Nová statistická data ukazují, kolik si vydělávají Češi v závislosti na vzdělání, věku nebo třeba pohlaví. Statistici také potvrdili, že růst mezd loni zrychlil. Data ukazují třeba to, že největší rozdíl ve mzdách mužů a žen je u vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Tripartita se podle očekávání neshodla na konkrétním zvýšení minimální mzdy. Stejně jako před rokem tak rozhodne vláda. Pravděpodobně se znovu přikloní k návrhu ministerstva práce, který předpokládá růst o rekordních 1200 korun na 12 200 korun. Odboráři chtějí zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé připouštějí jen 800 korun. Shodli se však na přípravě modelu, podle něhož by se minimální mzda v následujících letech valorizovala automaticky.
Začít s hledáním letní brigády je ideální v polovině dubna. Díky ekonomickému růstu a nedostatku zaměstnanců je ale nabídek více než v předchozích letech, stouply i výdělky. Studenti preferují spíše administrativní pozice. Dříve obvyklá výpomoc v zemědělství je už tolik neláká.
Mzdy v Česku rostou. Kvalifikovaných zaměstnanců je totiž málo, což nutí firmy lovit nové pracovníky na atraktivnější výdělky. Nejvíce si lidé vydělají většinou v Praze, ale neplatí to vždy. Podívejte se na přehled mezd vybraných profesí, který zpracovala personální agentura Grafton Recruitment.
Nikde v okolních státech nemají zaměstnanci obchodů tak neuvěřitelně nízké sebevědomí jako v Česku. Nejspíš je to už od Bílé hory, myslí si předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Hlavní problém v prodejnách podle ní vytváří střední management. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o ohromné fluktuaci pracovníků či exekucích.
Nejnižší příjmy mají podle oficiální statistiky číšníci a servírky. Naopak nejlépe jsou na tom specialisté v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných statistik za rok 2016. Za posledních pět let nejrychleji vzrostly mzdy montážním dělníkům – více než dvojnásobně.
Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky dostanou bonus ve výši 41 000 hrubého plus už dříve dohodnutou jednorázovou platbu ve výši 4000 korun. Výši bonusu vyjednali odboráři v rámci kolektivního vyjednávání a souvisí s rekordními výsledky automobilky.
Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla na 29 320 korun, tedy o 4,2 procenta. Medián roste dokonce o šest procent a poprvé v historii se dostal nad 25 tisíc korun. Tlak na růst mezd dál zvyšuje rekordně nízká nezaměstnanost, na druhé straně se už ale projevuje rostoucí inflace. Ta část růstu mezd "požírá".
Nové údaje ministerstva práce a sociálních věcí potvrdila, že ženy berou oproti svým kolegům méně. A to i přestože dosahují vyššího stupně vzdělání. V soukromém sektoru je to v průměru o 24 procent méně, ve veřejném pak o 17 procent méně. Navíc rozdíly se nedaří stírat, protože platy mužů rostou rychleji. Tento rozdíl způsobuje řada faktorů. Ženy stále působí v hůře odměňovaných oborech a obtížně pronikají do vyšších pozic. Na vině je i ztracený čas během mateřské dovolené, který se poté těžko dohání.
Rozdíly ve výdělcích mužů a žen jsou v Česku druhé nejvyšší v Evropské unii. Největší rozdíl nastává v době, kdy se zaměstnankyně vrací z mateřské dovolené. Ženy také převažují v oborech, kde je platová situace dlouhodobě špatná.
V Česku stále chybí okolo 140 tisíc pracovníků. Díky tomu zaměstnancům začaly rychleji růst platy. Během letošního roku porostou mzdy podle analytiků ještě rychleji. Kromě přetahované o lidi tomu pomůže i očekávaná vyšší inflace.
Dluhová krize zvýšila nerovnosti mezi domácnostmi i mezi státy. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky provedené v 84 000 domácnostech.
Česká mzda dosahuje jen 37 procent unijního průměru, při zohlednění rozdílných cen si polepší na 59 procent. Vzhledem k vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je v Česku prostor pro rychlejší zvyšování mezd. Potvrzuje to porovnání údajů ze zemí Evropské unie. Téměř pětinu (18,7 procenta) zaměstnanců v Česku označují statistici za pracující chudobu.
Odboráři už nevěří, že se dohodnou přímo s vedením firmy. Zkusí ještě požádat ministerstvo práce o určení zprostředkovatele. Zvýšený tlak odborářů na šéfy Aholdu už našel i politickou odezvu. Firma ale tvrdí, že zaměstnanci berou více, než uvádějí.
V průměru by si podle návrhu státního rozpočtu na příští rok státní zaměstnanci měli na svých platech proti letošku přilepšit o 1876 korun, a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28 855 korun.
Svaz průmyslu a dopravy představil výsledky průzkumu o mzdových a náborových plánech zaměstnavatelů. Firmy jsou optimistické.
Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru „jen“ 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Relativně dobře je na tom Česko také z hlediska příjmové chudoby – bez ohledu na věk žije pod její hranicí šest procent lidí, což je třetí nejlepší číslo.
Analytici přepočetli výdělky v obou zemích na standard kupní síly - jednotku, která zohledňuje odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Z deseti vybraných profesí si Češi vydělají více v šesti případech. Rozdíly se ale snižují.
Hospodářská komora je optimistická ohledně růstu mezd v příštím roce. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého se odboráři svými mzdovými požadavky vlamují do otevřených dveří. Česká spořitelna naopak očekává zpomalení růstu mezd kvůli obavám podnikatelů z konce intervencí České národní banky.
Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.
