Před 110 lety, 22. srpna 1908, se narodil jeden z nejvýznamnějších fotografů 20. století Henri Cartier-Bresson. Legendární Francouz, považovaný za duchovního otce fotožurnalismu, byl i jedním ze zakládajících členů prestižní agentury Magnum Photos. Své nadčasové snímky fotil černobíle a věrný zůstával značce Leica.
Ztráta citlivosti prstů před několika lety omezila Karla Plíhala, který kvůli nemoci musel rušit koncerty. Přední český písničkář dnes slaví šedesátiny. Na podzim se vrátí na pódium a příští rok vydá nové album.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
"Co pro vás znamená 50. výročí okupace Československa? A je vůbec důležité si ho připomínat?" Na to jsme se ptali náhodných lidí různých generací v Praze. V galerii si prohlédněte jejich odpovědi.
Den před 50. výročím invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se 70 roků dožívá anglický zpěvák Robert Plant. Přestože se už 38 let věnuje sólové dráze, dosud zůstává nejsilněji spojen s kapelou Led Zeppelin, jejímž frontmanem byl v letech 1968 až 1980 a která prodala přes 200 milionů alb. Připomínáme zásadní okamžiky Plantova života i pěvecké dráhy.
Pavel Štourač se skupinou herců se v 90. letech odstěhovali na zanedbaný statek v jihočeských Malovicích. Letní projekty jejich Divadla Continuo jsou dnes už vyhlášené a diváci se za nimi sjíždějí. Ten letošní skončil před pár dny. Kromě toho Continuo ve středu 22. srpna v pražském divadle La Fabrika uvede představení, které přibližuje donquijotský protest osmi mladých Rusů proti okupaci Československa roku 1968. Zúčastní se poslední tři žijící účastníci demonstrace.
Stal se nejslavnějším britským stíhacím letounem druhé světové války a pro mnohé je nejslavnější a nejkrásnější stíhačkou na světě vůbec. Supermarine Spitfire byly do služby britského Královského letectva zařazeny 4. srpna 1938 a zásadně pomohly vyhrát leteckou bitvu o Británii. Mezi muži, kteří usedali do kokpitů letounů Hurricane a Spitfire, bylo i 88 pilotů z Československa.
Nad těmi snímky místy až mrazí. Výkladní skříň obchodu s elektronikou, proděravěná kulkami. Lidé s transparentem "Zde sovětští vojáci zabili člověka, člena KSČ." Dům, do kterého najel tank. Vojáci v ulicích, oheň, kouř a výzvy k pasivní rezistenci proti okupantům. Čtenáři Aktuálně.cz zareagovali na výzvu a poslali úžasné dokumentární záběry, ukazující, jak oni sami viděli srpnové události.
NASA neboli Národní úřad pro letectví a kosmonautiku byl založen 29. července 1958. Americké vládní agentuře se podařilo jako první přistát na Měsíci, vyslat sondy ke všem planetám sluneční soustavy i se podílet na konstrukci jediné trvale obydlené vesmírné stanice ISS, která obíhá na oběžné dráze Země. Ve videu se dozvíte největší úspěchy NASA posledních dvou let.
Ford slaví výročí. Před 115 lety, tedy 23. července 1903, získal svůj první automobil značky Ford zubař z Chicaga, šlo o Model A. Díky dentistově platbě se Henry Ford zřejmě zachránil před bankrotem. Na firemním účtu mu totiž před spuštěním objednávek na první auto zbývalo už jen lehce přes 200 dolarů.
Přesně před 35 lety, 11. února 1990, propustili z vězení Nelsona Mandelu, slavného bojovníka za lidská práva. "Otec demokracie" strávil 27 let za mřížemi, odsouzen byl za nelegální cestu do zahraničí, kde podstoupil kurz vedení guerilly, a později za plánování ozbrojeného spiknutí. Připomeňte si na historických fotografiích silný životní příběh prvního černošského prezidenta Jihoafrické republiky.
Český Malín začal hořet přesně před 80 lety a hořel celý týden. Nacisté lidi nahnali do stodol a zaživa upálili. Zachránilo se jen několik osob, které nebyly přítomny anebo musely hnát uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. Zavražděno bylo 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, ale také 26 Poláků a čtyři Češi, kteří v Malíně pobývali dočasně.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
Podívejte se s námi do doby, kdy se Češi stali národem turistů. Předsedou Klubu českých turistů se v roce 1888 stal známý cestovatel Vojtěch Náprstek. Turistické ubytovny rostly na konci 19. století jako houby po dešti, velmi rychle také vznikala hustá síť značených cest. Čeští turisté ale nechodili jenom na Říp, uspořádali také například výpravu do Paříže či Sarajeva.
Projděte si archivní fotky. Hlavní autobusové nádraží v tuzemsku vzniklo před 70 lety.
Třiadvacátý květen roku 1618 odstartoval v Evropě třicetiletou válku. Nespokojení čeští stavové vyhodili z okna katolické císařské místodržící.
Některé životní pravdy bývají tak samozřejmé, že je člověk dokáže přehlédnout. A objevit mu je musí pomoci někdo druhý. Tak to bylo i v případě fotografa Roberta Vana, který 5. května slaví 70. narozeniny. To, že by měl fotit muže, protože je má rád, mu poradil slavný americký fotograf módy Horst P. Horst. Jak to tehdy bylo? Robert Vano to prozrazuje v rozhovoru.
"Já nikdy neměl velké plány, jak to někteří lidé mívají, že chtějí mít rodinu a psa a porsche a chatu," říká fotograf Robert Vano, který na začátku května oslaví sedmdesátiny. "Já jsem jen chtěl být fotograf a to se povedlo, měl jsem to štěstí, že můžu dělat, co mám rád, a živit se tím," řekl před velkou výstavou a premiérou filmového dokumentu, které vznikly k jeho sedmdesátým narozeninám.
V srpnu 1968 jako hlasatelka tehdejší Československé televize oznámila počátek sovětské okupace. Během normalizace pracovala někdejší herečka jako uklízečka, prodavačka či servírka. Byla jednou ze signatářek Charty 77 a do České televize se mohla vrátit až po sametové revoluci. Hned zkraje devadesátých let tam moderovala pořad Objektiv. Později spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. V neděli slaví Kamila Moučková devadesát let a i přes toto úctyhodné jubileum se nebojí veřejně vyjadřovat k současné politické situaci.
Přesně před 90 lety se v Jihlavě narodila pozdější herečka a hvězda Československé televize Kamila Moučková. Její dosavadní život poznamenala válka i komunistický režim. V srpnu 1968 jako hlasatelka tehdejší Československé televize oznámila počátek sovětské okupace. Ze studia jí vyvedli až vojáci. Během normalizace pracovala někdejší herečka jako uklízečka, prodavačka či servírka. Patřila k prvním signatářům Charty 77. Po revoluci se vrátila na obrazovky i do rádia. A i dnes se veřejně vyjadřuje k aktuálnímu politickém dění v Česku i ve světě. Podívejte se na její život v obrazech.
