomby pod Stalinem konečně našly využití. Hostuje zde výstava ke 100. výročí republiky
Katakomby pod Stalinem konečně našly využití. Hostuje zde výstava ke 100. výročí republiky

Na výstavu v katakombách pod Stalinem se pořádá sbírka. Pořadatelé potřebují 10 milionů

Velice unikátní výstavu ke 100. výročí Československa připravuje nezisková organizace Post Bellum. Chce k ní využít prostory bunkrů pod pražským "Stalinem" a vybudovat zde výstavu, která bude využívat hlavně moderní technologie. V těchto unikátních prostorech by se tak měla objevit multimediální zážitková expozice o 20. století. Post Bellum proto vyhlásilo celonárodní sbírku. Potřebuje vybrat 10 milionů korun, aby se expozice mohla uskutečnit. V tuto chvíli už má nashromážděno přes tři a půl milionu korun.

Vítězná stolička
Vítězná stolička
Vítězná stolička

Cenu za studentský design získal návrh posezení z lisovaného sena

Národní cenu za studentský design v kategorii Grand získala v Brně stolička, jejíž sedák je zhotovený z lisovaného sena. Autorem ekologického konceptu je Ján Forgáč ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Porota na stohovatelné stoličce s ocelovým podnožím ocenila experimentální přístup k nábytkovému designu. Ocenění Junior dostala Anežka Müllerová z Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy Nový Bor díky foukaným skleněným mísám Akupunktura. Porota ji pochválila za rafinovanou hru s dekorem. Do soutěže se přihlásilo 256 autorů s 231 pracemi z 12 univerzit a vysokých škol a 16 vyšších a středních odborných škol.

Šimon Caban
Šimon Caban
Šimon Caban

Salon české scénografie představuje v obchodním domě Kotva to nejlepší z oboru

V pražském obchodním domě Kotva je do 7. listopadu k vidění přehlídka nazvaná Salon české scénografie, která návštěvníkům představí to nejnovější a nejzajímavější z oboru. Výstava se koná v poločase mezi 13. a 14. ročníkem největší světové výstavy Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Pořadatelé ji chápou i jako inventuru české scénografie před dalším ročníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama