Maďarská univerzita, kterou založil miliardář George Soros, chce svůj spor s premiérem Viktorem Orbánem vyřešit navázáním spolupráce s Bardovou vysokou školou ve Spojených státech. Upravený právní předpis ukládá zahraničním vysokým školám k získání licence nové podmínky, jež Sorosova univerzita nyní nesplňuje.
Někdejší prezident USA Barack Obama na nedávné charitativní akci Bidenových promluvil o tom, jaké bylo stěhovat svou nejstarší dceru na harvardské koleje. Malia Obamová zde začala studovat v září po roce volna.
Akademici odvolali původně plánované protesty, které se kvůli nespokojenosti s financováním vysokých škol měly konat příští týden v rámci Týdne pro vzdělanost. Po dnešním jednání zástupců vysokých škol, vysokoškolských odborů a Akademie věd ČR to řekl místopředseda České konference rektorů (ČKR) Tomáš Zima. Místo protestů vysoké školy na začátku akademického roku zorganizují jiné akce, na kterých chtějí seznámit lidi se stavem současného vysokého školství. Doufají, že problematika vysokých škol bude pro budoucí vládu více důležitá. Vláda v pondělí schválila navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun proti letošku, které akademici označovali za požadované minimum.
Vláda při jednání o rozpočtu schválila navýšení částky pro vysoké školy o tři miliardy korun, které univerzity požadovaly. Peníze chtějí použít na zvýšení platů akademických pracovníků, a na navýšení stipendií pro doktorandy. O stejné procento stoupnou platy také učitelům na základních a středních školách. "Předpokládám, že žádné protesty nebudou a omezíme se pouze na slavnostní zahájení akademického roku a další akce," odhaduje závěr jednání rektor Bek. Odbory také oznámily, že zruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily.
Vysoké školy požadovaly navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun, po jednání s ministrem školství Stanislavem Štechem (za ČSSD) se shodly na tom, že se spokojí se třemi miliardami. "Se skřípěním zubů je budeme akceptovat. Nikoli ale částku 2,2 miliardy korun, o které nyní hovoří politici," uvedl místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Vláda o navýšení rozpočtu vysokých škol rozhodne v pondělí.
Vysoké školy se navýšení rozpočtu dočkají. Ministerstva po výzvě premiéra z minulého týdne v rezervách našla devět miliard korun. Ministr financí Ivan Pilný si ale nemyslí, že splní požadavek růstu kapitoly o 4,5 miliardy korun. O navýšení financí pro vysoké školy v pondělí stejně jako minulý týden přišly před Strakovu akademii žádat zhruba dvě desítky doktorandů.
Rektoři vysokých škol vyhlásili na první říjnový týden protestní Týden pro vzdělanost. Požadují navýšení rozpočtu pro vysoké školy. Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak údajně ztrácí konkurenceschopnost. Trvají na tom, aby platy jejich učitelů rostly stejně, jako to požadují odbory pro učitele v regionálním školství. Ministr financí Ivan Pilný nevidí důvod k razantním akcím odborů ve školství.
Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu nevyčerpaly vysoké školy na rekonstrukce a modernizace ani polovinu z přidělených 13,8 miliardy korun. Ministerstvo školství s těmito závěry ale nesouhlasí a tvrdí, že dotační program průběžně vyhodnocuje. NKÚ také upozorňuje na to, že vysoké školy dotace začaly čerpat i s tříletým zpožděním.
Významný inkubátor pro podnikatele a start-upy po 14 letech mění ředitele. Jihomoravské inovační centrum (JIC), úspěšnou agenturu, díky které v regionu vzniklo zhruba 2000 pracovních míst, povede Petr Chládek. Nový ředitel v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že úroveň českého školství je špatná, mladí podle něj nejsou připravení na dnešní, rychle se měnící svět. "Celý vzdělávací systém v Česku je do budoucna největší brzdou rozvoje této společnosti, včetně podnikání," upozorňuje Chládek. Jihomoravské agentuře, kterou od začátku července vede, vděčí za úspěch například brněnské firmy jako prodejce letenek Kiwi.com s obratem bezmála 20 miliard korun nebo softwarová společnost Y Soft.
Nedostatek techniků negativně ovlivňuje celý český průmysl, intenzivně převažují studenti humanitních oborů, jedno z řešení by bylo společenskovědní studium zpoplatnit, říká Otto Daněk z Asociace exportérů a dodává, že počet studentů technických oborů navyšují jen ti ze zahraničí. Bohumil Kartous ze společnosti EDUin naopak tvrdí, že vliv humanitních oborů nelze přepočítávat na peníze, jejich absolventi jsou výrazně adaptabilnější a snáz se tak uplatní na trhu práce. Není prý pravda, že by byli častěji nezaměstnaní.
