NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Poslední zprávy o obráncích mariupolských oceláren Azovstal oběhly svět před měsícem, když padli do zajetí ruské armády. Od té doby o většině z nich nikdo neslyšel. Rusové údajně přes tisíc zajatců převezli na své území k vyšetřování, tuto informaci však nelze potvrdit. Ženy vojáků dělají maximum, aby své muže zachránily. Rusko viní z nedůstojného zacházení se zajatci.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo od letošního března do května.
O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 000 uprchlíků. Požádala, aby ČR přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve svém videopozdravu, který nahrála a zaslala exkluzivně pro Aspen Institute Central Europe k jeho desátému výročí založení.
„Západ teď musí zvažovat, jaké zbraně Ukrajincům poskytne, aby zastavili postup ruských vojsk. Jednoduché to ale nebude. Znamenalo by to masivní dodávky zbraní, které už nemáme,” říká generál Jiří Šedivý. „Prezident Zelenskyj používá politická vyjádření, která zní dramaticky, je ale potřeba situaci vidět realisticky. Představa, že by Rusové cestovali až na území Česka, je přehnaná,” dodává.
Dalšími hosty vysílání jsou bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, šampion UFC Jiří Procházka a herec a autor knih o gastronomii Lukáš Hejlík.
Ruský vpád na Ukrajinu je pouze prvním krokem, který potřebuje vedení Ruska, aby si otevřelo cestu k dalším státům. V zemi se odehrává bitva o budoucnost Evropy. Ve středečním videoprojevu ke sněmovně a k Senátu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj musí obdržet další zbraně, aby mohla vyhrát. Vyzval také, aby jí byl udělen status kandidátské země EU.
„Roztříštěnost techniky, kterou na Ukrajinu posíláme, je děsivá. Chaos ve zbraňových dodávkách, bude v dlouhodobém konfliktu Ukrajině komplikovat život. Přitom řídit je z Evropy je jednoduché,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Zelenskyj je opravdu dobrý v tom, co dělá. Posiluje důvěru. Navštívit vojáky na frontě bylo odvážné gesto. Vývoj bojů hraje ve prospěch Ukrajiny,” dodává.
Ruský prezident Vladimir Putin neustále opakuje, že Rusko na Ukrajině dosáhne svých strategických cílů, o vítězství hovoří i jeho protějšek Volodymyr Zelenskyj. Prognózovat budoucí průběh války je obtížné a mnoho expertů si naběhlo, když se ukázalo, že jejich předpovědi se nenaplnily. Přesto se nyní rýsují tři scénáře možného dalšího vývoje:
Po probuzení do čtvrtečního rána 24. února 2022 se Evropanům změnil život. V tu dobu ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu. Postupovaly z východu z oblastí samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovaného Krymu i od severu z území Ruska a Běloruska. Od začátku války dnes uplynulo sto dní.
Poslanec ruské dumy Oleg Morozov ve sledovaném televizním pořadu 60 minut navrhl unášet politiky a vojenské velitele, kteří pojedou vlakem do Kyjeva na schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Navzdory neúspěchům ruské armády na Ukrajině se Kremlu daří zastrašovat Západ, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz generál Ben Hodges, bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě. Kritizuje také debaty některých evropských politiků, podle kterých by mělo být ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nějak umožněno zachovat si tvář.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden poprvé od začátku nynější války na Ukrajině navštívil ruské vojáky zraněné při "speciální operaci", jak Moskva invazi do sousední země označuje. Video z návštěvy je v přímém kontrastu se záběry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který raněné už navštívil za přítomnosti kamer opakovaně.
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská se po delší době ukázala v sobotu na veřejnosti. Po boku svého manžela poskytla rozhovor pro ukrajinskou televizní stanici ICTV. Popsala v něm, co prožívala v prvních momentech války i jak vypadá její současný život. „Naše rodina, stejně jako všechny ukrajinské rodiny, je nyní rozdělena. Manžela mi ale nikdo nevezme, ani válka,“ uvedla.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář kancléře Olafa Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Německo a především kancléř Olaf Scholz se v posledních měsících stali terčem kritiky své údajně nerozhodné reakce na ruskou invazi na Ukrajinu. Kyjev dlouhodobě protestuje proti úzkým vztahům Berlína a Moskvy, ale v posledních týdnech se situace vyhrotila, když ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk nediplomaticky Scholze nazval "trucovitým wurstem".
Bývalý slovenský premiér Robert Fico odmítá podpořit Ukrajinu a i přes válku trvá na svém názoru, že Rusko není nepřítelem ani hrozbou pro Slovensko. Od začátku května to dal velmi jasně najevo dvakrát.
