Colin Firth je mistrem půltónů, proluk a mlčení. „Nemám velký zájem ukázat úplně všechno,“ prohlásil kdysi. „Raději nechám kus práce na divácích.“ Jeho filmografie nabízí galerii mužů, kteří se pod tíhou lásky, povinností či smutku pomalu hroutí. Právě ve schopnosti postihnout všechny odstíny tohoto procesu spočívá hercova výjimečnost. Ve středu 10. září slaví 65. narozeniny.
Hanns Martin Schleyer byl vysoce postavený německý manažer. A také bývalý nacista, který se prosadil v někdejším protektorátu Čechy a Morava. Právě to se mu přesně před 48 lety stalo osudným. Kvůli své minulosti se stal terčem únosu mladých levicových radikálů, kteří ho chtěli vyměnit za své uvězněné soudruhy.
Peking si připomněl 80. výročí konce druhé světové války grandiózní vojenskou přehlídkou. Před Branou nebeského klidu defilovaly tisíce vojáků, nejmodernější technika i raketové systémy. Slavnosti se zúčastnili čelní světoví lídři včetně Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga či Kim Čong-una.
Přestože od odjezdu posledního sovětského okupanta z Česka uteklo již více než 34 roků, stopy po 23leté přítomnosti vojáků řízených Moskvou je v Česku patrný dosud. Třeba v Ralsku, kde břízy a borovice postupně pohlcují zdevastované paneláky po rodinách sovětských důstojníků. Kousek odtud navíc přesně před 40 lety došlo k jedné z největších tragédií, jež okupanti v Československu způsobili.
21. srpen 1968. Datum hluboko vepsané v naší historii. Tanky Varšavské smlouvy tehdy vtrhly do měst v Československu, rozbily ideály a lidé ztratili naději na svobodu. Letos, 57 let poté, se na pražském Výstavišti koná už 4. ročník občanské připomínky této temné kapitoly – NeverMore 68. Za událostí stojí mimo jiné Barbora Šubrtová – dramaturgyně a kulturní aktivistka. Proč je nutné nezapomínat?
Maďarsko-americký podnikatel George Soros slaví 12. srpna 95. narozeniny. Patří k nejznámějším a nejštědřejším filantropům světa. Své jmění vybudoval díky finančním spekulacím a miliardy dolarů z něj věnoval na podporu lidských práv a liberálně-demokratických iniciativ po celém světě. Právě tato činnost si vysloužila i mnoho kritiky.
Londýnský obchodní dům patří k nejvýznamnějším budovám nejen britské architektury, ale i kulturního dění a designu. Už od doby svého vzniku v roce 1875 se vydal tak trochu proti proudu. Jeho příběh, architektonické prvky i spojení s uměleckou avantgardou přelomu 19. a 20. století – to vše dohromady tvoří legendu se svobodomyslným názvem Liberty, která letos slaví 150 let.
Přesně 80 let od svržení atomové bomby na Hirošimu varuje město před návratem jaderné hrozby. Starosta Kazumi Matsui během pietní ceremonie nabádá světové lídry, aby neopakovali tragické chyby minulosti a místo zbrojení usilovali o mír. Hirošima připomíná, že stín jaderné války není minulostí.
Tu noc, kdy se vlak zastavil, se také navždy změnil obraz zločinu v moderní Británii. Den poté, ráno 8. srpna 1963, se pak svět probudil do zpráv znějících jako scénář hollywoodského filmu - poštovní vlak vezoucí miliony liber byl přepaden. Tím začal příběh nejslavnější vlakové loupeže 20. století, která se navždy zapsala do dějin zločinu - i popkultury.
Když si Otto Wichterle míchal v zimě roku 1961 ranní kávu, usilovně přemýšlel, jak vyrábět kontaktní čočky ve velkém. Jeho zrak sklouzl k víru, který lžička v hrnku vytvořila, sáhl po stavebnici Merkur, a ještě ten den vymyslel postup průmyslové výroby. Ikonická stavebnice letos slaví 100 let. Zrodila se díky jednomu šikovnému zámečníkovi a daňovým reformám ministra financí Aloise Rašína.
Dvorem se vine sladká vůně. "Pečeme osmnáct plechů koláčů, dcera se v sobotu vdává," usmívá se Karel Havlíček. Spolu s ženou žijí ve starém stavení, k jehož dřevěným vratům denně přicházejí desítky zvědavců. Místní jejich statku neřeknou jinak než Otíkova chalupa. Právě tady totiž ve filmové komedii Vesničko má středisková bydlel závozník Ota Rákosník. A filmem jsou načichlé celé Křečovice.
První lidé na Měsíci po sobě nezanechali jen stopy v měsíčním prachu, ale i techniku a americkou vlajku, která tam stojí dodnes. Na Zemi pak přivezli vzorky hornin, které se staly cennými poklady vědy a historie. Mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem, Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem představovala největší vesmírné dobrodružství, do kterého se kdy lidstvo pustilo.
Pět mrtvých, pět zatčených a odsouzených. V červnu uplynulo již 30 let od vyzvednutí prvních sudů s ostatky obětí takzvaných orlických vrahů ze dna přehrady. Motivací k vraždám byly vždy peníze. Za své zločiny byli členové gangu odsouzení k mnohaletým trestům, jeden z nich na doživotí. Deník Aktuálně.cz přináší přehled toho, co se tehdy v porevolučních 90. letech událo.
Tisíce obyvatel Bosny se v pátek sešly na hřbitově u Srebrenice, aby si připomněly 30. výročí dobytí této enklávy, která byla vyhlášena bezpečnou zónou OSN. Následně bosenskosrbské jednotky zmasakrovaly až 8000 muslimských mužů a chlapců. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Asi tisíc obětí nejhoršího zvěrstva, jaké bylo v Evropě spácháno od 2. světové války, stále ještě nebylo nalezeno.
Dana Medřická, která se narodila přesně před 105 lety, 11. července 1920, je dodnes považována za jednu z největších českých hereček. V divadle, ve filmu i v televizi vytvořila desítky nezapomenutelných postav. Sama asi nejvíce ctila divadelní jeviště, excelovala například v Kočičí hře v Národním divadle. Fanoušci přijali Medřickou za svou, především za lidskost, jež z jejích rolí vyzařovala.
Charismatického egyptského herce Omara Sharifa, který zemřel 10. července 2015 ve věku 83 let, vynesly mezi hvězdy snímky Lawrence z Arábie a Doktor Živago. Stal se filmovou legendou a byl zřejmě jediným arabským hercem své generace, který prorazil v Hollywoodu.
Lidé si v úterý a ve středu mohou připomenout 668. výročí od položení základního kamene Karlova mostu. V úterý vpodvečer se v Muzeu Karlova mostu konají přednášky na téma historie stavby Karlova mostu.
Ferdinand I. Dobrotivý z habsbursko-lotrinské dynastie, který zemřel před 150 lety, 29. června 1875 v Praze, byl v letech 1835 až 1848 rakouským císařem, králem uhersko-chorvatským a také posledním korunovaným českým králem. Pro svou duševní omezenost a celkovou nezpůsobilost k vládě byl též posměšně zván "chudáček Ferdáček".
Podkarpatská Rus, kdysi oblíbený cíl českých turistů a inspirace umělců, byla před 80 lety, 29. června 1945 bez hlasu svých obyvatel předána Sovětskému svazu. Tak se tato „země mýtů a přírodních krás“, která v rámci Československa prožila dvě dekády největšího hospodářského rozkvětu a politické svobody v historii regionu, stala obětí události, kterou dějiny nazývají „rusínský Mnichov“.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