Většina vysokých škol přitvrzuje proti kuřákům, řada z nich zakázala kouření i v kampusech. Například studenti České zemědělské univerzity budou nově muset kvůli cigaretě chodit i kilometr daleko. Podle právního experta měly univerzity takto postupovat už před zpřísněním zákona. Nařizoval jim to už od roku 2005 zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky.
V minulém týdnu přinesla redakce Aktuálně.cz příběh studenta výtvarného umění v Brně, jenž v doprovodném textu k závěrečné práci líčí, že nemá na přípravu čas a že ho umění již stejně moc nezajímá. Zkritizoval i vysokou školu a svého vedoucího práce. Vedoucí i oponent pro něj kvůli kvalitě závěrečné umělecké práce navrhli to nejlepší ohodnocení ("A"), oponent doporučil závěrečné dílo na cenu děkana. Nyní je známo i pokračování příběhu. Závěrečnou uměleckou instalaci Kryštofa Ambrůze, syna významného sochaře a zdejšího pedagoga Jana Ambrůze, ohodnotila odborná komise nakonec známkou C, z teoretické části obdržel E a státnice udělal ve výsledku "za dé".
Zástupci vysokých škol tvrdí, že zkrácení vzdělávání zdravotních sester, s kterým počítá nově schválená novela zákona, jejich nedostatek nevyřeší. Naopak podle nich dojde ke snížení kvality zdravotních služeb u nás. "Změny degradují současné vzdělávání všeobecných sester. Obáváme se, že povedou ke snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb v České republice," uvedla v zaslaném prohlášení děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová. Zástupci škol se shodují i na tom, že novela více sester do praxe nepřivede.
Maďarsku hrozí, že kvůli zákonu o vysokých školách skončí až před soudem EU. Evropská komise totiž zahájila se zemí formální řízení. Maďarsko dostalo měsíc na to, aby svůj nový zákon o vysokých školách vysvětlilo. Podle Bruselu není v souladu s pravidly a svobodami v Evropské unii. Míří prý čistě na Středoevropskou univerzitu, která působí v Budapešti. Tu financuje americký miliardář George Soros.
Jiný příklad: Student žurnalistiky, který neví, co je samizdat, nemůže hovořit o vzdělání, i když dosáhne titulu magistr.
Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nově zavedli povinný semestrální pobyt v zahraničí jako podmínku splnění doktorského studia. Podle Kateřiny Cidlinské, předsedkyně České asociace doktorandů a doktorandek, jsou na studenty kladeny vysoké nároky, které za současných podmínek nemohou splnit, mnoho z nich totiž pracuje, aby se během studia uživili.
Na Stanfordskou univerzitu se Čech nedostane jen tak. Osmnáctileté Barboře Davidové se to letos povedlo. A to i díky jejím zájmům. V Barmě učila mladé dívky angličtinu, pomáhá s charitativními akcemi, věnuje se skialpinismu a zdolává ledovce. Kromě oblíbené fyziky a matematiky se rovněž vzdělává i v historii a dalších oborech. Mluví hned čtyřmi světovými jazyky. Příprava na přijímací zkoušky jí spolkla takřka veškerý volný čas a sebrala jí i mnoho sil. Nikdy však nepřemýšlela o tom, že by svůj sen vzdala.
Studenti vysokých škol s lepšími studijními předpoklady podle společnosti SCIO častěji vyjížděli za studiem do ciziny a absolvovali placené stáže. V průzkumu, který společnost provedla, byli byli studenti dotazováni na studium, zaměstnání i celkovou životní situaci. Nejvyšší podíl respondentů do šesti let po přijímacích zkouškách dospěl k magisterskému titulu a 61 procent respondentů pracovalo na plný úvazek.
Doktorandi dostávají v současné době měsíční stipendium 7500 korun, které nahrazuje jejich výplatu. Téměř polovina jich studium nedokončí také proto, že je obtížné za takových podmínek vyžít, a musí se proto věnovat i jiným činnostem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že pro rok 2018 pošle na stipendia pro doktorandy dvojnásobné množství peněz, což by jejich měsíční příjem mělo zvýšit na 15 tisíc korun. "Vážíme si toho, ale je to jen zalepení díry. Chce to systémové řešení," reagoval předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták.
Platy učitelů jsou malé, proto ze škol odcházejí do jiných profesí, kde jsou podmínky lepší. Stejná situace je na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři vzdělávají. Proti ostatním vysokým školám své zaměstnance platí mizerně a je pak těžké zajistit, aby své dovednosti předávali dál ti nejlepší. Ministerstvo školství dá příští rok fakultám vzdělávajícím učitele miliardu korun navíc, většina z těchto peněz by měla jít na zvýšení platů jejich zaměstnanců.
