Starobylé Cáchy měly pro nacisty významnou symbolickou i strategickou úlohu. Někdejší sídlo císařů Římské říše, ležící na západní obranné linii na hranici s Francií, nesmělo za žádnou cenu padnout do rukou Spojenců. Přesto se to přesně 21. října 1944 stalo. Podívejte se na historické snímky důležité bitvy druhé světové války.
Když v půlce sedmdesátých let minulého století mladá, nadějná fotografka Annie Leibovitzová vyrážela na americké turné s kapelou Rolling Stones, přibalila do kufru tenisovou raketu. Bláhově myslela, že mezi koncerty bude mít čas sportovat.
Karel Gott se nedokázal ubránit dojetí při sledování unikátního remaku svého hitu Stokrát chválím čas. Při příležitosti jeho osmdesátých narozenin mu píseň nazpívalo 12 českých zpěváků a zpěvaček. Šlo o dárek redakce Top Star TV Prima. "Já tady doma na Smíchově bulím, opravdu, hned tak se nestane, že mě něco rozbrečí, ale tohle bylo dojemné, přiznal před necelými třemi měsíci Karel Gott.
Autobiografie Karla Gotta Má cesta za štěstím se stala krátce po vydání bestsellerem. Kniha vyšla téměř dva roky po zpěvákově smrti, v den Gottových nedožitých 82. narozenin 14. července, v počtu 30 tisíc výtisků, které byly vyprodány během několika dní.
Fantazíroval o ní celý svět. Francouzská odpověď na Marilyn Monroe Brigitte Bardotová oslavuje 85. narozeniny. Připomeňte si krásku v nejdůležitějším filmu její kariéry, snímek A Bůh stvořil ženu z roku 1956 zajistil Brigitte velkolepý úspěch. Odvážný 28letý režisér Roger Vadim filmem rozpoutal skandál. Záblesk nové poválečné estetiky byl znamením konce puritanismu v závěru dusivých 50. let.
Letos si francouzská automobilka Citroën připomíná 100 let od svého založení. Ve Francii byla oslava, která se konala v červenci, nejvelkolepější, sjelo se na ní přes 5000 veteránů, ale ani v čeští fanoušci nepřišli zkrátka, v sobotu 7. září se v pražských Letňanech konal sraz, na který přijela bezmála 140 historických aut
Jak co nejlépe připomenout nedělní 100. narozeniny Medy Mládkové, tanečnice, ekonomky, kunsthistoričky, mecenášky a zakladatelky Musea Kampa?
Německo nezapomene na polské oběti a na utrpení, které způsobilo. U připomínky 80 let od začátku druhé světové války to ve Varšavě prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který zároveň Poláky požádal o odpuštění.
Tuto sobotu se 70 let dožívá filmový gigolo i praktikující buddhista Richard Gere. Muž, který svými nejpopulárnějšími snímky nastartoval dvě filmové dekády. Prvně se proslavil Americkým gigolem z roku 1980. A podruhé o deset let mladším filmem Pretty Woman. Předtím i potom stihl spoustu věcí.
Koho bozi milují, umírá mlád. A česká poezie má takových houfec: Karla Hynka Máchu, Jiřího Wolkera, Václava Hraběte, Zuzanu Trojanovou.
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Večer prošel pochod Milionu chvilek demokracie z Václavského náměstí na Hradčany. Připomněl oběti ze srpna 1968 a 1969 i současnou informační válku Ruska. Na dopoledním pietním aktu u Českého rozhlasu chyběl prezident i premiér, nebyl tu ani jediný ministr. S projevy vystoupili předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). U Památníku komunismu na Újezdu lidé kladli svíčky. Na Václavském náměstí byla rudá klec se jmény zemřelých z roku 1968. Na Praze 1 odhalili památník obětem prvního výročí okupace, které zastřelili sami Češi.
S fotografem Josefem Koudelkou jsme se sešli u něj doma ve francouzském Ivry. Bylo vedro, tak udělal průvan, otevřel okna i dveře. Do bytu, který slouží také jako ateliér, se nesl křik dětí ze sousedství. „Nic tady nemám, co bych vám nabídnul. Jenom gaspacho. V tom vedru se taky nic jiného jíst nedá,“ omlouvá se krátce předtím, než vyrazí na cestu do Prahy.
Místa spojená s životem Václava IV., uměleckořemeslné práce gotiky 14. a 15. století, architekturu či liturgické předměty představuje výstava, která právě začala v Císařské konírně Pražského hradu. Stalo se tak u příležitosti dnešního 600. výročí úmrtí českého a římského krále, který někdy bývá skryt ve stínu svého otce Karla IV. a bratra Zikmunda Lucemburského.
Na první pohled to byl od pražské Hunt Kastner Gallery skvělý nápad: u příležitosti jubilea uspořádat jakýsi remake slavné výstavy Zory a Jana Ságlových z roku 1969.
Dvě stě let uplynulo od úmrtí Napoleona Bonaparte. Vojevůdce, stratég a jedna z nejdůležitějších postav evropských dějin se z rodné Korsiky dostal až na trůn a korunoval se francouzským císařem. Jeho život byl od narození pestrý, už v mládí byl cílevědomý a ambiciózní. Zjistěte v unikátní grafice Aktuálně.cz, co Napoleon dělal a jaké problémy řešil, když byl zrovna ve vašem věku.
Do dějin vstoupil hudební festival Woodstock, který na východním pobřeží USA začal před 52 lety. Nastartoval éru obřích rockových koncertů pro desítky tisíc diváků a v některých ohledech změnil pravidla hudebního průmyslu.
Existuje fotka, na které Mark Knopfler stojí uprostřed lesu identických kytar značky Gibson. Jako hladové děti k němu natahují krky a bílé ladící kolíky těch nejvzdálenějších splývají v neprostupnou síť, protínající prostor jako telegrafní sloupy krajinu v Knopflerově písni Telegraph Road.
V londýnské ulici Abbey Road, kde byl před 50 lety před nahrávacím studiem pořízen slavný snímek členů kapely The Beatles, se dnes sešlo několik set fanoušků kapely. Fotografie, na které John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr přecházejí přes přechod, se mnozí snažili napodobit. Stejně jako tehdy byl i teď v povzdálí zaparkován Volkswagen Brouk, uvedla agentura Reuters. Fotografie mladých muzikantů na londýnské ulici lemované listnatými stromy se stala snad nejznámějším obalem hudebního alba v historii.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
