Přelom 19. a 20. století přinesl prudký rozvoj a industrializaci, ale také zvýšené nároky na psychické zdraví lidí v českých zemích. Se zrychlenou dobou přišel stres, v přeplněných městech se navíc o duševně nemocné staralo hůř než na venkově. Před 120 lety se tak rozhodlo o postavení ústavu, který dnes nese název Psychiatrická nemocnice Bohnice a je největším zařízením svého druhu v Česku.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Přepadávali banky i vlaky a stali se legendami Divokého západu. Butch Cassidy a Sundance Kid patřili koncem 19. století k nejobávanějším lupičům a dlouhá léta úspěšně unikali před zákonem. Málem získali milost, jenže s loupením a další kriminální činností nedokázali přestat. Nakonec je zákon dohnal v Bolívii, kde po několikahodinové přestřelce spáchali sebevraždu. Od jejich smrti uplynulo 115 let.
Dům byl plný hladových umělců. Co dala do lednice, o to přišla. Většinou ale neměla na víc než toasty s taveným sýrem. Do svého podkrovního pokoje chodila po schodišti bez zábradlí: v zimě ho rozštípali a použili na otop. Joni Mitchell byla v šestém měsíci, ale švorc, a tak navzdory těhotenství přes den pracovala v obchodě za minimální mzdu a večer s kytarou zpívala po kavárnách.
Je půl třetí ráno 27. října 1963. V sychravé podzimní noci na jižní Moravě už teploty klesají pod nulu. V železniční stanici Střelice stojí jedenáct vagonů. Náhle se dávají do pohybu. Uvolnily se jim brzdy a míří směrem k Brnu. Na svažité trati prudce nabírají rychlost. A na konci jejich cesty leží brněnské hlavní nádraží. Od kuriózního neštěstí uplynulo šedesát let.
Nynější Thomayerova nemocnice v pražské Krči si připomíná 95 let existence. Na desáté výročí vzniku Československa ji otevřel sám prezident Masaryk. Domovy nesly jeho jméno a vybavením neměly ve střední Evropě obdoby. Pečovaly o chudé, seniory i děti. Za války sloužily jako vojenský lazaret, po ní se přeměnily v nemocnici, která dostala jméno zakladatele českého lékařství Josefa Thomayera.
Symbolickým svátkem českého popu 60. let minulého století jsou pondělní osmdesátiny Václava Neckáře, který byl nejen jeho předním představitelem, také rozvinul několik popových či poprockových směrů, jež přetrvávají dodnes. Bez Neckáře a jeho nejužších spolupracovníků včetně bratra Jana nebo textařů Zdeňka Rytíře, Jana Schneidera a Ladislava Kantora by hudební scéna vypadala úplně jinak.
Málokdo se zapsal do paměti dětí i dospělých jako animátor Walt Disney. Jeho dnes kolosální společnost The Walt Disney Studios si 16. října připomíná 100 let od svého vzniku. Podívejte se, jak jeho Mickey Mouse, kačer Donald nebo Sněhurka změnili svět animovaných filmů a ovlivnili řadu českých režisérů a filmových tvůrců, včetně Miloše Formana.
Pražský hasičský sbor letos oslavil 170. výročí od svého založení a stojí za připomenutí, že v minulosti mnohokrát zažil horké chvilky. Vedle proslulého ohně v Národním divadle hořelo také v libeňské továrně ČKD, studentské kolonii na Letné, michelské plynárně či holešovickém Veletržním paláci. Podívejte se na dobové fotografie největších požárů, při kterých pražští hasiči zasahovali.
První gól na jeho trávníku vstřelil Josef Bican, jehož následovala celá řada největších hvězd fotbalové historie. Na dřevěné tribuně či na betonových ochozech starého stadionu v Edenu, který byl otevřen přesně před 70 lety, zažili slávističtí fanoušci řadu památných bitev. Starý stadion se ale také stal symbolem dlouholetého čekání na první titul od roku 1947.
Na dveřích svého bytu v pražských Dejvicích měl Ladislav Fuks cedulku s nápisem „Prosím návštěvy pouze předem písemně či telefonicky ohlášené“. A aby autor, kterého na Západě přirovnávali k Franzi Kafkovi, vůbec zvedl telefon, také nebylo jen tak.
V půdním divadle Magdeburských kasáren v Terezíně tuto sobotu v podání studentů gymnázia z německého Wülfrathu zazněla dětská opera Brundibár. Na stejném místě a ve stejný den před 80 lety ji hrály vězněné děti.
Na dvou velkých projektech v současné době pracuje Krištof Kintera. Přední český výtvarník, který byl třikrát nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého, avšak nikdy ji nezískal, tuto středu slaví padesátiny. Známý je doma i v zahraničí především díky kinetickým sochám a rozměrným, technicky náročným instalacím.
Brněnská zoologická zahrada oslavila na konci srpna 70 let. Deník Aktuálně.cz nabízí historické fotografie z jejích začátků, kdy lidé mohli obdivovat především živočichy ze zdejší přírody či různá plemena domácích zvířat. Až v pozdějších letech došlo k otevření pavilonů opic nebo výběhu safari.
Položil základy moderní fantasy. Tuto sobotu 2. září uplyne 50 let od smrti oxfordského profesora anglické literatury Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Autor Hobita a knižní trilogie Pán prstenů způsobil, že se z fantasy stal samostatný žánr. Dodnes bývá definován podle toho, nakolik spisovatelé kráčejí v jeho šlépějích a do jaké míry se odklánějí.
Během druhé světové války vznikla ve Velké Británii obrněná brigáda československých legionářů. Stalo se tak 1. září 1943. Vznikla z původně protiletadlového pluku Čechoslováků a velel jí zkušený veterán první světové války Alois Liška. Legionářská obec si nyní připomene 80 let od vzniku brigády. Během vzpomínkové akce představí například ukázky z výcviku jednotky či cvičný boj.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala připodobnili nynější útok Ruska na Ukrajinu k začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Prohlásili to před budovou Českého rozhlasu k 55. výročí této události. Na místě byl i fotoreportér Aktuálně.cz
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
